‚Vrátí se z pastvy, lehnou na slámu a zemřou.‘ Kvůli suchu v iráckých mokřadech hyne dobytek
V bažinatých oblastech na jihovýchodě Iráku uhynulo v červnu několik desítek buvolů. V mokřadech se mění jejich životní podmínky k horšímu. Klesající hladina vody pak ohrožuje i tamní populaci Arabů, kteří v mokřadech žijí mnoho generací, napsala agentura Reuters.
Z původních 1,3 metru se hladina vody v mokřadech snížila asi o třetinu a obsah soli v ní se téměř zdvojnásobil, řekl Raad Habíb z organizace pro ekoturistiku.
Tato fakta jsou novou ranou pro oblast, která má za sebou devastující vysušování za režimu bývalého prezidenta Saddáma Husajna. V 80. letech, kdy Irák vedl válku proti Íránu, Saddám tamní obyvatele obvinil ze spolčování s Íránci, a aby tyto své údajné nepřátele dostal z nedostupného terénu, nařídil mokřady vysušit. Mnoho obyvatel uprchlo, ale po Saddámově pádu v roce 2003 se oblast začala obnovovat.
Indie čelí nejhorší vodní krizi v dějinách. Každoročně kvůli nedostatku bezpečné vody umírá 200 tisíc lidí
Číst článek
Kromě lidí je to domov velkého množství ptactva a také buvolů. V červnu jich ale 30 uhynulo a mnoho ostatních ohrožují kvůli stále klesající hladině vody choroby. Irácké úřady už zahájily očkování zvířat.
„Stát musí najít řešení, které bude spočívat v dohodě o sdílení vod se sousedními státy, a zabránit nadměrnému odčerpávání vody z Eufratu,“ řekl Habíb.
Oblast mokřin rozkládající se na rozloze 20 000 kilometrů čtverečních ohraničují řeky Eufrat a Tigris. Jsou zde archeologické lokality Ur a Uruk a pro její výjimečnost tuto lokalitu zařadilo UNESCO před dvěma lety na svůj seznam kulturního dědictví. Říká se, že právě zde mohla být biblická Rajská zahrada.
Studie: Antarktida taje rychleji než před pěti roky. Za čtvrt století zmizely tři biliony tun ledu
Číst článek
Tamní obyvatelé se vodními cestami pohybují na dřevěných člunech, daleko od iráckých měst a vzdáleni zbytku společnosti. Úbytek vody je důsledkem špatného hospodaření s vodou a také malého zájmu vlády o zemědělství. Svou úlohu sehrávají i klimatické změny a korupce.
„Vody začíná být málo, lodě sem už nepřiplouvají a naše zvířata začala ubývat na váze a hynout. Dali jsme jim léky, ale nebylo to k ničemu,“ říká Ahmad Sabah, který vlastní 500 zvířat. „Vracejí se z pastvy domů, lehnou si na slámu a zemřou. Často je porazíme, ale kusy, které najdeme mrtvé ve vodě, musíme spálit. Přišli jsme o mnoho zvířat,“ dodává.
