Hollan: Zachytávat dešťovou vodu je rozumné, dobře se s ní pere a ředí víno, i dům je třeba zalévat

Nenechat dešťovou vodu jen tak odtéct, ale zachytit ji a využít v domácnosti, je jednoduché a užitečné, říká v Interview Plus Jan Hollan z Centra pro výzkum globální změny Akademie věd České republiky. Proč? „Je to neobyčejně praktické a příjemné. Když má člověk cisternu schovanou ve tmě, tak je voda krásná, nemá příchuť, je jako destilovaná,“ vyzdvihuje Hollan.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dešťová voda totiž neobsahuje minerály. „Mám vyzkoušené, že když se s ní ředí víno, tak nemění jeho chuť. Ostatně ve Středozemí to tak odjakživa dělali,“ radí vědec. „Prát v jiné než dešťové vodě je opravdu hloupé, protože minerály při praní velice vadí. Z dešťové vody je prádlo krásně měkoučké.“

Zachytit maximální množství dešťové vody je podle něj proto užitečné. „A jednoduché, cisterny stojí pár set korun,“ říká. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Interview Plus Veroniky Sedláčkové s Janem Hollanem

Doporučuje to i ve městech. „Všude by měly být cisterny, o tom se vůbec nemluví. Mohly by být i ve starých činžácích tam, kde se dřív skladovalo třeba uhlí. Na to by stačila plastová fólie, ta je levná. A kdyby nádrž protékala, tak to nemusí být ve skutečnosti vůbec špatně,“ pokračuje Hollan.

„Málo se o tom mluví, ale podloží domů vysychají a pak se trhají zdi. Je potřeba okolí domu zalévat, pokud stojí na spraších nebo půdách, které obsahují jílové materiály. Jinak totiž zdi dobu mohou nerovnoměrně sesedat,“ říká s tím, že tento problém už řeší například ve Francii. 

Půda má vodu udržet

Na extrémní sucho, jaké Česko zažívá v posledních letech, se podle vědce dá připravit. „Ale stát v tom není dostatečně aktivní, přestože existují doporučení, co mají lidé dělat, třeba ti, co se starají o půdu,“ vytýká Hollan. Součástí čerpání dotací by podle něj měla být i povinnost řádně o půdu pečovat a zlepšovat její kvalitu.

To se ale dnes neděje. „Zhoršuje to možnost zasáknout srážky, pokud jsou vydatné. Dobrá půda si vodu déle udrží, i když neproteče do hloubky, ale vegetace ji má pro sebe. Při hodně prudkých srážkách se zázraky dělat nedají, ale při těch menších je to důležité.“ říká Hollan.

Zadržet vodu v krajině by pomohly i široké nivy kolem řek, připomíná vědec. Voda se do nich „schovávala“ při velkých průtocích. 

Jenže pokud nezaprší, ani sebelepší opatření k zadržování vody v krajině nepřispějí. V současnosti se navíc voda z krajiny i odpařuje rychleji než dřív. „Základní problém je, že víc vody uteče do ovzduší. Za to může oteplování, už jsme Zemi ohřáli, to je důvod sucha,“ dodává Jan Hollan z Centra pro výzkum globální změny Akademie věd České republiky. 

Pořad se vysílal 23. června na Českém rozhlase Plus.

Veronika Sedláčková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme