Musíme se přeorientovat z ropy na solární energii. Olejáři mi ale nevěří, říká přední světový ekonom

Americký ostrov Tangier se potápí a už za necelých 30 let může být podle některých předpovědí neobyvatelný. Přesto tam většina lidí nevěří, že se hladina oceánu zvedá, a podporují prezidenta Donalda Trumpa, který rozhodl, že Spojené státy opustí Pařížskou dohodu o klimatu. V pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus to popsal profesor Jeffrey Sachs z Kolumbijské univerzity.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Profesor Jeffrey Sachs z Kolumbijské univerzity | Foto: Max Rossi | Zdroj: Reuters

Co v souvislosti se změnami klimatu a jejich následky považujete za nejzásadnější?
Věda nám říká, že bychom se měli do poloviny tohoto století přeorientovat z uhlí, ropy a plynu na energii větrnou, solární, vodní, jadernou, případně na další typy, které neprodukují žádné uhlíkové plyny. Potkávám se s řediteli velkých olejářských společností a říkám jim, že se buď přeorientují na větrnou či solární energetiku, anebo nejpozději v polovině století přijdou o byznys.

Jeffrey Sachs je profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku, poradce generálního tajemníka OSN a jeden z předních světových expertů na udržitelný rozvoj planety, a tedy i na boj se změnami klimatu a jejich následky.

Ale oni zjevně nechtějí.
Nechtějí a moc mi nevěří. Říkám jim, že ačkoli si myslí, že jsou teď na koni – a ano, přispívají miliony dolarů na kampaně politických stran, jsou už sto let nejvlivnější průmyslovou lobby – tak ale jejich čas končí. Protože každý rok bude přibývat hurikánů, sucha, povodní či vln veder, bude víc škod a rizik, nucené masové migrace nebo stoupání mořské hladiny.

Takže v jeden okamžik – a bude to brzy – lidi řeknou, že tohle je naprosto skandální, velice nebezpečné, a přijde podstatná politická změna. A já ředitelům říkám, že tohle nastane, ať se jim to líbí, nebo ne. Můžou předstírat, jak chtějí, že ten problém neexistuje, ale taková je realita.

Rozhodnutí Donalda Trumpa jsou pro zájmy průmyslové či těžařské lobby často příznivá. Snaží se zvrátit mnoho nařízení, která myslela na ochranu životního prostředí. Takže to nevypadá, že by se olejářské společnosti aspoň ve Spojených státech měly chystat na horší časy.
Však taky přibývá soudních řízení. Například město New York zažalovalo pět velkých ropných společností – a má to své opodstatnění. New York musí v následujících letech vynaložit dvacet až čtyřicet miliard dolarů jen na to, aby se chránil proti zaplavení kvůli stoupající hladině oceánu, takže Newyorčané kvůli tomuto následku změn klimatu budou muset sáhnout hluboko do kapsy.

Pomůže Bůh, nebo Trumpova zeď? Reportáž z Tangieru, amerického ostrova, který mizí před očima

Číst článek

A newyorská radnice říká, proč by za to měli platit naši občané, když olejářské společnosti zavinily tolik škod, věděly o tom a 25 let o tom lhaly. A takové soudní případy se teď objevují po celých Spojených státech. Říkám ředitelům firem, že se mi ty žaloby líbí, v tom se mnou samozřejmě taky nesouhlasí.

Papež je progresivní myslitel

S řediteli ropných firem jste jednal dokonce ve Vatikánu za přítomnosti papeže Františka. Jak významnou roli hraje on v problematice změny klimatu?
Při setkání ve Vatikánu mluvil k šéfům společností jasně – řekl jim, že civilizace potřebuje energii, ale energie by neměla zničit civilizaci. Anebo na ni mít podobný efekt. A to je opravdu klíčové poselství – musíme být odpovědní k planetě, k našim dětem, musíme být odpovědní k vědecké pravdě. A bez ohledu na to, jak mocné si tyto firmy myslí, že jsou, tak nemůžou přežít a nepřežijí, pokud budou světu nebezpečné, nebo když budou říkat lži.

To může působit dost paradoxně, že tak konzervativní instituce jako katolická církev je v otázce změn klimatu progresivnější než vláda Spojených států.
Mě to vůbec nepřekvapuje, protože papež František je velmi progresivní myslitel a podle mě vůdčí morální myslitel světa. Jeho poselstvím je, že bychom měli konat k všeobecnému prospěchu a ne ve velmi úzkém zájmu bohatých a mocných. To je velmi správný vzkaz a katolická církev říká, že musíme být zodpovědní jeden k druhému, k planetě a budoucím generacím.

Podobně mluví i pravoslavný patriarcha Bartoloměj, se kterým jsem se také setkal. Jsou to tito ani ne tak náboženští jako morální lídři, kdo nám připomínají, že smyslem ekonomiky a hospodářství je lidské blaho, a ne počítání, kolik máme peněz na kontě. Důležité je, jak s nimi zacházíme, jestli jsme v bezpečí, nebo ne, jestli jsme v pohodlí, nebo ne. A o to se my jako lidstvo teď nestaráme.

Přežije podle vás civilizace v našich rukou?
Je pravda, že největší problém je to, že máme prostředky k tomu zničit sebe samé. To je ta nejnešťastnější součást naší moderní reality. Můžeme se zahubit jadernými zbraněmi a můžeme zničit planetu úpadkem životního prostředí. A bohužel nejsme dobří v odvracení hrozných věcí.

Při dvou světových válkách jsme až do samotného konce té druhé neměli nukleární zbraně, a díky tomu jsme přežili. Teď už si ale nemůžeme dovolit jakýkoli chybný krok. K tomu navíc rychle pokračuje ničení životního prostředí, což ale některé politické síly popírají. Takže nežijeme v lehké době.

Neřeší dlouhodobé problémy

Jak velký díl viny dáváte vedle průmyslové lobby právě politikům?
Politika naší doby je víc politikou žabomyších válek a snahy o dočasné držení moci, než aby se řešily problémy. Současný politický model není příliš efektivní. Jde o to, kdo bude premiér, prezident či jak dlouho může politická strana vydržet pro nějaký krátkodobý zisk. Řešit naše hlubší problémy není cílem.

Proto pracuju v OSN a posledních 18 let se den co den snažím propagovat ideály Charty OSN, univerzální deklarace lidských práv nebo cíle udržitelného rozvoje. Ty považuju za hlubší vyjádření toho, co bychom měli dělat, a co neděláme. Podle mě je důležité, abychom si udrželi vizi, co je smyslem toho všeho, protože pokud přistoupíme jen na tu nízkou hru typu „kdo může zvítězit, kdo může prohrát“, tak nás bohužel ty hrozby nakonec zničí.

O klimatu se musí mluvit, Trumpovo politické gesto odhalilo závažnost problému, míní experti

Číst článek

Existuje vůbec skutečně dosažitelný plán, jak změnám klimatu odolat, aby to i ekonomicky fungovalo?
To je na tom právě to šílené, že to ani není složité, vyřešit tyhle problémy. Jsme tak bohatí, naše technologie jsou tak chytré, děláme pokrok ve vývoji umělé inteligence a výpočtů, v genetice, diagnostice, ve vývoji nových léků, v zemědělské výrobě, v chytrém systému produkce energie bez uhlíkových plynů, pak tu máme elektromobily, lepší baterie.

Každý den při své práci vidím úžasné technologické průlomy, když navštěvuji společnosti, které se soustředí na sofistikované technologie, a vidím ne to, co je v obchodech teď, ale co se chystá v budoucnu. Naše problémy jsou úplně řešitelné, pokud budeme mít odvahu je řešit. Pokud v upřímné snaze změnit náš energetický systém sezveme nejlepší inženýry, zjistíme, že to opravdu není těžké.

Co potřebujeme, to jsou dobrá odbornost, dobré vedení a dobré morální principy. Naši politici musejí přestat hrát své hry a vyslechnout a vzít v potaz tyto závažné myšlenky. Pak si myslím, že budeme mít dostatečně velkou šanci naše problémy vyřešit.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme