Bakterie zlatého stafylokoka odolné vůči antibiotikům pocházejí od ježků, zjistili vědci

Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka odolných vůči antibiotikům. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, uvedli ve čtvrtek zástupci České zemědělské univerzity. Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis Nature.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden ze samečků Sherman vážil po příchodu do nemocnice před dvěma měsíci 1.6 kilogramu. To je skoro dvojnásobek průměrné váhy dospělého jedince.

Ježci jsou přenašečem bakterií zlatého stafylokoka (ilustrační foto) | Foto: Amir Cohen | Zdroj: Reuters

„Zjistilo se, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka. Myslelo se, že bakterie rezistentní na antibiotika se vyvinuly až po používání antibiotik v medicíně ve velkém měřítku, ale v této publikaci jsme ukázali, že se to vyvinulo už dříve u ježků. Mají na kůži plísně, které produkují látky velmi podobné penicilinu," řekla Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity, která se na výzkumu podílela.

Tyto mikroskopické houby podle ní vylučují beta-laktamová antibiotika, která zapříčinila vznik stafylokoků rezistentních na methicilin.

Ježci jako zabijáci na Novém Zélandě. Bez přirozených nepřátel se přemnožili a ohrožují místní živočichy

Číst článek

„Zřejmě někdy před 200 lety se rezistence vyvinula a později došlo k přenosu na člověka. A od té doby se to udržuje v lidské populaci. A s nástupem antibiotik došlo k tomu, že se to hodně rozšířilo,“ dodala vědkyně, která působí na Katedře chovu zvířat a potravinářství v tropech.

Výzkum shromažďoval stěry z kůže ježků z území celé Evropy. Následně, mimo jiné, sekvenoval genomy bakterií. Výzkum vedli odborníci ze sérologického institutu v Kodani, spolupracovali na něm však i vědci z Oxfordské univerzity a řady dalších institucí. Za ČR se na výzkumu podílel ještě Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Černá Bolfíková se chce problematice věnovat nadále. „Nás určitě bude zajímat, jak se to vyvinulo. V České republice jsou dva druhy ježků. Nás zajímá, jestli se nějakým způsobem liší v různých patogenech, pokud ano, tak jakým způsobem a co to znamená pro ty ježky,“ uvedla.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme