Strážci kamerunské rezervace denně riskují životy, aby bojovali proti pytlákům

V Kamerunu se daří pytláctví, na což doplácejí ohrožená pralesní zvířata jako třeba gorily, sloni nebo luskouni. Ekologické organizace se snaží místní lidi vzdělávat v ochraně přírody a zároveň jim nabízí možnosti, jak si vydělat peníze jinak než nelegálním lovem – třeba zemědělstvím. Někdy ale ani to nepomůže a musí se přikročit k vymáhání zákona. Reportér Radiožurnálu Dan Mrázek se vydal na protipytláckou hlídku ve středu země.

Dja (Kamerun) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Svým vzhledem zdejší strážci přírody připomínají policisty nebo vojáky | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Zoo Praha

Zastavenému motocyklistovi se prohlídka evidentně nelíbí. Na okraji přírodní rezervace Dja ho příslušníci místní stráže přírody vyzvali, aby jim ukázal, co má v batohu. Chtěli zjistit, jestli nepřeváží něco, co by mohlo pocházet z nelegálního lovu. Po krátkém dohadování a nedobrovolné kontrole muž nakonec vztekle znovu startuje motorku a nasupeně odjíždí.

Moment překvapení

Svým vzhledem zdejší strážci přírody připomínají policisty nebo vojáky. Mají na sobě zelené uniformy, a jeden z nich dokonce drží v rukou samopal. Strážce přírody Stephane Marel Madjaye, který kdysi službu vykonával i právě tady, v rezervaci Dja, mi vysvětluje, že je potřeba být připraven na všechno.

Práce strážců přírody je nebezpečná. Pytláctví se dělá pro peníze, a ne malé. Pokud pytlák veze kořist značné hodnoty, je schopný se bránit i se zbraní v ruce. Každá naše kontrolní akce je tedy velice riskantní,“ říká Stephane.

Před výjezdem na hlídku je nezbytná společná porada | Foto: Daniel Mrázek | Zdroj: Český rozhlas

Proto je potřeba každou akci pečlivě naplánovat. „Důležitá je strategická příprava, kterou děláme před výjezdem. Sejdeme se, domluvíme si plán a cíl cesty a vyjedeme. V terénu je pak nejdůležitější moment překvapení. Zátarasy rozbalíme na místě, kde to pytláci nečekají,“ vysvětluje mi velitel dnešní hlídky Bruno Ebáa.

Záleží na vedení

V brzkých ranních hodinách se strážci rozhodli obsadit jednu křižovatku. Se správou rezervace Dja už několik let spolupracuje pražská zoologická zahrada. Její ředitel Miroslav Bobek se ale na činnost hlídky pod velením Bruna Ebáy dívá dosti nedůvěřivě. Ani výběr místa ani denní doba podle něj nenahrávají tomu, aby byl zásah účinný.

Miroslav Bobek doufá, že úroveň hlídek se zlepší s novým vedením přírodní rezervace Dja. Ovšem velitel stráže Bruno Ebáa si stojí za tím, že dělá maximum možného: „Pytláky chytíme téměř při každé kontrolní akci. Někdy se ale stane, že se pytláci o nás dozví a vyhnou se nám. Také máme problémy s vybavením. Chybí nám auta i motorky. Možnosti přemisťování máme hodně omezené.“

Zastavenému motocyklistovi se prohlídka evidentně nelíbí. Na okraji přírodní rezervace Dja ho příslušníci místní stráže přírody vyzvali, aby jim ukázal, co má v batohu | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Zoo Praha

Velitel si stěžuje také na nedostatek zbraní, kterými chtějí strážci především nahnat pytlákům strach, případně se jimi bránit. „Máme i problémy s komunikací. Tady v pralese není mobilní signál a vysílačky také nemáme. Naštěstí nám občas pomůžou místní vesničané. Pokud si všimnou nějaké nelegální činnosti, oznámí nám to a my se můžeme na místo vydat,“ vypráví Bruno Ebáa.

Prasata a luskouni

Z nelegálně ulovených zvířat nejčastěji hlídky objeví upytlačená pralesní prasata. Ta se sice lovit můžou, ale jen s povolením. Jinak jsou obvyklou trofejí pytláků především vzácní luskouni. Do této nejpřísnější kategorie patří ještě třeba gorily, sloni nebo šimpanzi.

Pokud u pytláka nebo pašeráka nelegálně ulovené zvíře objevíme, případ zdokumentujeme a předáme dalším úřadům k došetření,“ dodává velitel hlídky.

Žádného pytláka nakonec hlídka nepřichytila při činu.

Daniel Mrázek, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme