Dunaj-Odra-Labe je absurdní projekt sovětského typu. Zhoršil by sucho i povodně, tvrdí ekolog

Kanál Dunaj-Odra-Labe, ale bez Labe. Centrální komise ministerstva dopravy kvůli vysokým nákladům navrhuje dále nepřipravovat tzv. labskou větev, která by stála více než 300 miliard korun. Dunajsko-oderská větev se odhaduje na 283 miliard. Ekologové rozhodnutí komise uvítali, současně ale kritizují celý projekt.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Celý projekt by měl přijít na 600 miliard korun. Ilustrační foto | Foto: Radek Duchoň

„Je zcela zbytečný, nesmírně ničivý, drahý a megalomanský. Vůbec se nehodí do naší krajiny. Projekt odmítáme s Labem i bez něj,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dunaj-Odra-Labe je absurdní projekt sovětského typu, zhoršil by sucho i povodně, tvrdí ekolog

„Byl to pro nás příklad absurdního projektu sovětského typu, jako je obracení sibiřských řek k zavodnění centrální Asie. Nikdy jsme nevěřili, že by někdo mohl dát projekt kanálu na stůl,“ dodává.

Vybudování kanálu by podle Piňose zhoršilo problém sucha i záplav. „Řeky potřebují přirozený prostor, kam se rozlévají při povodních. Obrovské betonové těleso kanálu by rozlivová území zmenšilo. Zanikly by i poslední zbytky lužních lesů, přitom mají větší retenční kapacitu než jakékoli lidské dílo,“ vysvětluje ekolog.

Kanál Dunaj-Odra-Labe | Zdroj: Ministerstvo dopravy

Rizika jsou řešitelná

Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp ovšem namítá, že zatímco v Evropě je vnitrozemská lodní doprava podporována jako ekologická, tak na celém toku Labe jsou to právě ekologické iniciativy, které brání jejímu rozvoji i přežití.

Celková investice ve výši 600 miliard korun je navíc otázkou několika generací: „Nechápu namyšlenost lidí, kteří dnes chtějí rozhodovat o tom, co budou další generace pokládat za prospěšné,“ doplňuje s tím, že bez labské větve z projektu zbývá jen torzo.

Ekologická rizika prý existují, ale jsou podle Šípa řešitelná.

Piňos připouští, že vodní doprava je ekologická při přepravě nákladu po řece. „Rozhodně není ekologická na střeše Evropy, kde musíme prokopávat krajinu a stavět desítky obrovských plavebních stupňů,“ upozorňuje s tím, že pro dopravu upřednostňuje železnici.

Michael Rozsypal, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme