Lovec humrů strávil půl minuty v tlamě velryby. Už si myslel, že je to jeho konec, kytovec ho ale vyplivl

Profesionálního lovce humrů Michaela Packarda z Massachusetts se snažil v pátek pozřít keporkak. Muž v něm pobyl i s dýchacím přístrojem na zádech asi 30 vteřin, než ho kytovec vyplivl. Šestapadesátiletý Packard byl přesvědčený, že nadešla jeho poslední chvíle, a loučil se v duchu s rodinou. Po propuštění z nemocnice to řekl v rozhovoru s televizní stanicí WBZ.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezi čelistmi obrovského tvora podle svého odhadu pobyl Packard půl minuty, dokud se keporkak nevydal k hladině a nevyplivl ho (ilustrační foto). | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 1.0,©

Vypověděl, že byl v hloubce zhruba 14 metrů nedaleko břehů u massachusettského Provincetownu. „Náhle jsem ucítil velký náraz a všechno zčernalo,“ řekl. Domníval se, že na něj zaútočil žralok, ale necítil zuby ani bolest. „A pak jsem si uvědomil, že jsem v tlamě keporkaka a že se mne snaží spolknout,“ vypověděl.

Velryby černé jsou na pokraji vyhynutí. Na vině je i rybolov, rybáři teď testují šetrnější lana

Číst článek

Podle stanice CNN je Packard zkušený potápěč. „Prošlo mi hlavou, že stále dýchám, že mám přístroj na zádech. To budu dýchat i uvnitř něho, dokud mi nedojde kyslík?“ vyprávěl, jak v tlamě kytovce začal pomýšlet na smrt. „Pak jsem si řekl: ‚Ok, tak to by bylo‘. A myslel jsem na děti a na ženu. Odtud není žádná cesta ven.“

Mezi čelistmi obrovského tvora podle svého odhadu pobyl půl minuty, dokud se keporkak nevydal k hladině a nevyplivl ho. „Najednou se vynořil a začal třást hlavou. Vymrštilo mne to do vzduchu a byl jsem svobodný a vznášel se na vodě. Nemohl jsem uvěřit, že jsem se z toho dostal. A jsem teď tady, abych to popsal,“ řekl Packard.

Kolega ho vytáhl do lodi, rychle dopravil na břeh a do nejbližší nemocnice. Packard řekl, že byl „celý poškrábaný“ ale jinak v pořádku.

Jako moucha v puse

Bioložka a ředitelka provincetownského centra pro studium keporkaků Jooke Robbinsová považuje věc spíš za náhodu. „Běžně keporkaci nic podobného nedělají. Myslím, že to bylo překvapení pro obě strany,“ řekla. Keporkaci se podle ní někdy velmi rychle snaží pozřít velké množství potravy. „Ne vždy při tom všechno vidí,“ dodala Robbinsová.

Tisíce keporkaků míří každý rok k Havaji. Aby cestu přežili, musí pořádně přibrat, sledují to vědci

Číst článek

Nemyslí si ani, že by kytovec Packarda dokázal spolknout. Keporkak má totiž úzký krk, v němž není pro celého člověka dost prostoru.

Biolog zabývající se výzkumem pobřežních vod Charles Mayo s Robbinsovou souhlasí. „Je to něco, jako kdybyste zasedli k chutnému jídlu a naráz vám do úst vletěla moucha,“ řekl. Stejně jako Robbinsová si nepamatuje, že by se něco podobného už někdy stalo.

Přesto byl podle něj ale Packard opravdu v nebezpečné situaci. Ne sice proto, že by ho zvíře spolklo, ale kvůli tlaku vzduchu, který měl keporkak v plicích při vynořování a vyplivování. Packardovi prý hrozila embolie. „Musel si zachovat chladnokrevnost. Dostat se z takové situace, na to musíte být profesionál. Zůstal naživu, protože je chytrý. Je to bystrý chlap, silný chlap a má štěstí,“ řekl o Packardovi.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme