Znovuobjevený háj. Zpustlý Masarykův les v Izraeli obnovují čeští dobrovolníci
Čeští dobrovolníci obnovují v Izraeli Masarykův les. Háj vysázeli čeští a slovenští kibucníci v roce 1930 k osmdesátým narozeninám Tomáš Garrigue Masaryka. Později ale zpustnul a znovu ho Češi objevili náhodou až před dvěma lety. Českou stopu na severu Izraele teď zbavují náletů a vysazují nové stromky. S projektem by chtěli být hotoví za rok, kdy by Masaryk oslavil své 170. narozeniny. Na místo se vydal zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.
Čeští dobrovolníci a dobrovolnice vysazují jen symbolických pár pistáciovníků a olivovníků, je tu mezi nimi i senátor Jiří Drahoš. „Jsme tady s manželkou na dovolené a využili jsme přátelství s KKL, s lidmi kolem KKL, a tak jsme se rozhodli, že po nějakém čase do Izraele zajedeme a k tomu patří i tohle sázení stromů,“ říká Radiožurnálu.
KKL je zkratka Židovského národního fondu a právě jeho česká pobočka obnovu Masarykova lesa iniciovala. O existenci místa se dozvěděla až nedávno, a to víceméně náhodou.
Zapomenutý les
„Stal se takový neuvěřitelný zázrak, protože jedna naše členka výboru, paní Míša Vidláková, která jako dítě přežila Terezín, jela do Izraele pátrat po stopách svého tatínka, který byl jedním ze zakladatelů kibucu Saríd. A když je takhle v kibucu Saríd a baví se s tou archivářkou, hledá fotky, načež Ajelet říká: ‚Tady za rohem přes silnici máme Masarykův les.‘ ‚Cože?“ líčí znovunalezení lesa ředitelka české pobočky KKL Zoša Vyoralová.
Ve dvacátých letech minulého století se přitom o lese mluvilo poměrně často. „Po celém Československu židé i nežidé vybrali peníze na 13 500 stromů a pan prezident svolil k tomu, že les blízko kibucu Saríd může být pojmenován po něm,“ říká.
Minimuzeum
Čeští dobrovolní plánují v rámci obnovy lesa umístění informačních tabulí, úpravu cestiček, vybudování cyklostezky a piknikových míst, říká Zoša Vyoralová. „Třetí etapa, kterou bychom chtěli tento projekt završit, je minimuzeum o našem prezidentovi a jeho synu Janovi.“
V nevelkém kousku lese na okraji města Nazareth to vypadá jinak, než v lesích českých. Rostou tu hlavně alepské borovice, cypřiše, olivovníky, nebo karoby s lusky svatojánského chleba.
Je tu ale také čerstvě zelená tráva, žlutě tu kvete řepka a mezi stromy jsou koberce krásných barevných bramboříků. V Izraeli je takhle krásně zeleno jen v březnu a dubnu.
‚Fantastická věc‘
„V současnosti žije v Kibucu Saríd deset, patnáct lidí s českými kořeny. Projekt obnovy Masarykova lesa vznikl vlastně náhodou, a je to fantastická věc,“ oceňuje obyvatel kibucu John Eisner, který má české předky.
„Na podzim jsme tu měli partu šesti českých dobrovolníků, kteří prořezávali staré stromy, dělali od sedmi ráno do pěti odpoledne, byli to skvělí lidé,“ dodává.
Ceremonie je u konce. Dobrovolníci i děti z nedalekého kibucu odcházejí kolem kamenné informační desky o Masarykově lese. Deska tu stojí až od loňska. Do té doby se na les, vysázený pro prvního československého prezidenta, postupně zapomínalo.
