Meteorologové: Poslední desetiletí bude nejteplejší v historii měření, vlny veder jsou čím dál pravidelnější

Světová meteorologická organizace v úterý ve své výroční zprávě o stavu klimatu uvedla, že poslední desetiletí bude téměř s jistotou tím nejteplejším v historii měření. Zpráva byla zveřejněna na okraj klimatické konference OSN v Madridu. Agentura AP napsala, že je dokument dalším důkazem toho, že se globální teploty zvyšují.

Madrid (Aktualizováno: 14:04 3. 12. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Světová meteorologická organizace zveřejnila výroční zprávu o stavu klimatu na okraj klimatické konference OSN v Madridu | Foto: Sergio Perez | Zdroj: Reuters

„Předběžná data ukazují, že období 2015 až 2019 a období 2010 až 2019 budou téměř s jistotou nejteplejšími pěti a nejteplejšími deseti lety v dějinách záznamů,“ uvedla Světová meteorologická organizace.

Podle ní tak pokračuje trend zahájený v 80. letech minulého století, kdy je každá následující dekáda teplejší než ta předcházející.

Stoupající hladiny oceánů do roku 2050 ohrozí přes 300 milionů lidí. V nebezpečí jsou i velkoměsta

Číst článek

Teplotní údaje za letošní rok budou k dispozici teprve za několik měsíců, Světová meteorologická organizace však očekává, že rok 2019 bude v dějinách měření druhý nebo třetí nejteplejší.

„Extrémní vlny veder a záplavy, k nimž docházelo jednou za sto let, jsou nyní čím dál pravidelnější,“ napsal v prohlášení ke zprávě generální tajemník organizace Petteri Taalas.

„Země od Baham přes Japonsko po Mosambik byly postiženy ničivými tropickými cyklony. Arktidu a Austrálii zdevastovaly lesní požáry,“ dodal.

Jak upozornila v létě například BBC, rozsáhlé požáry zasáhly oblasti na Aljašce, Sibiři, v Grónsku či v Kanadě.

Miliony lidí

Přírodní pohromy letos vyhnaly z domovů miliony lidí, konstatovala Světová meteorologická organizace. Klimatické změny jsou podle organizace rovněž hlavním důvodem toho, že se po desetiletí poklesu v poslední době ve světě znovu zvýšil počet lidí trpících hladem.

V roce 2018 nemělo dostatek potravin 820 milionů osob, zatímco v předchozím roce to bylo 811 milionů.

Vliv člověka na chod planety je nesporný. Mladí mají pocit rozkradené budoucnosti, říká klimatolog Cílek

Číst článek

Podle mnoha vědců je globální oteplování způsobeno do značné míry lidskou činností, především vypouštěním skleníkových plynů. Světová meteorologická organizace v úterní zprávě píše, že množství oxidu uhličitého v atmosféře dosáhlo loni dalšího rekordu. V roce 2018 byla koncentrace tohoto skleníkového plynu 407,8 ppm (částic na milion) a v letošním roce dále rostla.

V roce 2017 bylo oxidu uhličitého v atmosféře 405,5 ppm (částic na milion). Generální tajemník OSN António Guterres přitom ve svém pondělním projevu na úvod klimatického summitu připomněl, že 400 částic na milion bylo dříve považováno za „nepředstavitelný“ bod zlomu.

Kromě rostoucích teplot zpráva Světové meteorologické organizace upozorňuje i na to, že mořská voda je v současné době o 26 procent kyselejší, než byla na začátku industriální éry, což ničí mořské ekosystémy.

Klimatické změny mají rovněž za následek zvyšování hladiny moří, která je letos vůbec nejvyšší od zahájení velmi přesných měření v roce 1993, upozorňuje dále Světová meteorologická organizace, která si všímá také úbytku mořského ledu v oblasti Arktidy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme