Velké povodně budou asi častější, z pětisetleté vody může být padesátiletá, obává se meteorolog Dvořák

Tornáda a silné bouřky, extrémní srážky nebo vedra, výkyvy teplot a mohutné povodně. Nejen tyto extrémní jevy se stávají u nás čím dál častější a meteorologové přiznávají, že třeba tornádo nedokážou s jistotou předpovědět. „Nebál bych se toho, že by narůstala nekvalita předpovědi počasí. Naopak si myslím, že bude vzrůstat. Spíš bych se obával toho, že se bude zhoršovat klima, tedy že budou větší výkyvy,“ upozorňuje meteorolog Petr Dvořák.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zřícené domy v německé obci Schuld zasažené povodněmi a silnými srážkami. | Foto: Wolfgang Rattay | Zdroj: Reuters

Podle Dvořáka budou stále častěji přicházet silné deště následované vlnami veder: „Tyto deště budou vyvolávat povodně, které statisticky vycházely třeba jako pětisetletá voda, ale najednou se z ní stane třeba padesátiletá voda. Tedy četnost velké vody se navýší.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Letošní rok se zapíše do historie, minimálně z pohledu počasí

„Tady s povodněmi neumíme zacházet,“ upozorňuje. „Lidé mají stavení blízko vody. A pak se diví, že když přijde opravdu velká voda, že jim vše vyplaví a zničí. Když je to jednou za pět set let, tak se s tím generace nějak vyrovnají. Ale když to bude jednou za padesát let, což je jednou za život, budou s tím velké problémy. Toho bych se bál.“

To samé platí pro vlny veder, pokračuje Dvořák. „Třeba mně už je přes padesátku. A ačkoliv jsem velký teplomil, tak když je týden 35 a více stupňů, dost špatně to nesu a docela se bojím, abych nezkolaboval. Ještě před deseti lety jsem si vzal kolo a jel desítky kilometrů, teď to v takovém počasí neudělám,“ upozorňuje na komplikace extrémního počasí pro některé lidi.

„Nebudeme zvyklí na sníh a najednou přijde mráz a sníh. V létě přijdou vlny veder. A toho bude přibývat. Na to zatím nejsme stavěni.“

Petr Dvořák

A nejde jenom o horko. V zimě budou časté vpády studeného vzduch, předpovídá meteorolog:

„Nebudeme už zvyklí na sníh, ale najednou přijde to, co bylo letos v lednu nebo únoru, tedy patnáctistupňové mrazy. Sice to není zase tolik, ale kdy jsme tu naposled takový mráz měli?“

„A takové teploty zde letos byly najednou dva týdny. A pak v létě zase přijde, jako v roce 2015, třeba pět vln veder s teplotami vysoko přes 35 stupňů Celsia. Jak to asi vnímají lidé, kterým po sedmdesátce osmdesátce let? A toho bude přibývat. Na to my nejsme zatím stavěni, nejsme na to zvyklí.“

Jetstream

Jednu z hlavních rolí hraje v klimatických procesech atmosférický vzduch, vysvětluje meteorolog Dvořák.

„Nechci šířit katastrofické scénáře, že lidstvo devastuje planetu. Ale měli bychom se na to dívat s jistou dávkou opatrnosti.“

Petr Dvořák

„Když se ohřívá a zachováme jeho základnu, třeba metr krát metr, tak jeho výška poroste. A když vedle sebe dáme takové dva sloupce, jeden teplý, druhý studený a oba budou vážit stejně, tak ten teplý sloupec poroste, což pak vyvolá proudění větru z vyššího slupce do nižšího, stejně jako voda teče z kopce,“ popisuje.

Vlivem otáčení země se proud z teplejšího ke studenějšímu bude stáčet na severní polokouli doprava k východu, na jižní doleva, ale také k východu. „A tak vznikne vítr, který bude tím silnější, čím větší bude onen teplotní skok.“

Klimatolog: Co se s klimatem děje, jsme věděli dávno. Za situaci, kam se dostáváme, si můžeme sami

Číst článek

Při pohledu na globus lze rozlišit tři hlavní vzduchové hmoty kromě rovníkové. Tropickou, která je velmi teplá; pak je vzduch mírných šířek, který je středně teplý. A také vzduch arktický nebo antarktický, velmi studený.

„Na rozhraní těchto vzduchových hmot jsou právě výrazné teplotní skoky, ze kterých potom vzniká velmi silný vítr, až 800 kilometrů za hodinu někde nad Tichým oceánem. Tomu říkáme jetstreamy. A když jsou velké teplotní rozdíly, tak se moc neklikatí, tedy tečou téměř rovně.“

Ovšem s oteplením polárních oblastí v důsledku globální změny klimatu je teplotní rozdíl menší. „To umožní jetstreamu, aby se více vlnil, takže chvíli teče k severu, pak se zatočí a jde skoro k jihu. Takový velmi výrazný meandr pak přináší extremalitu počasí, jako jsou vpády studeného vzduchu, pak zase vzduchu horkého.“

Atmosféra je složitý mechanismus, doplňuje meteorolog: „Takže nejde jen o to, jak se mění poloha, tvar a rychlost jetstreamu, ale řada jiných parametrů vede k takové změně klimatu.“

„Nechci tady šířit katastrofické scénáře, protože už na první přednášce z klimatologie nám řekli, že se klima vždy mění, měnilo a měnit bude. Nechci z toho dělat hrůzu, že lidstvo devastuje planetu. Ale měli bychom se na to dívat se zdviženým prstem a s jistou dávkou opatrnosti,“ doporučuje Petr Dvořák.

Měli bychom se připravit na další tornáda či hurikány? Jak zatím hodnotí Petr Dvořák dosavadní vývoj počasí? Poslechněte si celé Leonardo Plus Veroniky Paroulkové.

Veronika Paroulková, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme