Nové studie rozbíjí argumenty popíračů klimatické krize. Současné oteplování nemá v historii obdoby

Klimatické změny a oteplování v posledních desetiletích nemají za poslední dva tisíce let obdoby (ilustrační snímek) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Klimatické změny a oteplování v posledních desetiletích nemají za poslední dva tisíce let obdoby. Ukazují to výsledky hned tří různých nedávno vydaných klimatologických studií. Podle jejich autorů i dalších klimatologů to dokazuje neplatnost hlavního argumentu popíračů klimatické krize, že současné oteplování je podobné přirozeným klimatickým cyklům.

Londýn/Bristol/Bern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studie univerzit v britském Londýně, Bristolu a švýcarském Bernu se zabývaly historickým vývojem klimatu během posledních dvou tisíc let, upozornil britský zpravodajský server BBC. Potvrdily dlouho známý fakt, že dějiny planety Země provázejí přirozená střídání teplejších a chladnějších období.

Bilion nových stromů pro Zemi. Švýcarští vědci přišli s návrhem, jak zmírnit klimatickou krizi

Číst článek

Jednu studii vědci publikovali v žurnálu Nature, druhá a třetí studie pak vyšly v Nature Geoscience. 

Data zmíněných výzkumů však ukazují, že od průmyslové revoluce před asi sto padesáti lety se oteplování bezprecedentně zrychluje. V posledních dvou cyklech zároveň podle nových dat bylo první ochlazení v porovnání s dřívějšími dobami jen velmi slabé.

Poslední pravidelné ochlazení se navíc v druhé polovině minulého století ani nedostavilo – místo něj se pouze dočasně zpomalilo tempo oteplování.

Je to skutečně důvod k obavám?

Data podle autorů studií zneplatňují hlavní argument popíračů klimatické krize. Ti poukazují na pravidelnost střídání teplejších a chladnějších období a současné oteplování planety považují jen za jeden z výraznějších teplých cyklů. Takovéto výkyvy data klimatologů dlouhodobě potvrzují, včetně tří aktuálně zveřejněných studií.

null

null

Vědci díky nim podrobně zmapovali například takzvané teplé římské období mezi lety 250-400 našeho letopočtu, nebo takzvané středověké klimatické optimum zhruba mezi lety 950 a 1250.

Tehdy se oteplilo zejména v Evropě a umožnilo to do té doby nebývalý rozvoj evropské civilizace i mimo Středomoří. V kontrastu s tím je pak období známé jako malá doba ledová, kdy ochlazení po roce 1300 vedlo k horším zemědělským výnosům, opakovaným hladomorům a četným politickým krizím pozdně středověké Evropy.

Svědkové klimatických změn

Rozdíl je v tom, že i během středověkého klimatického optima se výrazné oteplení globálně dotklo jen asi 40 % povrchu Země. Aktuální oteplení se naproti tomu dotýká 98 % planety.

První místo v Británii, které pohltí moře. Velšské vesnici kvůli klimatické krizi běží čas

Číst článek

Studie, na jejichž kvalitu upozorňují i další klimatologové, se opírají o sběr dat z více než 700 míst po celé planetě. Informace o výkyvech teplot vědci opírají o to, jak se měnily letokruhy stromů, jak rychle rostly podmořské korály, o změnách zároveň vypovídají usazeniny na dnech jezer.

Nezkoumali naopak, jestli na dřívější nebo aktuální změny teplot měl či neměl vliv člověk. Sebraná data přesto podle nich ukázala, že předchozí klimatické cykly ovlivňovaly například sopečné aktivity a další okolnosti.

Současné tempo změn však podle nich nelze vysvětlit pouze přirozenými faktory, a proto se podle nich dá předpokládat, že na změnách se projevily aktivity člověka.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme