Pandemie snížila emise nejvýš o 7 procent, odborníci stále vsází na klimatickou neutralitu

Útlum ekonomik během pandemie koronaviru nepřinese významné snížení emisí skleníkových plynů. Informovala o tom Světová meteorologická organizace. Podle odhadů budou letošní celosvětové emise oxidu uhličitého nižší jen o několik procent. Koncentrace plynu, který pomáhá zahřívat planetu, stále roste.

Ženeva (Aktualizováno: 15:47 27. 11. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konečná data o tom, jestli a jak se koronakrize projevila na emisích oxidu uhličitého, zatím nejsou. Světová meteorologická organizace (WMO) nicméně odhaduje, že pokles celosvětových emisí bude v řádu několika procent (4,2 % – 7,5 %). Píše to v dokumentu Greenhouse Gas Bulletin, který WMO vydala tento týden. Ve výroční zprávě hodnotí emise skleníkových plynů za loňský rok i aktuální odhady.

Vědci zahájili projekt Perun. Má pomoci zlepšit predikci dopadů klimatických změn na Česko

Číst článek

„Navzdory tomu, že se svět zastavil, pokles vyprodukovaných emisí je zhruba 4 až 7 procent. Naše hospodářství a vzorce spotřeby nás totiž přivádějí k extrémně vysokým emisím. To platí, i když sedíme doma a omezili jsme náš pohyb, protože lockdown omezuje pouze pohyblivost, a ne naši spotřebu,“ vysvětlila Oksana Tarasovaová, která vede divizi WMO, která se věnuje výzkumu atmosféry a prostředí.

Aktuální koncentrace oxidu uhličitého je přitom o zhruba 50 % vyšší ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. V menší míře přitom roste i koncentrace dalších skleníkových plynů – metanu a oxidu dusného.

Například metan je mnohonásobně účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, ale v atmosféře vydrží zhruba 12 let. V případě oxidu uhličitého zadržují velké množství oceány, půda, lesy nebo mokřady, ale zbylý plyn v atmosféře zůstane stovky let.

Malé snížení

WMO další spalování fosilních paliv přirovnává k situaci, kdy napouštíte vanu vodou. Máme vliv na sílu proudu, protože můžeme otáčet kohoutkem, ale nemůžeme povytáhnout špunt.

Proud CO2 se oproti loňsku o něco málo snížil kvůli pandemii, ale jeho množství v atmosféře stále narůstá velkou rychlostí a umocňuje změnu klimatu.

„Oxid uhličitý, který teď máme v atmosféře, se tam nahromadil od roku 1750. Na současné koncentraci se tak podílí každá dávka plynu, kterou jsme od té doby vypustili. Nejde o to, co se stalo dnes nebo včera, jde o celou historii lidské ekonomiky a rozvoje, která nás dovedla k současné celosvětové úrovni 410 částic na milion,“ uvedla klimatoložka Oksana Tarasovaová.

Řešení? ‚Nulové emise‘

Šéf WMO Petteri Taalas připomíná, že hranice 400 částic CO2 na milion padla teprve před pěti lety. Současná koncentrace skleníkového plynu podle něj odpovídá stavu, který byl v zemské atmosféře naposledy před třemi až pěti miliony lety, kdy bylo o 2 až 3 stupně tepleji a hladina moří o 10–20 metrů výše. Jedinou cestou, jak dnes situaci zvrátit, je pomyslný kohoutek postupně uzavřít a dosáhnout nulových emisí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co pomůže v klimatické krizi? Více v rozhovoru s redaktorem Českého rozhlasu

Většina zemí světa přitom před pěti lety na klimatické konferenci OSN v Paříži slíbila, že se pokusí udržet nárůst globální teploty pod hranicí dvou stupňů, nejlépe však 1,5 stupně.

Aby toho země dosáhly, musel by být ale podle klimatologa Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu pokles emisí oxidu uhličitého každý rok větší než letos.

Ve zprávě IPCC z roku 2018 se píše, že bychom měli do roku 2030 každoročně snižovat emise o 7,6 %. Jestli letos snížíme celosvětově emise o 8 %, tak jsme de facto na té hranici, kterou navrhuje Mezivládní panel pro změnu klimatu, ale pro každý další rok,“ vysvětlil před časem Českému rozhlasu klimatolog, který zastupuje Česko v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC).

„Teď se zamyslete, co všechno jsme proto museli celosvětově udělat a co bychom museli udělat v dalších letech, abychom emise snížili o dalších 8 %. Toho se nedá dosáhnout bez nějaké přípravy a transformace ekonomik,“ doplnil.

‚Pandemie to nevyřešila‘

Již citovaný šéf Světové meteorologické organice Petteri Taalas uvedl, že pandemie koronaviru rozhodně neposkytla řešení klimatické změny, ale může posloužit jako odrazový můstek pro snížení emisí skrze kompletní transformaci průmyslu, energetiky a dopravy.

Také uvítal přibývající počet zemí, které slibují, že dosáhnout klimatické neutrality, tedy stavu, kdy naprosto minimalizují emise a ty zbylé vykompenzují například výsadbou stromů nebo technologiemi na zadržování a ukládání uhlíku.

„Pokud chceme udržet hranici oteplení pod cílem 1,5 stupně, měli bychom dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050,“ uvedll Taalas

Mimo Evropskou unii?

Kromě Evropské unie letos slíbili dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 také Japonsko a Jižní Korea. Čína, která produkuje nejvíc emisí oxidu uhličitého na světě, v září avizovala, že uhlíkové neutrality dosáhne nejpozději v roce 2060. Očekává se, že závazek v této oblasti by mohl příští rok představit i druhý největší producent oxidu uhličitého – Spojené státy.

„Pokud se Spojené státy pod vedením Bidenovy administrativy stanoví stejný cíl (klimatickou neutralitu), znamenalo by to, že za ním bude stát většina světových emisí i globální ekonomiky. Narůstající křivku emisí musíme ohnout v nadcházejících pěti letech. Pak bychom měli začít vidět pokles emisí o 6 % ročně do roku 2050, máme-li splnit daný cíl,” uvedl Taalas s tím, že USA by mohly podnítit dominový efekt a motivovat další země.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme