Nové plány států zveřejněné na klimatické konferenci OSN můžou významně posílit ochranu klimatu. Podle nové analýzy australských vědců by splnění aktuálních slibů mohlo zastavit globální oteplování pod hranicí 2 stupňů ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Státy se v Glasgow také dohodly na omezení emisí metanu nebo zastavení odlesňování.

Glasgow 20:43 5. listopadu 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vůbec poprvé od podepsání Pařížské klimatické dohody leží na stole plány signatářských zemí, které by podle prvních propočtů mohly dohromady vést k jejímu částečnému splnění. Vyplývá to z analýzy vědců z Melbournské univerzity, kteří působí v organizaci Climate Resource. Ti vzali v potaz nové přísliby z posledních týdnů i dlouhodobé cíle včetně nového slibu Indie, která je třetím největším světovým emitentem CO2 po Číně a USA. Indický premiér Nárendra Módí v pondělí oznámil, že jeho země by měla dosáhnout nulových emisí do roku 2070, tedy o dvacet let po EU a USA a o deset let po avizovaném dosažení uhlíkové neutrality v Číně.

Z analýzy vyšlo, že pokud by bezmála 200 zemí světa splnilo své sliby, tak je více než 50 procentní šanci, že se globální oteplování v tomto století zastaví na úrovni 1,9 stupně. Pařížská dohoda přitom počítá s cílem udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou a usilováním o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C.

Za novou analýzou stojí mimo jiné Malte Meinshausen, jeden z vedoucích autorů nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). K obdobnému výsledku posléze dospěla také Mezinárodní energetická agentura, podle které by mohlo splnění nových slibů omezit oteplení na hranici 1,8°C.

Z říjnové zprávy Programu OSN pro životní prostředí přitom vyplynulo, že při plnění aktuálních slibů z konce září, by svět směřoval k oteplení o nejméně 2,7°C na konci století.

S odstupem několika týdnů vypadá trajektorie výrazně optimističtěji. Pokud ovšem po slibech nebudou následovat konkrétní kroky vedoucí k jejich splnění, tak z nich zbydou jen prázdné proklamace. Monitoring výzkumníku z Oxfordské univerzity, kteří stojí za projektem Net Zero Tracker, ukazuje, že naprostá většina světové ekonomiky a 85 procent populace teď přinejmenším na papíře směřuje k dosažení nulových emisí.

Nerovné sliby

Badatelé, ale upozorňují, že jednotlivé sliby států si nejsou zdaleka rovny. Jen čtvrtina ze skupiny největších ekonomik G20, které jsou zodpovědné za většinu světových emisí skleníkových plynů (75%), má podle analýzy odpovídající detailní plány, jak chtějí emise postupně snížit až na nulu. U některých zemí je navíc tento cíl jen příslibem, zatímco jiné už ho mají implementovaný v legislativě.

Přehnaný optimismus, tak vzhledem k rekordně vysokým emisím po krátkodobém pandemickém poklesu o několik procentních bodů není na místě. Ale dostatečně ambiciózní sliby podepřené konkrétními plány jsou prvním krokem k obratu. Jejich plnění pak můžou sledovat experti i právníci a státy jejich plnění obhajují na výročních konferencích OSN, jako je ta, která právě probíhá v Glasgow. Klíčová bude implementace nejbližších cílů v tomto desetiletí.

‚Zastavme zkázu, nechovejme se k přírodě jako k záchodu.‘ Jaké výroky rezonují na summitu COP26?

Číst článek

S příslibem klimatické nebo uhlíkové neutrality do roku 2060 v posledních týdnech vystoupili také významní producenti fosilních paliv jako jsou například Rusko, Spojené Arabské emiráty nebo třeba Saudská Arábie, kteří deklarovali, že chtějí investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie a přitom pokračovat v těžbě fosilních zdrojů. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který se konference v Glasgow zúčastnil, je třeba brát jejich sliby s rezervou:

„Spíš vidí mezinárodní tlak a tak nasedají na ten vlak a nejdou proti. Ale nemyslím si, že by měli nějaké připravené mechanismy a podnikali radikální kroky k tomu, aby emise klesaly. Oni stále budou těžit fosilní zdroje a vyvážet je do světa, dokud to půjde a bude po nich poptávka. Zde asi rozhoduje ekonomika. Ale myslím si, že na ně bude sílit tlak. To se týká třeba i Austrálie, která je vnímána hodně negativně. Ale pokud se k tomu vyjádří, tak je pak možné lépe hlídat a tlačit na ně různými způsoby, aby se přibližovali k tomu, co slíbili,“ podotýká Ač s tím, že pomoct by mohlo zavedení poplatky za těžbu uhlí a dalších fosilních zdrojů, což doporučuje mimo jiné Mezinárodní měnový fond, který upozorňuje na pokračující dotování fosilních paliv zkreslující jejich cenu.

Emise metanu

Vedle snižování emisí oxidu uhličitého by mělo k ochraně klimatu přispět také omezení emisí metanu, které jsou často spojené s těžbou a užíváním ropy a zemního plynu. Evropská unie a Spojené státy zahájili v Glasgow iniciativu za snižování emisí metanu, k níž se připojilo více než sto zemí.

Cílem je celosvětové emise snížit o 30% do roku 2030 ve srovnání se stavem v roce 2020. Metanu se donedávna věnovala poměrně malá pozornost. Jde přitom o silný skleníkový plyn, který ovšem v atmosféře nevydrží tak dlouho. Rozloží se zhruba po deseti letech. Oxid uhličitý, na který je právem soustředěna největší pozornost, v atmosféře vydrží stovky let. Skleníkový efekt spojený s metanem je ovšem mnohonásobně silnější a nové studie naznačují, že omezení metanových emisí může mít zásadní vliv zejména v krátkodobém horizontu, jak potvrzuje klimatolog Alexandr Ač.

Lesní požáry a těžba dřeva dělá z chráněných lesů továrny na uhlík. Přispívají tak ke změně klimatu

Číst článek

„Pokud bychom ignorovali metan, tak bychom uhlíkovou neutralitu museli naplnit v nerealistickém časovém měřítku. Zbývalo by nějakých deset nebo patnáct let. Abychom naplnili Pařížskou dohodu, musí být metan součástí mitigace pokud opravdu chceme zastavit oteplení, na němž se metan podílí zhruba 15 procenty. To není málo,“ podotýká Ač.

Ve výsledku by mohlo snížení emisí metanu zabránit oteplení o několik desetin stupně. Teď je globální průměrná teplota vyšší o zhruba 1,2°C v porovnání se stavem v polovině 19. století. Ač připomíná, že hlavní antropogenní emise metanu přitom pocházejí ze zemědělství, tedy hlavně živočišné výroby či pěstování rýže ale také z průmyslu, těžby a využívání zemního plynu a ropy, kde lze úniky významně snížit, jak dosvědčují zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA). Zbylých 40 procent světových emisí metanu se přitom do atmosféry uvolňuje z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady nebo tající permafrost.

Přírodní úložiště oxidu uhličitého i podporu druhové rozmanitosti a další funkce lesních a půdních ekosystémů by měla podpořit další dohoda, kterou v Glasgow podepsali zástupci 130 zemí včetně Česka. Deklarovali, že se do roku 2030 zastaví a zvrátí odlesňování i degradaci půdy.

Podobné plány už tady přitom v minulosti byly a zůstaly dodnes nenaplněny. Les v Amazonii, Africe i jinde dál mizí. K novému plánu se ovšem připojila i Brazílie, Rusko, Indonésie a další státy, z nichž mnohé dříve spíše stály stranou. Společně reprezentují zhruba 85% procent plochy světových lesů.

První velká dohoda. Světoví lídři na COP26 přislíbili, že do roku 2030 zastaví odlesňování

Číst článek

20 miliard dolarů

Jak upozorňuje biolog Vojtěch Kotecký z Univerzity Karlovy, naději na úspěch této dohody zesiluje zejména fakt, že tentokrát provází plán také konkrétní investice - zhruba 20 miliard dolarů od bohatých zemí jako jsou Británie, USA, Německo, Nizozemsko a Norsko. Tyto peníze mají podpořit konkrétní projekty a v příštích letech pomoct zejména tropickým lesům i lidem, jejichž život je s nimi spjatý:

„Na rozdíl od minulé dohody z roku 2014 je tentokrát součástí významný finanční balíček. Tyto peníze začnou cíleně investovat do ochrany lesů v nejchudším zemí světa,“ podotýká Kotecký s tím, že lesy jsou mimo jiné důležitou částí globálního klimatického systému a zadržují v sobě velké množství uhlíku.

„Asi nejdůležitější položkou je zhruba 1,7 miliardy dolarů, které jsou cíleně vyčleněny jako granty pro jednotlivé obce, místní obyvatele nebo domorodé kmenové skupiny a budou pomáhat s jejich projekty přímo na místě. Například s vykupováním lesů, které jsou v jejich sousedství, zavádění udržitelného hospodaření a k rozvoji místní ekonomiky. To jedna může pomoct zvedat obce v chudých v afrických, asijských nebo latinskoamerických zemí z chudoby a zároveň pomáhá pečovat o lesy dlouhodobým projektem.“ podotýká Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK s tím, že efektivní pomoc spočívá v tom, aby místní lidé založili na péči a ochraně lesa své živobytí.

Vědci si nevymýšlejí. Máme skutečně poslední šanci, vítá klimatický summit europoslankyně Gregorová

Číst článek

Přímé grantové financování by také mělo snížit riziko, že se finance na ochranu lesů rozkradou. Jestli bude tento nový plán životaschopnější než ty předchozí, ukáže teprve čas.

Role Velké Británie

Kotecký připomíná, že jde o dílo především Velké Británie a její diplomacie, která letošní klimatický summit pořádá. „Oni téma globální změny klimatu rozkouskovali na jednotlivé problémy a začali věnovat velkou pozornost dílčím mezinárodním dohodám, ať už je to ochrana lesů, snižování metanu apod. Zdá se, že v tom bude jádro úspěchu konference v Glasgow. Namísto toho, abychom odtamtud odjeli s domluvenými několika provozními problémy, což je určitě důležité, budeme mít i konkrétní dohody o věcech, které vlastně formálně nejsou součástí rámcové úmluvy o změně klimatu, ale významně pomáhají k jejímu naplnění,“ podotýká Kotecký.

Mezinárodní jednání o dílčích pravidlech plnění Pařížské dohody dalších tématech spojených s ochranou klimatu mají pokračovat v Glasgow do 12. listopadu.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít