Stojím za daty a za co nejméně alarmismu. Ale desetiletí se nic nedělo, říká český klimatolog v OSN

Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu upozorňuje, že ke zmírnění globálního oteplování nestačí jen snižovat emise oxidu uhličitého produkovaného továrnami či auty, ale je třeba změnit způsob využívání půdy i chování spotřebitelů | Zdroj: Profimedia

Nejčerstvější zpráva panelu OSN pro změny klimatu se na tisícovce stran věnuje dopadům klimatických změn na souši. Zatím půda slouží k ukládání emisí, čtvrtina je ale už nyní degradovaná a podporuje změnu klimatu. Pokud se nezmění přístup, podíl bude narůstat. „Problémy je potřeba řešit globálně,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz klimaotlog Radim Tolasz, který se panelu účastnil. Skepsí ale netrpí.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaké je pro vás nejzajímavější zjištění čerstvé zvláštní zprávy panelu OSN pro změny klimatu?
Pro mě na tom bylo zajímavých spoustu věcí, protože nejsem expert na lesnictví ani zemědělství, takže každé číslo bylo pro mě překvapující. Srovnání kolik je lidí podvyživených (820 milionů) a kolik má nadváhu (přes dvě miliardy) ve srovnání s tím, že vyhodíme 30 procent potravin. To jsou čísla, která mě šokovala.

Radim Tolasz

Radim Tolasz byl českým zástupcem na jednání Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který skončil ve čtvrtek. Přímo na tvorbě zvláštní zprávy o klimatu a půdě se nepodílel. Tolasz pracuje pro Český hydrometeorologický ústav, vede oddělení klimatické změny.

Popisuje, že aktuální zpráva je speciální – vychází v období mezi standardními hodnotícími zprávami, které vycházejí v intervalu pěti až sedmi let.

„Panel se rozhodl, že udělá tři. Jedna vyšla loni v říjnu, která se týkala fyziky klimatické změny a emisí, druhá je zaměřená na zemědělství, lesnictví a potraviny, třetí vyjde na konci září a bude zaměřena na oceán, ledovce a sníh,“ říká Tolasz.

Obvykle je jedna, panel se ale neshodl, co je nejdůležitější, tudíž vyjdou tři. „Na téma souše tlačil rozvojový svět. Země v Asii, Africe, Jižní Americe vznesly přání, aby se panel touto zprávou zabýval. Je to celkem logické, protože pro ně je zemědělství důležité,“ popisuje klimatolog.

Vojtěch Kotecký z Glopolis ve čtvrtek řekl, že kdyby plýtvání bylo státem, šlo by po USA a Číně o třetího největšího znečišťovatele. V jaké fázi potravinového řetězce k plýtvání dochází?
Je to různé v rozvinutém a rozvojovém světě. Bohatý sever včetně Evropy má největší problém, když jsou potraviny už vyrobené a připravené k užívání, ale nedostanou se ke spotřebiteli. Řetězce musí vyhazovat potraviny, protože dojde lhůta a nemůžou je prodávat.

V rozvojovém světě je problém jinde: hlavně ve skladování a dopravě. Rozvojový svět je ve více oblastech, kde je vyšší vlhko a teplo, a oni nejsou na takové technické úrovni, aby potraviny ochránili, než je dostanou ke spotřebiteli.

Je ve zprávě určitý návod, jak může konzument změnit či zlepšit návyky? Protože představa, že každou třetí potravinu, kterou si koupím, v globálním měřítku vyhodím, je dost neuvěřitelná.
Je. Mě to také hodně překvapilo, ale návod, jak se má chovat ten který stát, ten který jednotlivec, to ve zprávě nenajdete. Nedoporučujeme, jak se má kdo chovat. Říkáme, že když se chováte takto, způsobuje to ty a ty problémy. Doporučení si musí vzít každý sám za sebe. Kdyby si každý z nás uvědomil, že 30 % potravin se vyhodí, tak by se měl zamyslet i nad tím, co má v koši.

Nejde přitom jenom o to, že potraviny vyhazujeme. Zpráva jasně upozorňuje na to, jak jsme zranitelní. Přes 60 % veškeré globální sklizně tvoří pouze čtyři plodiny - kukuřice, rýže, pšenice a sója. Pokud poklesne produkce, k čemuž u pšenice a kukuřice vlivem sucha dochází, doplatí na to náš potravinový systém. Co s tím?
Nejsem expert na zemědělství a překvapilo mě, že podíl těchto čtyř produktů je tak vysoký. V okamžiku, kdy se něco takto monopolizuje, je s tím vždy problém. Je potřeba dosáhnout větší různorodosti. Nic jiného se z té zprávy vyčíst nedá.

Tím, že si nedám v neděli řízek, nepomůžu světovému klimatu, myslí si senátor ODS Jirsa

Číst článek

Tyto plodiny často putují na Západ, buď ke konzumentům, nebo jako krmiva pro dobytek. Probíhal nějaký spor mezi zeměmi, kde se pěstují, a těmi, které je konzumují?
Spor kupodivu neprobíhal. Schvalovací konference byla zajímavá tím, že na jednání byly aktivní jiné země, než bývají obvykle. Během jednání panelů zaměřených na emise, průmysl a energetiku jsou aktivnější jiné země. Nyní byly aktivní země, pro které je problém zemědělství. Země, které vyžadovaly tuto zprávu, měly snahu udělat shrnutí tak, aby jim to v jejich zemích pomohlo s argumentací.

O jaké země šlo?
Za nejaktivnější bych označil Indii. Ta v dobrém zasahovala do znění s tím, že by tam chtěla více čísel i ve shrnutí. Kromě Indie třeba Brazílie, což mě také překvapilo. Verze shrnutí, s kterou jsme do Ženevy přijeli a která se probírá na jednáních větu po větě, tak byla o dost obecnější než ta, která se schválila. Rozvojové země vyžadovaly, aby tam byly konkrétnější věci z celé zprávy.

Zmodernizovali jsme zemědělství, ale půda je mrtvá, říká expert na zemědělství z Člověka v tísni

Číst článek

Velkým problémem je také sucho. V Česku je a bude postižena zejména oblast jižní Moravy, ale značný vliv to bude mít i na další oblasti, jak jste zmínil ve čtvrtek. Zároveň se souše rychleji ohřívá – zatímco globální průměr vzroste o jeden stupeň, na souši to bude 1,4 stupně. To nezní příliš optimisticky…
Optimisticky to nezní, ale není to žádná novinka. Platí to od první zprávy panelu z roku 1990, že severní polokoule se otepluje a bude oteplovat rychleji než jižní a že pevnina se otepluje rychleji než oceán. To je stará známá věc, která se dala do souvislosti se zemědělstvím.

Jaké jsou tedy ve vztahu k zemědělství nové souvislosti?
Já bych je hledal ve vodě. Mimo jiné ve zprávě najdete neuvěřitelné číslo, že zemědělství, lesnictví a vůbec to, co hospodaří na půdě, globálně spotřebovává 70 procent vodních zdrojů. Když si uvědomíme, že bude-li někde problém s vodními zdroji, tak ze 70 procent postihne právě zemědělství.

To je souvislost, nad kterou je potřeba se zamyslet. Zpráva na hodně místech doporučuje udržitelné zemědělství, které bude počítat s tím, že bude méně vody, bude méně výživná půda, nebo by mělo dělat něco pro to, aby vody v zemědělské krajině víc, popřípadě aby tam byla organická složka. Ta je třeba i u nás velký problém.

Zpráva upozorňuje na dopady na lidský ekosystém a jeho jednotlivé oblasti. Při oteplení o dva stupně Celsia může dojít k velmi závažným dopadům na potravinový systém – tedy k „pravidelným potravinovým šokům napříč regiony“ | Zdroj: IPCC

„Řešila to už předchozí zpráva, současná rozdíl zvýrazňuje, protože se jedná o zemědělství, které je na vodě závislé,“ dodává Radim Tolasz | Zdroj: IPCC

Na suché oblasti budeme potřebovat více vody. Zatímco spotřeba potravin od roku 1961 vzrostla o polovinu, využíváme o 30 procent více vodních zdrojů k zavlažování a zároveň používáme osmkrát více dusíkatých hnojiv. Potřebujeme tedy zvyšovat efektivitu zemědělství, abychom pěstovali víc, klesá ale diverzita, chudne půda a není dostatek vodních zdrojů. To vyvolává potřebu více hnojit, což zároveň umrtvuje půdu. Opět to na mě působí jako gordický uzel, který nevím, jak by šlo rozseknout.
Také to nevím. Musí to říct zemědělci. Je dobře, že to panel dal takhle do jednoznačných souvislostí. Neřekl bych gordický uzel, ale spirála. Na jedné straně pořád zvyšujete, abyste zvyšoval, dáváte více chemie, v okamžiku, kdy dáte více chemie, tak se vám to relativně snižuje, protože půda přestane být dlouhodobě úživná.

Půda zatím funguje jako brzda klimatických změn, jinými slovy je úložištěm emisí. Hrozí ale, že se může stát emitentem. Dá se tomu zabránit?
Zabránit se dá všemu, ale je potřeba přijmout globální strategii. Na jedné straně záleží na každém jednotlivém zemědělci, zároveň ale musí mít připravené podmínky, aby se tak choval. Zemědělec je u nás podnikatel jako každý jiný a v okamžiku, kdy má dotace na plochu, tak se to snaží mít co největší. Když mu dáme dotaci na obnovu plochy nebo zadržení vody, tak se bude snažit takhle.

Velice mě překvapilo, když Jan Svitálek z Člověka v tísni ve čtvrtek ve vysílání Radiožurnálu řekl, že v Česku krmíme dobytek sójou a potravinami, které nevznikají v Česku. Takže je dovážíme a tím způsobujeme další emise. Nakolik dochází k dobrému společnému působení všech úrovní, od globální, vědecké, jednotlivých států a společenství až po jednotlivce? Zpráva totiž působí tak, že je potřeba, aby zodpovědnost přijala každá úroveň.
To ano, ale tím dlouhodobě trpí zprávy mezivládního panelu OSN. Je to pěkně napsané, dobře shrnuté, jsou tam souvislosti i spousta faktografie, je to těžko zpochybnitelné. Ale když v následujících měsících opadne mediální zájem, tak většina veřejnosti na to zapomene a vyrojí se spousta takových, kteří budou říkat, že je to úplně jinak. Tím se jakékoli rozhodnutí na nejvyšší úrovni stává komplikovanější.

Bude se to týkat i téhle zprávy, může se nám líbit, ale za dva tři měsíce si na ni nikdo nevzpomene nebo bude říkat, že to je jinak nebo že se musí analýza udělat znovu. Tím politikům ulehčujeme roli, protože řeknou: „Nemají ještě jasno, nemusíme rozhodovat o ničem.“

Globální oteplování jako dar? ‚Nutí nás držet se za ruce a spolupracovat,‘ tvrdí ekolog Paul Hawken

Číst článek

Na jednu stranu panuje skepse, strach z klimatické krize či nouze. Zároveň ale například ekolog a zakladatel Drawdown Paul Hawken v rozhovoru pro Radiožurnál upozorňoval, že je dobré apelovat na data a poznatky. Jak to vidíte vy?
Můj osobní postoj je jednoznačný a patnáct let stejný. Stojím za daty a za co nejméně alarmismu. Na druhou stranu, v okamžiku, kdy mediální prezentace má i kolegů stojí 20 let na datech a nic se neděje, tak je něco v nepořádku.

Potom přijdou aktivisté, středoškoláci, Extinction Rebellion, kteří jsou ti alarmističtí. Najednou jsou všichni v pozoru, chtějí se s nimi vyfotit, tváří se, že se bude něco dít. Možná to je správná cesta, holt je lidstvo tak nastavené, že toto potřebuje, aby začalo něco dělat.

Mně se to nelíbí, já to dělat nebudu, na druhou stranu umím posoudit, co se v těchto dnech a měsících děje. To, že jsme se 20 let o něco snažili, nemělo to žádný efekt a někdo se snaží rok a efekty, alespoň obrazně a mediálně, začínají být vidět, tak mě to mrzí, ale je to realita.

Klimatická skepse?

Téma klimatické změny proniká i do kultury. „Lidství z rukou vymklo se nám, semínko zkázy roste v nás a celá planeta je tím posetá,“ zpívá ve skladbě Zpátky na Zem rapper Rest. Mně to symbolizuje pohled mnohých, kteří vnímají lidstvo jako zkázu přírodě a planetě. Sám se tím mnoho let zabýváte, prezentujete data, netrpíte environmentálním žalem?
Určitě ne. Nemám pro to žádný důvod. Environmentální žal, klimatická nouze a panika je něco, co nám absolutně v ničem nepomůže, tak proč bych tím trpěl.

Environmentální žal roste i v Česku. ‚Je oříšek o klimatické změně informovat a nestrašit,‘ říká odborník

Číst článek

Myslíte si tedy, že nastane změna a dokážeme se se změnou klimatu vyrovnat?
Já jsem o tom přesvědčen, protože v okamžiku, kdy bude opravdu zle, tak lidstvo bude donuceno něco udělat.

Vynechali jsme otázku lesnictví, odlesňování, úpadku lesů. Jakým způsobem s těmito i dalšími zmíněnými aspekty pracujeme v Česku? Můžeme jít v něčem příkladem?
Řekl bych, že posledních deset let je vidět snaha o meziresortní spolupráci a vytváření strategických materiálů, které navazují na zprávy panelu OSN, případě jiných organizací věnujících se životnímu prostředí. Jestli by to měl být příklad pro zahraničí, to asi ne. Nejsme vlajkovou lodí.

Když si uvědomíme, co se děje v českých lesích a co předpokládají lesníci, že se bude dít v následujícím roce, dvou třech letech, tak je evidentní, že jsme v něčem zaspali. Spousta věcí se dala řešit s předstihem. Že bude tepleji a tepleji a že v některých vegetačních stupních bude méně vody, přece mělo už před 20, 30 lety někoho přimět k tomu, aby obnovoval lesy jinak.

O výsadbě stromů se poslední dobou mluvilo, ať už v Etiopii, nebo o vysázení bilionu stromů po celé Zemi. Mohlo by přispět ke zpomalení krize?
Matematicky se to dá spočítat, je to realita, bylo by to tak, za předpokladu, že by vyrostly rychle a že by byly kde vysadit. Zeptejte se v obcích, kde chtějí sázet stromy, protože mají problém. Třetí problém souvisí s vodou. Takové množství stromů potřebuje minimálně do začátku velké vodní zdroje. A ty ve střední Evropě začínají chybět. Takže kdybychom je tady vysadili, stejně uschnou.

V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří, uvádí se ve zprávě, kterou ve čtvrtek v Ženevě zveřejnil panel OSN pro změny klimatu | Zdroj: IPCC

Klimatolog Radim Tolasz by nesouhlasil s tím, že je zpráva unikátní sama o sobě. „Je spíše unikátní svým rozsahem, protože ve standardních hodnoticích zprávách, které vycházejí v intervalu pěti až sedmiletém a poslední byla v roce 2013, tak vždy o souši, potravinách, zemědělství, lesnictví jsou rozsáhlé kapitoly,“ popisuje | Zdroj: IPCC

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme