Klimatolog: Jeden strom vydá za pět klimatizačních jednotek. Teplo uloží do páry a ta se vrátí jako rosa
Každá nevhodná úprava v městských parcích, kde se rozšiřují zpevněné plochy na úkor zeleně, může podle Jana Pokorného, klimatologa a odborníka na rovnováhu mezi vegetací a sluneční energií, vést k dalekosáhlým důsledkům. Zapomínáme totiž na základní koloběh vody v přírodě.
Pokud slunce svítí na suchou plochu, předá jí za jasného počasí kolem 600 až 800 wattů na metr čtvereční. Tato energie se přemění na teplo, od kterého se ohřeje okolní vzduch.
„Když svítí na vegetaci nebo na vodní plochu, tak se velká část sluneční energie spotřebovává na výpar vody. Energie se tudíž schovává ve vodní páře, vzduch je nasycen vodou a stoupá vzhůru a postupně se ochlazuje,“ vysvětluje Pokorný v rozhovoru pro českobudějovický rozhlas.
Teplo tak společně s vodou z povrchu odejde a samotná voda se v podobě deště vrátí, shrnuje základní poučku Pokorný, ředitel obecně prospěšné společnosti ENKI Třeboň.
Za poslední dekády ovšem přibylo nesčetně odvodněných ploch, jsou to například parkovací plochy, velké haly i zemědělská pole.
Klimatická změna extrémní počasí zesiluje, vlny veder i tak zůstávají vzácné, tvrdí studie
Číst článek
„My jsme to přehnali,“ popisuje současný stav klimatolog. „Když sklidíme a zasvítí do toho sluníčko, tak většina sluneční energie se přemění do teplého vzduchu a do proudění, které se musí někde vyřádit. A to vyřádění, to jsou pak ta tornáda, to je ten přívalový déšť, který přijde na jedno místo.“
„Když odvodním jeden metr čtvereční, tak jsem posunul přeměnu sluneční energie z výparu do ohřevu a je to asi 250 wattů na metr čtvereční. Pokud to udělám na sto hektarech, na kilometru čtverečním, tak je to 250 megawattů. Jeden blok Temelína dodává energii jednoho 1000 megawattů. Jinými slovy, když odvodním čtyři kilometry čtvereční, zaručuji, že v létě je teplo ve formě horkého vzduchu srovnatelné s výkonem jednoho bloku Temelína,“ počítá Pokorný a shrnuje:
„Ale kdyby někdo řekl, že v létě přidáme teplo jednoho bloku Temelína, tak budou všichni křičet. Ale my to děláme a nevíme o tom.“
Stromy a klimatizace
Na stromy a rostliny se můžeme slovy Jana Pokorného dívat jako na procesory, tedy organismy, které vyrovnávají teploty:
Letošní červenec byl třetí nejteplejší v historii měření. Hodnoty v Evropě opakovaně přesahovaly 40 stupňů
Číst článek
„Když vezmete jeden strom – a my to měřili –, který vypaří 20 litrů vody za hodinu, a vynásobíte to skupenským teplem 0,7 kWh, tak ten strom chladí výkonem 14 kW. To představuje asi pět klimatizačních jednotek.“
Lidmi vyráběná klimatizace spotřebovává elektrickou energii, vypouští studený vzduch do místnosti a teplý vzduch ven, podobně pracuje lednice, srovnává Pokorný:
„Oproti tomu strom to teplo uloží do vodní páry, ta stoupá vzhůru, v noci se srazí a k ránu spadne jako rosa. Čímž přenese tu sluneční energii ze dne do rána a nemáme ranní mráz.“
Stejný proces popisuje Pokorný u sekání trávy kolem domů. „Když je tráva posekána pět centimetrů, tak se to chová skoro jako suchá plocha. Ale když je posekaná na 20 centimetrů, chová se úplně jinak. Tráva zadrží vodu a najednou nemáte proti oknům 50 stupňů Celsia, ale jen 25.“
V Praze by kolem roku 2050 mohlo klima odpovídat současnému Tbilisi, říká expert
Číst článek
„My si nesmíme nic nalhávat. Musíme si uvědomit, že klimatická změna je vážná,“ zdůrazňuje Pokorný a navazuje: „Způsobujeme ji i tím, že měníme distribuci sluneční energie na Zemi, to znamená, odebíráme vegetaci, odvodňujeme a máme tepelné ostrovy.“
Klimatolog upozorňuje, že problém klimatické krize se zredukoval na řešení oxidu uhličitého. „Je to hlavně o tom, co děláme se sluneční energií tady na zemi.“
Lidé mohou podle Pokorného příspět ke zmírnění dopadů teplotních extrémů poměrně jednoduše – stačí, když budou udržovat a rozvíjet zelené plochy ve svém okolí.
Celý rozhovor s klimatologem Janem Pokorným si poslechněte v audiozáznamu.
