Klokani dokážou komunikovat s lidmi, ukázala nová studie. Vědci něco takového u divokých zvířat nečekali
Traduje se, že klokani nejsou žádní myslitelé. Lidé je mají za hloupá zvířata. Podle nové studie ale dovedou záměrně komunikovat s lidmi podobně jako psi a další domestikované druhy. „Dívali se (při pokusu) na experimentátora a pak hned na potravu, jako by prosili o pomoc,“ vysvětlila spoluautorka studie a bioložka Alexandra Greenová. Vědce z univerzit v Londýně a Sydney zjištění překvapilo, protože u divokých zvířat to není obvyklé.
Pokus spočíval v tom, že klokani dostali šestkrát jídlo do krabičky. „Ležela na zemi a klokanovi nic nebránilo, aby si tu pochoutku vzal,“ popsala Alan McElligott z univerzity v londýnském Roehamptonu.
Posedmé ale výzkumníci krabici zavřeli, takže se k ní klokani jednoduše nedostali. „K našemu překvapení se začali střídavě dívat na člověka a potravu v krabičce. Takové chování je obvyklé u domácích zvířat,“ vysvětlila.
Podobně se chovali také vačnatci, kteří se zúčastnili stejného pokusu v univerzitě v Sydney.„Dívali se na experimentátora a pak zase hned na tu potravu, jako by prosili o pomoc. Někteří dokonce na člověka dotírali a snažili se upoutat pozornost škrabáním,“ doplnila spoluautorka studie a bioložka Alexandra Greenová.
Podle McElligotta je to první studie o kognitivních dovednostech klokanů - tedy zvířat, která člověk nikdy nedomestikoval. „S divokými klokany jsme tyhle pokusy dělat nemohli. Báli by se a utekli,“ dodal.
16 klokanů ze zoo
Podle Greenové tedy museli do studie zařadit 16 klokanů, kteří jsou zvyklí na přítomnost lidí, protože žili v různých zoologických zahradách. A také byli různého druhu. Patřili mezi ně klokani rudí i obrovští, samice i samci ve věku od 18 měsíců do 12 let.
Pobřeží slonoviny otevřelo první chráněnou mořskou oblast. Chce pomoci žralokům i želvám
Číst článek
Ve studii publikované v odborném časopise Biology Letters se zároveň uvádí, že kritériem výběru byla ochota zvířat zapojit se do experimentu.
K přístupné potravě se umělo dostat 11 klokanů. Když došlo na neřešitelný problém se zavřenou krabičkou, tak 10 klokanů - po marných pokusech získat potravu - začalo navazovat oční kontakt s experimentátorem a upozorňovat očima na krabičku. A devět z oněch deseti klokanů šlo ještě dál: třelo se vědcům čenichem o nohy a podobně.
Z toho výzkumníci vyvodili, že klokan je společenské zvíře. A podle autorů studie možná umí přizpůsobit své sociální chování k navázání kontaktu s lidmi.
„Rád bych, aby to podnítilo zájem o studium poznávacích dovedností klokanů a vačnatců obecně. Lidi si myslí, že jsou hloupí. Jenže tahle studie dokládá, že to není tak úplně pravda,“ uzavírá McElligott.