Předloktím v kleci s komáry testuje Státní zdravotní ústav účinnost repelentů. Bývají lepší než náramky
Aktivita komárů během dalších dní poroste. Podle meteorologů totiž v týdnu přibude srážek, a tak hlavně v lužních lesích a okolí na jižní Moravě se komáři můžou přemnožit. Odborníci pak radí – nevyrážet do přírody bez repelentů. Účinnost přípravků v boji s komáry testují ve Státním zdravotním ústavu.
„K testům se používá kovová klec se síťovaným potahem. V této kleci máme 75 až 100 komárů,“ vysvětluje Zdeňka Leipnerová Galková ze Státního zdravotního ústavu. Nejprve ověřuje, jestli jsou samičky komárů připravené k testování účinnosti repelentů – tedy jestli mají chuť sát.
„Máme v kleci komáry druhu culex, kteří jsou méně agresivní. Abych je mohla zhodnotit jako kompetentní k použití k testu, potřebuji, aby se mě za minutu pokusilo bodnout alespoň pět komárů,“ popisuje Zdeňka Leipnerová Galková.
„Po ověření, že jsou komáři použitelní pro test, vložím do klece druhé předloktí, které mám ošetřené repelentem,“ říká Zdeňka Leipnerová Galková. Předloktí tam nechává po dobu tří minut, test opakuje každou hodinu, dokud nemá potvrzená dvě bodnutí. Takto musí repelent otestovat deset lidí. Protože jdou komáři na každého jinak, výsledky se pak zprůměrují.
„Výsledkem je CPT, tedy Complete Protection Time – kompletní doba ochrany, která mi udává v hodinách, jak dlouho repelent funguje,“ dodává. Tato doba je pak napsaná i na repelentu. Obsahují chemické látky, které komárům takzvaně nevoní. Nejúčinnější je látka se zkratkou DEET.
Mýdlo může zvýšit přitažlivost lidí pro komáry, zjistila studie. Méně lákavá je pro ně kokosová vůně
Číst článek
„Tato látka funguje opravdu velmi dobře. Byla vyvinuta pro americkou armádu, když bojovala v džunglích a v tropických oblastech. Čím vyšší procento na repelentu bude, tím bude repelent déle fungovat. Je ale nutné počítat s tím, že čím vyšší procento DEETu tam je, tím je repelent méně šetrný, upozorňuje Zdeňka Leipnerová Galková.
Proto například v repelentech pro děti je koncentrace této látky nižší anebo jsou tam látky jiné. Podle odborníků jsou ale všechny prodávané repelenty otestované a bezpečné.
„Můžete sehnat i repelenty na různé přírodní bázi. My máme zkušenosti z našich testů, bohužel, že nefungují tak dobře jako ty syntetické,“ zdůrazňuje. Náramky příliš úspěšné nebyly. „Testovali jsme několik náramků proti komárům i proti klíšťatům, ale nikdy nefungoval ani jeden,“ podotýká Zdeňka Leipnerová Galková.
Přenosné choroby
Repelent by měl být podle hygieniků nezbytnou výbavou například při návštěvách lužních lesů anebo také při cestování. Štípance jsou nepříjemné a komáři můžou přenášet i choroby.
„U našich klasických komárů se můžeme setkat s valtickou horečkou, což přenáší aedes vexans, komár kalamitní, ale velmi vzácně se můžeme setkat se západonilskou horečkou. Kdybychom cestovali do jižní Evropy, tak zde se můžeme setkat už s dalšími onemocněními jako je chikungunya,“ vysvětluje parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct
Číst článek
A jak si komáři hledají svou oběť?
„Většinou ji hledá na větší vzdálenost, tam by mu oči nepomohly, takže musí být velice citlivý vůči různým chemickým signálům. A jeden z hlavních chemických signálů je oxid uhličitý. Ten je znamením, že tam někdo dýchá. Pokud tam někdo dýchá, tak je tam cosi k snědku. Nicméně na bližší vzdálenost jsou schopni vnímat i další molekuly vycházející z našeho potu,“ míní Jan Votýpka.
V Česku je kolem 40 druhů komárů, občas se tu objevují ale i druhy invazivní. „Mají taková exotická jména, japonicus, korejcus, aegypti, jižní Evropa už je celkem obsazená, na našem území jsou to ojedinělé nálezy,“ uzavírá parazitolog Jan Votýpka.
Jejich výskyt ale odborníci monitorují a existuje i mobilní aplikace mosqito alert, díky které se do mapování invazivních druhů komárů může zapojit i veřejnost.
Celou reportáž si můžete poslechnout také v audioverzi.
