Kompostovatelné krabičky na zahradní kompost nepatří. K rozkladu potřebují speciální podmínky

Plastové příbory nebo brčka, ale také polystyrenové krabičky na jídlo s sebou byste za pár měsíců už v Česku neměli dostat. Sněmovna ve středu schválila zákon, který jednorázové plasty omezuje. Některé restaurace a kavárny už tyto obaly nahradily výrobky z materiálů označených jako kompostovatelné. Bývají třeba z kukuřice nebo cukrové třtiny. Přesto to ale neznamená, že je můžete hodit na kompost.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kompostér

Kompostovatelné krabičky na zahradní kompost neházejte (ilustrační foto) | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

„To, že je ten plast kompostovatelný, znamená, že se rozpadne, ale jen za určitých podmínek. Musí tam být specifická teplota, tlak, kyslík a podobně. A to nejsme schopni zaručit na zahradním kompostu,“ vysvětluje u několika komunitních kompostérů uprostřed Prahy Kristýna Mrkvičková z organizace Kokoza, která se kompostováním zabývá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kompostovatelné krabičky nepatří na kompost ani do žluté popelnice. Téma pro Janu Karasovou

Je tady naskládaných několik krabiček, které o sobě tvrdí, že jsou kompostovatelné. Něco z toho bych do kompostu hodit mohla? „Ne, nemohla. Protože všechny tyto plastové obaly se sice rozpadnou, ale nerozpadnou se úplně. Většinou z nich zbydou mikroplasty nebo nanoplasty,“ vysvětluje pro Radiožurnál Mrkvičková.

Malé úlomky plastů pak výsledný kompost znehodnotí. S takzvanými kompostovatelnými plasty si navíc podle Mrkvičkové neporadí ani české průmyslové kompostárny.

Patří do směsi

Krabičky a další obaly, které vypadají jako běžné plasty, ale je na nich napsané, že se dají kompostovat, by lidé měli házet do směsného odpadu.

„Zkušenosti s těmito materiály jsou velmi různorodé. Jako bioplasty se označuje 300 druhů různých materiálů. Byl bych velmi opatrný to směřovat do bioodpadu a spíše bych doporučoval to směřovat do směsného komunálního odpadu. Pouze nápis nezaručuje to, že plast je plně kompostovatelný,“ zdůrazňuje ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jan Maršák.

Zodpovědnost za správné označení, jak s obaly nakládat, má podle něj výrobce. Instrukce, kam je vyhodit, by ale podle něj měly dávat i obce. Třeba v Praze někteří lidé do hnědých popelnic házejí bioodpad v kompostovatelném sáčku. To by ale dělat neměli.

Velkou část směsného odpadu stále tvoří recyklovatelné materiály, říká antropolog Sosna

Číst článek

„Sáčky, a to i biologicky rozložitelné, se rozkládají déle nebo ne úplně. Kompost pak obsahuje nežádoucí příměsi. Čistota materiálu už na začátku při jeho sběru je naprosto klíčová. Kompostárny v Praze a okolí, kam bioodpad putuje, tuto čistotu vyžadují,“ upozorňuje mluvčí Pražské služby Radim Mana.

A přestože jsou biologicky rozložitelné plasty od těch běžných často nerozeznatelné, většinou nepatří ani do žlutých kontejnerů.

„Pokud to hodí do žlutého kontejneru, tak to musí být na třídící lince vytříděno. Nemůže to jít dále do recyklace, protože to má jiné vlastnosti než konvenční plast. Způsobovalo by to problémy v rámci recyklace,“ podotýká Maršák.

Obalů z takzvaných biodegradabilních - tedy biologicky rozložitelných plastů - poslali výrobci podle společnosti Ekokom minulý rok na český trh přes 100 tun. Plastových obalů z ropy přitom bylo 269 tisíc tun.

Ministerstvo životního prostředí podle Maršáka pravidla pro biologicky rozložitelné plasty nastavovat neplánuje. Evropská komise teď ale chystá revizi směrnice o obalech. V ní by mohla ujasnit podmínky i pro používání těch, které jsou označené jako kompostovatelné.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme