Srovnejte si, jak rychle hoří smrková větev a polínko, za Hřensko nemůže kůrovcové dřevo, zní z Krkonoš
Požár v Českém Švýcarsku už skoro dva týdny zaměstnává hasiče. Mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný odmítá argument, že požár zhoršilo kůrovcové dřevo, které správa parku nechala v lesích. „Dřevo na zemi hoří, ale požár se mnohem rychleji a efektivněji šíří v korunách,“ zastává se Drahný kolegů z národního parku v severních Čechách.
„Na území národních parků, kde jsou lesy zvláštního určení, se očekává, že určitá část dřevní hmoty v lesích zůstane, protože uklidit les do poslední větvičky nedává smysl. V tom lese potom budou chybět živiny,“ vysvětluje Drahný, proč dává smysl nechat v lesích část spadených a pokácených stromů.
Hospodaří se v lesích správně? A jak se v národních parcích chovají turisté? Poslechněte si celý rozhovor
„My se snažíme lesy zděděné po našich předcích, které byly pěstovány s vidinou hospodářského zisku, přebudovávat na přírodě blízké lesy.“
Drahný nesouhlasí s názorem, že neodstraněné kůrovcové dřevo výrazně přispělo k požáru v Hřensku.
„Představte si, že máte ohýnek na zahradě a hodíte do něj nerozštípané polínko. Jak rychle zahoří? A teď na to samé ohniště dejte čerstvou smrkovou větev, která je plná pryskyřice, a uvidíte, jak okamžitě zahoří,“ srovnává Drahný s tím, že požár v Hřensku se šířil v korunách. A zdůrazňuje:
Lesy se dají na velký požár připravit. Oheň může Českému Švýcarsku paradoxně pomoct, popisuje expert
Číst článek
„V posledních týdnech se bavíme, jestli v národních parcích hospodaříme dobře, ale nikdo nezmiňuje tu prapůvodní příčinu, že požár nezaložil ředitel národního parku, ale pravděpodobně nějaký neopatrný turista. Téměř s jistotou lze vyloučit přírodní vliv.“
Turisté podle něj v lesích zakládají neopatrně ohniště. „Zkušenosti z Českého Švýcarska jsou takové, že lidé ve snaze přenocovat pod různými bivaky rozdělávají ohně a dělají to na té extrémně hořlavé hrabance,“ kritizuje mluvčí a dodává, že správci a strážci parku naopak tolerují, pokud si turisté přinesou plynový vařič a opatrně s ním nakládají. Riziko požáru je pak nižší.
Podobný scénář jako v Českém Švýcarsku ale podle něj v Krkonoších nehrozí. Je to díky terénu, který není tak složitě dostupný jako u Hřenska, a pak je v Krkonoších propracovaná síť cest. Díky nim se hasičská technika bez problémů dostane až do hřebenových partií, zdůrazňuje Drahný.
Nešlap vedle
Po úspěšné kampani o „odpadkouších“ spustil KRNAP novou kampaň nazvanou Nešlap vedle, ublížíš nám hnedle.
„Upozorňuje na klidová území, tedy lokality, které chrání to nejcennější, co v Krkonoších máme. A mají kvůli tomu trochu přísnější režim než běžné území národního parku. Spočívají v tom, že se tam nesmí chodit volným terénem,“ říká Drahný.
Na hřebenech Krkonoš si někdo rozdělal oheň z orientačních tyčí. Teplé ohniště objevil záchranář
Číst článek
Grafické zpracování odpovídá tomu, že cílovou skupinou jsou děti. Drahný upozorňuje, že právě děti velmi dobře prostřednictvím toho, co zjistí, dokáží ovlivňovat chování svých rodičů.
Tvářemi kampaně jsou dva ikonické druhy, které se vyskytují právě v klidových částech Krkonoše. „Jedním z nich je rostlina rozrazil chudobkovitý, která má rozšíření v Čechách pouze na vrcholu Sněžky, a druhým je pták – pěvuška podhorní,“ dodává mluvčí.
Krkonoše se stále potýkají s vysokou návštěvností, která v přepočtu na rozlohu řadí KRNAP mezi pět nejnavštěvovanějších národních parků světa.
„Aktuální informace – na východ slunce se dnes na Sněžce dívalo 200 lidí. Dvě stovky návštěvníků mělo geniální nápad, že vyrazí za romantikou na východ slunce na Sněžku a užili si to v davu dvou set lidí. Sami posuďte, jak romantické to je,“ glosuje Radek Drahný.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
