Vědci ze správy Krkonošského národního parku zkoumají vliv lavin na tamní přírodu

Vědci ze Správy Krkonošského národního parku KRNAP v Labském dole zkoumají vliv lavin a sněhu na přírodu. Lokalita je jedním z nejfrekventovanějších lavinových území v Česku. V pondělí se do lokality Schustlerova zahrádka vydal i botanik ze Správy KRNAP, aby provedl sněhový monitoring. Pracovníci se v přírodním amfiteátru skal a prudkých strání v jedné z lavinových drah v nadmořské výšce okolo 1000 metrů snaží měřit výšku sněhu každých 14 dní.

Špindlerův Mlýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci zkoumají, jaký mají laviny vliv na přírodu v Krkonoších. Ilustrační foto. | Foto: Michael Hackerr | Zdroj: Fotobanka Unsplash

„Svah má tady asi 26 stupňů, hloubka profilu je 153 centimetrů. Nahoře vidíte 13 čísel čerstvého sněhu, pak je umrzlá asi půl metrová vrstva a pod ní naprosto nezpevněná vrstva, do které jde zarazit pěst. A to je přesně ten příklad nestabilních vrstev, po kterých může sjet desková lavina,“ řekl botanik Vojtěch Zavadil ze Správy KRNAP.

V Krkonoších stouplo lavinové nebezpečí na třetí stupeň. Meteorologové předpovídají další sněžení

Číst článek

Pro toho, kdo umí sníh „číst“, je lavinový profil ohromným zdrojem informací. Ze stěn sondy lze předpovědět nejen lavinové riziko, ale i třeba popsat dosavadní průběh zimy. Sníh vlivem teplot vzduchu, mechanického tlaku a dalších fyzikálních jevů prochází proměnou, což vede ke změně velikosti a struktury sněhových zrn a tím i k soudržnosti jednotlivých vrstev.

Vliv sněhu na vegetaci

V Krkonoších v pondělí platí mírný druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětibodové mezinárodní stupnice. „Za tuto sezonu jsem tu asi posedmé, od začátku roku potřetí. Dlouhodobý monitoring nám mnohé řekne o vlivu sněhu na vegetaci,“ uvedl Zavadil, když sestupuje zpět do sondy - na dno přes metr hluboké sněhové jámy.

Laviny jsou v Krkonoších nezastupitelným přírodním činitelem, který významně ovlivňuje rozmanitost hor. Zjednodušeně řečeno laviny působí jako zahradník a výrazným způsobem modelují tvář hor. Když nastanou vhodné podmínky a lavina se utrhne, tak vyčistí celý svah od vzrostlých stromů a keřů. To vytváří podmínky pro existenci vzácných vysokohorských rostlinných druhů, které potřebují volné prostranství.

Laviny také přispívají k existenci takzvaných Krakonošových zahrádek - botanicky pestrých lokalit na lavinových drahách v závětří ledovcových karů. „Laviny nám tady udržují bezlesí, krásně je tady vidět, kde laviny padají. Na lavinové dráhy se tady váže třeba vzácný endemický poddruh střemchy,“ řekl Zavadil.

Největší lavina v novodobé historii

Nedaleko od místa, kde Zavadil pracuje, se v roce 1956 utrhla mohutná lavina, která je někdy označovaná jako vůbec největší v novodobé historii Krkonoš. Utrhla se z Harrachovy jámy a zničila devět hektarů lesa, vytvořila přes 1,3 kilometru dlouhou dráhu a setrvačností vyjela přes koryto Labe do protisvahu. Sníh z laviny v údolí krytý kořeny a kmeny vydržel prý až do příští zimy.

V Krkonoších je lavinová činnost i přes malou nadmořskou výšku pozoruhodně intenzivní, na obou stranách hor je zmapováno přes sto míst o celkové rozloze 554 hektarů, kde se lze setkat s lavinami. Například to jsou oba svahy Kozích hřbetů, závěr Kotelních a Labských jam, Úpská jáma v Obřím dole, svahy Dlouhého a Modrého dolu, na polské straně Sněžné jámy, Kociol Lomniczki a Bialy Jar.

Právě v lokalitě Bialy Jar se stalo 20. března 1968 vůbec největší lavinové neštěstí v dějinách Krkonoš. Lavina si tam vyžádala 19 obětí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme