O nových pravidlech v boji s kůrovcem rozhodnou politici nejdříve v pátek. Jednání zbrzdili myslivci
Sněmovna o pravidlech pro snazší boj s kůrovcem rozhodne nejdříve v pátek. Důvodem, proč ve středu schvalování novely lesního zákona nedokončila, byl hlavně spor o roli státu při regulaci přemnožené zvěře. Tuto poslaneckou úpravu již dříve podpořili akademici a ekologové, proti byly Českomoravská myslivecká jednota nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů České republiky.
Návrh poslanců TOP 09, Pirátů a ANO počítá s tím, že by myslivecké úřady určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách namísto jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů, srnců nebo prasat, která se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí.
‚Nebude se šetřit.‘ Lesy ČR letos kvůli kůrovci vysází 55 milionů stromů, o pětinu víc než loni
Číst článek
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to podpořil s tím, že změny vychází z předloňského vládního návrhu.
Podle kritiků včetně předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty jsou ale změny nepromyšlené, byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců. Návrh mimo jiné přikazuje myslivcům, aby odlovení doložili úřadům donesením jejich uší.
Poukázala na to i Jana Černochová (ODS). Podle ní by navíc zamýšlená povinnost státu zajistit pro každou z 5800 honiteb každých pět let posudek na plánovaný počet odlovené spárkaté zvěře znamenal náklady ve výši čtvrt miliardy korun.
Výjimky pro kácení
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně.
Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese. Novela má rovněž stanovit pravidla pro finanční příspěvky vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity.
Na Šumavě roste přirozeně nový les, ukazují vědci. Bezzásahová zóna představuje riziko, tvrdí kraj
Číst článek
Ministerstvu také vládní novela dává právo udělovat výjimky pro použití sazenic v případě nedostatku vhodného pěstebního materiálu. Žádat o ně bude moci vlastník lesa.
Nedostatek materiálu však vždy bude muset doložit Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Ministerstvo má mít podle předlohy také možnost, podobně jako krajské a obecní úřady, opatřením obecné povahy zakázat lidem vstup do lesů kvůli jejich bezpečnosti. Zákaz by mohl platit až tři měsíce a mohl by být ještě prodloužen.
Sněmovna s Tomanovým souhlasem nejspíš do zákona vloží do zákona zákaz privatizace státních lesů. Netýkalo by se to například směny lesů nebo prodeje ve veřejném zájmu.
