Kůrovec se přesouvá do městských parků. Lýkožrout smrkový dokáže napadat i modřín

Kůrovcová kalamita v Česku nepolevuje. Loni lesníci vytěžili rekordní objem napadeného dříví, bezmála 31 milionů kubíků. Teď správci lesů bojují s dalším rojením lýkožrouta. Napadené stromy okamžitě kácí, nasazují taky nové lapače. Kůrovec ale neničí jen rozlehlé porosty, přesouvá se i do městských parků.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kůrovec | Foto: Tõnu Pani | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0) | CC BY-SA 3.0,©

S nadlesním Josefem Holešem procházíme krčsko-kunratický les. Ještě před náletem kůrovce tu bývalo kolem dvaceti procent smrků. Tedy nejvíc jehličnanů na území celé Prahy. Ty ale postupně mizí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Zuzany Švejdové

„Mění se to posledních pět let, kdy se po celé republice, ale i tady v Praze začal ukazovat kůrovec. Lýkožrout smrkový dokáže napadat i modřín. První brouk se rojil už v dubnu. Jakmile teploty vystoupají k 20 stupňům, tak se rojí,“ popsal pro Radiožurnál Holeš.

Došli jsme k feromonovému lapači, kde ze zásobníku vysypáváte odchycené kůrovce.

„Tady právě vidíme tisíce kusů lýkožrouta lesklého – to je ten malý s tím hnědým zadečkem. A lýkožrout smrkový – to je ten větší brouk, který má kolem čtyř milimetrů,“ přibližuje nadlesní.

Tichá revoluce v českých lesích: poprvé se vysadilo víc listnáčů než jehličnanů. Jaké budou lesy po kůrovci?

Číst článek

Lapačů je po celém lese víc než padesát, což je asi trojnásobek toho, co tu běžně bývalo před pár lety. „Aktuálně všichni lesníci procházejí smrkové porosty tam, kde hrozí, že bude nálet kůrovcem, a vyznačují stromy, které jdou pak okamžitě do těžby,“ vysvětluje.

Holeš odloupává kůru a ukazuje, co je pod ní: „Je vidět hlavní matečná chodba, kdy samice do boku snáší vajíčka, a z ní pokračují larevné chodby dalších kůrovců.“

Rekordní těžba

Právě těžba stromů napadených kůrovcem tu loni byla rekordní. A podobné to je i v ostatních lesích republiky. Třeba polesí trutnovské lesnické akademie teď poškozené dřevo odváží co nejrychleji z lesa, aby se kůrovec dál nemnožil.

„Pálíme klest z vytěžených kůrovcových stromů, kde je taky ještě ten kůrovec. De facto veškerá těžba, kterou provádíme, je těžba kůrovcová,“ říká ředitel Miloš Pochobradský.

Lesy ČR se loni kvůli kůrovcové kalamitě propadly do ztráty 790 milionů korun, těžba dřeva byla rekordní

Číst článek

Kůrovcové dřevo se v lesích kupí a je ho nadbytek. Zájem o ně navíc opadá. Kvůli trhlinám se totiž nedá využít třeba v truhlářství. Podle Českého statistického úřadu se loni vytěžilo nejvíc dřeva v historii. Většina ale byla poškozená.

„Nahodilá těžba, při které se zpracovávají zejména kůrovcem napadené stromy a polomy, představovala bezmála veškerý objem vytěženého dřeva. Nepříznivý trend v lesích tak dále pokračuje,“ doplňuje Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví.

Dřevo v akci

Lesníci dřevo nestíhají zpracovat. I proto ho teď nabízí v akci. To je i případ Lesů České republiky. Za smrkovou souši zájemci zaplatí od 30 do 200 korun podle hmotnosti.

„Pro veřejnost jsme zlevnili veškeré dřevo, rozšířili nabídku a počet prodejních míst. Jedná se o dřevo pro samovýrobce, kteří stromy označené lesníkem sami pokácí a odvezou, ale jde také o vyrobené dřevo složené přímo v lese,“ vyjmenovává mluvčí podniku Eva Jouklová.

Palivové dříví je teď rekordně levné. Jeho cena se pohybuje kolem 350 korun za kubík. Přitom ještě loni to byl zhruba dvojnásobek.

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme