Přirozená, nebo umělá obnova českých lesů? Obojí je ekonomicky náročné, liší se v odolnosti stromů

Česká republika zažila v posledních několika letech největší kůrovcovou kalamitu v historii. Na velkém množství míst, kde dříve stál les, jsou nyní jen prázdné holiny. Lesy se často uměle obnovují sazenicemi a obnova dosahuje rekordních čísel. Podle některých lesníků, se kterými mluvil server iROZHLAS.cz, je to ale finančně příliš nákladné a zbytečné. Příroda je podle nich schopna obnovit se sama a lépe.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kůrovec (ilustrační foto)

Kůrovec (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay CC0 Creative Commons

„Holiny by se neměly plošně zalesňovat, protože uměle vysázené sazenice nejsou nikdy tak odolné jako stromy, které tam vyrostou ze semen a jsou adaptované přímo na to prostředí,“ říká expert na ochranu lesů a divoké přírody z Hnutí Duha Jaromír Bláha.

Přirozená obnova lesa

Přirozená obnova lesa znamená ponechat prázdná místa tomu, aby na ně sama nalétla semena nových stromů z okolí. Přirozeně obnovený les vzniká sice déle, ale je odolnější a druhově rozmanitější, než les vysázený uměle sazenicemi z lesních školek. Takový les ale zároveň často neodpovídá požadavkům lesníka, který ho během vývoje upravuje výchovnými zásahy. Lesníci proto často chtějí mít les vysázený předem sazenicemi, protože si tam tímto způsobem vyberou hned na začátku, jaké druhy dřevin tam chtějí mít.

Sazenice stromků, které se používají k zalesňování, se předtím pěstují v tzv. lesních školkách, kde se jejich růst urychluje, aby se daly co nejrychleji využít. Problém je ale podle vedoucího katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze Miroslava Svobody už se samotným přesazováním těchto sazenic.

„Když přesadíte strom ve třech letech ze školky do lesa, tak mu zásadním způsobem narušíte kořenový systém. Proto ty uměle vysázené stromy trpí suchem mnohem více než ty přirozeně obnovené,“ vysvětluje.

Narušením kořenového systému je stromek ochromený a musí ho znovu obnovovat. Během tohoto procesu je vysoce náchylný k poškození vnějšími faktory. „Mortalita stromů z umělé obnovy je obrovská. Často je pak potřeba zalesňovat znovu,“ dodává Svoboda.

Les jako pole

Podle Svobody by čeští lesníci měli věnovat přirozené obnově lesních porostů mnohem více prostoru. Vytvoří se tak mnohem odolnější lesy, které zajistí, aby se kůrovcová kalamita neopakovala a nemuseli se opět v budoucnu zalesňovat velké plochy lesa. Překážky podle něj ale vytváří legislativa a konzervativní vnímání lesa ze strany lesníků.

Vysočina kvůli kůrovci přišla o pětinu jehličnanů. ‚Jdeme naproti další vlně,‘ varují odborníci

Číst článek

„Celá řada lesníků vnímá les tak, jako zemědělci vnímají pole. Je tam dřevo, potřebujeme ho co nejlevněji vypěstovat, co nejdráže prodat a vydělat co nejvíc peněz. Nevidí za tím ten složitý systém, kterým ten les je,“ říká Svoboda. Důsledkem tohoto vnímání jsou podle něj právě smrkové a borovicové monokultury, které byly kůrovcem napadeny a poničeny nejvíce.

„Lesníci by měli primárně zajistit, abychom tu měli rozmanité lesy, které budou plnit i jiné funkce než jen těžbu dřeva,“ vysvětluje Svoboda. Podle něj je takové jednání i v zájmu lesníků, protože tak zabrání tomu, že zase budou čelit problémům s kůrovcem.

„My lesy kultivujeme třeba posledních 250 let, zatímco ony tu jsou miliony let a byly se schopny obnovovat bez vlivu člověka. Vydržely požáry, dobu ledovou a další události. Les má neuvěřitelnou sílu. Kdyby člověk zmizel, ty lesy tady budou dál i na místech, kde zrovna kvůli kůrovci nejsou,“ dodává.

Přirozená obnova je podle Svobody i ekonomicky mnohem výhodnější. „Umělá obnova stojí hrozně moc peněz a ceny šly nahoru. Obnova jednoho hektaru lesa vychází přibližně na 150 až 200 tisíc korun, což je pro řadu majitelů finančně neudržitelné. Přirozená obnova nestojí nic. Je zdarma.“

Nedostatek sazenic a zvyšování jejich cen komplikuje obnovu lesů po kůrovcové kalamitě

Číst článek

Více prostoru přirozené obnově by dával i Bláha z Hnutí Duha. „Příroda ten les v podstatě obnoví zdarma a udělá to lépe. Jen to někde může déle trvat a vznikne trochu jiný les, než ti vlastníci chtějí. Ale i s tím se dá pracovat,“ vysvětluje.

Podle Bláhy je důlěžitá během obnovy lesa fáze selekce, která při umělé výsadbě zcela chybí. „Když tam ty dřeviny přirozeně zmladí, tak tam zůstanou ty stromky, které jsou nejlépe adaptované na místní prostředí, což probíhá tím způsobem selekce,“ dodává.

Jak to funguje v praxi?

Miroslava Bednářová se živí umělou obnovou lesů a provádí pěstební práce v lese už 15 let. Podle ní nelze přirozenou obnovu v České republice využívat ve velké míře kvůli způsobu těžby dřeva.

„Dokud se budou při těžbě preferovat harvestory a vyvážecí soupravy, a tím pádem bude docházet k neskutečnému uhutnění půdy, tak nemůžeme počítat s přirozenou obnovou na nově vzniklých holinách. Při současné kůrovcové kalamitě, kdy se tlačí na to, aby napadené stromy byly vytěženy co nejdříve, odpadá mnohem šetrnější, ale i pomalejší způsob obnovy,“ vysvětluje Bednářová.

Ministerstvo dá na kůrovcové kompenzace přes 3,5 miliardy. Vlastníci lesů žádali skoro třikrát tolik

Číst článek

Přirozená obnova se podle ní uplatňuje v našich lesích v takové míře, jak je to možné. „Ne vždy je vhodné stanoviště, ne vždy jsou vhodné dřeviny,“ dodává.

Lesníci navíc z vlastní praxe často vnímají otázku, jestli les obnovovat uměle, nebo přirozeně spíše lokálně. V některých oblastech podle nich nejsou podmínky na to, aby tam nalétla semena a les se mohl sám obnovit.

„Na těch obrovských plochách po smrkových kalamitách s přirozenou obnovou dnes nic moc neuděláte, protože tam schází diaspory a semena těch dřevin. Tam, kde byl smrk a teď už není žádný živý strom, vám na to těžko něco nalétne,“ říká vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti na Univerzitě Mendelu v Brně Libor Jankovský.

Jako příklad takové plochy uvádí hlavně Českomoravskou vrchovinu, která je v současnosti jednou z oblastí nejvíce zasažených kůrovcem. Semena původních stromů tu podle Jankovského zcela schází.

Výchovné zásahy

„Problémem přirozené obnovy je následná výchova takto vzniklých porostů, která je mnohem nákladnější než u kultur uměle založených. Je to dáno zejména náročností prováděných prací, kdy je potřeba jistá zkušenost pracovníků a také tím, že zásahy se musí provádět častěji než u umělé obnovy,“ tvrdí Bednářová.

Vyvážíme dříví, drancujeme krajinu, ale nemáme z toho nic, kritizuje lesník politiku smrkových plantáží

Číst článek

Výchovné zásahy jsou především práce spojené s přizpůsobováním lesního porostu lesníkovým požadavkům. Lesník si během nich vybírá, které dřeviny chce v lese ponechat, a které odstraní.

„Přirozená obnova je větší diverzita toho, co v tom lese máme, ale potom se s tím musíme vypořádat sekerou a pilou při těch výchovných zásazích,“ vysvětluje Jankovský.

Podle Svobody by to ale mělo být obráceně. Lesník by se měl přizpůsobit lesu, ne les  lesníkovi. „Přirozený les je heterogenní, variabilní a rozmanitý. Lesníci často argumentují tím, že kdyby nesázeli smrk, tak by dřevozpracující průmysl neměl s čím pracovat, ale to je špatně postavené. Pokud budeme mít jiné dřeviny, tak ten dřevozpracující průmysl se jim časem přizpůsobí a bude těžit to, co v tom lese bude,“ tvrdí Svoboda.

Otázka klimatu

Jedním z důvodů, proč podle lesníků nemůže přirozená obnova fungovat ve velké míře, jsou i klimatické změny, které byly také jednou z příčin kůrovcové kalamity. Největším problémem bylo dlouhé období sucha, které umožňuje kůrovci, aby se rozmnožoval. Jehličnaté monokultury nejsou navíc proti suchu odolné.

Možný konec kalamity. Kůrovec je na ústupu, lesníci se chystají na obnovu

Číst článek

Podle Jankovského z univerzity Mendelu by u nás muselo víc pršet, aby se mohlo věnovat více prostoru přirozené obnově lesa. „Pokud nebude pršet, nebude ani přirozená obnova,“ vysvětluje.

Svoboda má odlišný názor, podle něj v Praze klimatické podmínky pro přirozenou obnovu lesů určitě máme. „Přirozená obnova je zásadní vlastnost těch organismů, bez které by ty stromy vymřely. I za posledních suchých roků ta přirozená obnova pořád fungovala,“ vysvětluje. Klimatická změna by podle něj musela být extrémní, aby se lesy v oblastech České republiky nezvládly sami obnovovat.

Svoboda se odkazuje i na naše zahraniční sousedy, kteří mají stejné klimatické podmínky. „Nikdo nemá tak vysoký podíl umělé obnovy a tak nízký podíl přirozené obnovy jako my a nesází tak velké množství jedinců na hektar,“ říká Svoboda. Většina zemí podle něj kombinuje oba způsoby obnovy půl na půl.

Více prostoru

Legislativa přirozené obnově lesních porostů nikdy moc nenahrávala, ale to by se mělo od nového roku změnit. „V nové vyhlášce k podrobnostem obnovy lesa, která bude platit od 1. ledna 2022, se snižuje minimální počet jedinců potřebných ke splnění podmínky obnovovaného lesního pozemku. Dosud to bylo 90 procent minimálního počtu pro konkrétní lesní dřevinu. Nově to bude 60 procent,“ říká serveru iROZHLAS.cz tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Expert: Musíme si říct, co od lesů do budoucna očekáváme. Teď je tu jasný zájem jen podnikatelů

Číst článek

Vše by mělo směřovat k tomu, aby se vytvořilo více prostoru samovolné přirozené obnově porostů, protože parametry, které musí lesníci dokazovat pro udělení dotací na obnovu už nebudou tolik striktní. Potřebný počet vysázených jedinců na hektar je navíc menší, takže bude více prostoru pro to, aby na prázdná místa nalétla semena jiných dřevin.

Státní podnik Lesy České republiky pěstuje tzv. lesy nové generace, tvořené směsí různých dřevin, vhodné pro konkrétní stanoviště. „Druhově a věkově pestré lesy by měly lépe odolávat změnám klimatu i škůdcům,“ říká mluvčí Lesů ČR, Eva Jouklová.

„Všude, kde je to možné, podporujeme obnovu lesa ze semen stojících stromů. Letos počítáme ve státních lesích, které spravujeme, s přirozenou obnovou 3500 hektarů,“ dodává mluvčí.

O rozmanitost porostů se snaží i menší vlastníci lesů, kteří obnovují plochy umělým způsobem. Například obec Jamné u Jihlavy se na podzim chystá vysázet přes 4000 nových stromů. „Již sázíme a nadále plánujeme sázet jehličnaté smrky, jedle, modříny i borovice a dále listnaté buky, duby, olše, javory, lípy a občas nějakou třešeň nebo jeřáb kvůli pestrosti,“ říká starosta Jamného Ľuboš Varhaník.

Pionýrské dřeviny

Odborníci často zmiňují i roli tzv. pionýrských dřevin, které jsou podle nich přizpůsobené k takovým situacím, jako je kůrovcová kalamita. Nejčastějšími příklady těchto dřevin jsou bříza, osika, olše nebo jeřáb.

„Pionýrské dřeviny v nehostinném prostředí těch holin, ve kterém nejsou živiny, a kde je degradovaná půda, pomáhají regeneraci té půdy. Do jejich zástinu lze potom v průběhu několika dalších desítek let postupně sázet další dřeviny, které tam ti lesníci chtějí mít trvale,“ tvrdí Bláha z Hnutí DUHA.

„My když děláme dobrovolnické akce, tak nesázíme. Pomáháme dělat výseb. To znamená, že když je někde například vyvrácená bříza, tak my z ní vezmeme větvičky se semínky, zapícháme to na ty holiny a pomáháme v podstatě tak obnovovat ty holiny těmi přípravnými dřevinami,“ dovysvětluje Bláha.

Trénink i pomoc s kůrovcem. Pyrotechnici odstřelují stromy v nepřístupném terénu v Českém Švýcarsku

Číst článek

Odpovědnost lesníkům

Jankovský svůj pohled uzavírá tím, že největší chybou českého lesnictví je centrální řízení lesního hospodářství. Sofistikované vyhlášky jsou podle něj částečně i důvodem kůrovcové kalamity a toho, že tu nyní musíme vyplňovat tak velké plochy po kůrovci.

Jak obnovit svůj vlastní les, ať už přirozeně nebo uměle, by si podle něj měli rozhodovat sami vlastníci. „Otázka není taková, že by se to dalo rozhodnout jednoduchým hlasováním v parlamentu. Ten, kdo by to měl rozhodnout, je ten lesník v lese. Žádné ministerstvo, žádní akademici nebo generální ředitelé. Je to fakt na těch lidech v lese. Oni sami vědí, co mají dělat a co si můžou dovolit,“ zdůrazňuje Jankovský.

V případě státního podniku Lesů ČR navrhuje rozhodování jednotlivých revírníků a správců v lokalitách, které Lesy vlastní. „Ti lesníci jsou víc než kdokoliv jiný,“ dodává.

Šimon Vítek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme