Led v západní části Antarktidy se ztenčuje, někde až o 122 metrů, zjistili vědci

Téměř čtvrtinu ledové pokrývky západní Antarktidy postihuje ztenčení ledu, kvůli kterému jsou ledovce nestabilní. Na některých místech se vrstva ledu ztenčila až o 122 metrů, uvedli vědci z britské Univerzity v Leedsu, kteří oblast západní Antarktidy zkoumají. Informoval o tom zpravodajský server CNN.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hora Mt. Herschel (3335 m), Antarktida | Foto: licence Creative Commons Attribution 2.5, Andrew Mandemaker

Postižené ledovce jsou nestabilní, protože kvůli tání a odlamování velkých ledových ker se jejich objem zmenšuje rychleji, než je možné doplňovat sněžením. Od roku 1992 se toto ztenčování rozšířilo na 24 procent západní Antarktidy, píše CNN.

Největší ledovcové plochy v oblasti - ledovce Pine Island a Thwaites - ztrácejí led pětkrát rychleji, než v době, kdy vědecké měření úbytku ledu začalo.

Tým vědců z britského Střediska pro polární pozorování a modelování (CPOM), které na Univerzitě v Leedsu sídlí, využil 25 let satelitního sledování a klimatických modelů, aby vytvořil přehled vývoje sněhové a ledové pokrývky v této oblasti.

Jakarta do 30 let pod vodou? Indonésie plánuje změnit hlavní město, to současné se potápí

Číst článek

Jejich měření rozlišuje mezi krátkodobými změnami způsobenými klimatickými vzorci a dlouhodobými trendy. „V částech Antarktidy se ledová pokrývka ztenčila o výjimečné množství. Proto jsme chtěli stanovit, jaký úbytek lze připsat na vrub změnám klimatu, a kolik je způsobeno počasím,“ řekl hlavní vedoucí studie a ředitel CPOM Andy Shepherd.

Zvýšení hladiny moří

Ubývání ledu vede ke zvyšování hladin moří a oceánů po celé zeměkouli, dodal. „Celkově ztráta ledu z východní a západní Antarktidy přispěla od roku 1992 ke globálnímu zvýšení hladiny moří o 4,6 milimetru,“ uvedl Shepherd.

Marcus Engdahl z Evropské kosmické agentury (ESA), který se na studii podílel, zdůraznil význam satelitních misí pro studium naší planety. „Polární oblasti jsou nehostinným prostředím a je krajně nesnadné se tam dostat pozemní cestou,“ uvedl v prohlášení. „Kvůli tomu je pohled z vesmíru nezbytným nástrojem pro sledování dopadů klimatických změn,“ dodal.

Obří kolonie tučňáků v antarktickém Halleyově zálivu je minulostí. Ledovec nebyl dost silný

Číst článek

Celá studie se objevila v odborném časopise Geophysical Research Letters a navazuje na předchozí výzkum, který poukazoval na úlohu vody v oceánu ohřáté sluncem při odtávání šelfových ledovců v Antarktidě.

Severozápadní část Rossova šelfového ledovce, který je největším šelfovým ledovcem Antarktidy a jeho celková plocha odpovídá zhruba rozloze Francie, taje desetkrát rychleji, než je celkový průměr, kvůli ohřívání oceánské vody sluncem, uvedli vědci z Cambridgeské univerzity.

„Všeobecně se předpokládá, že stabilita šelfových ledovců je spojená s jejich vystavením teplé vodě v hloubi oceánů. Ale zjistili jsme, že při tání šelfových ledovců hraje klíčovou roli také sluncem ohřátá voda u hladiny oceánů,“ uvedl vedoucí této studie Craig Stewart z novozélandského Národního ústavu pro výzkum vody a atmosféry.

Západní Antarktida je označení pro část Antarktidy ležící na západní polokouli. Od větší východní Antarktidy ji odděluje Transantarktické pohoří.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme