Ledovce po celém světě tají, někde ustoupily i o kilometr. ‚Záběry jsou děsivé,‘ říká klimatolog

Ledovce po celém světě tají. Některé v Alpách ztratily za posledních 30 let i více než polovinu ze svého původního objemu. Na sociálních sítích se objevily fotografie ledovců Suretta a Ghiacciaio di Campo Nord Paradisìn, jejichž úbytek ledu je patrný na první pohled. Podle klimatologů Václava Cílka z Akademie věd a Radana Hutha z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy velikost ledovců neovlivňují pouze teploty, ale i sněhové srážky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Na první pohled je vidět, že oba ledovce výrazně ubývají, zkracují se a ubývá jejich objem. Ta změna i přes tu dobu, nějakých třicet roků, je velmi markantní,“ komentoval pro server iROZHLAS.cz Radan Huth fotografie ledovců Suretta a Ghiacciaio di Campo Nord Paradisìn, které na twitteru zveřejnila stránka, zabývající se počasím v Evropě.

Oblast nejsilnějšího ledu v Arktidě poprvé v historii taje, hrozí jí nenávratné škody

Číst článek

Ledovec Ghiacciaio di Campo Nord Paradisìn, který leží ve výšce přes 3000 metrů nad mořem, se měl podle autora fotografií za 31 let zmenšit z asi 50 hektarů na méně než 19. Ztratil tak víc než polovinu své velikosti.

Podle klimatologa Václava Cílka se navíc nejedná o jediné ledovce, jejichž objem se tak markantně snížil. „Záběry ledovců jsou úplně děsivé. Někde alpské ledovce ustoupily i o kilometr, nebo o stovky metrů,“ říká. „Analýza ledovců všude na světě ukazuje, že ve většině případů ledovce doopravdy ustupují, protože je tepleji. Evropa se za méně než 100 let oteplila mezi 0,8 až 1,2 stupně Celsia a pokračuje to dál. Srážky na většině území vypadají, že jsou skoro stejné, jenom je jiná distribuce.“

Zároveň ale varuje před tím, aby byla všechna vina připsána pouze vysokým teplotám. Ty jsou ale podle obou vědců hlavní příčinou. „Velikost ledovců, zejména horských, záleží na dvou věcech. První je teplo a druhou jsou srážky ve zdrojové oblasti. To znamená, jsou případy, že ledovec roste, i když se otepluje,“ říká Cílek.

Dramatic retreat also of the Ghiacciaio di Campo Nord Paradisìn 3100m in the Italian Alps inthe last 31 years. The glacier has gone from almost 50 hectares to less than 19! Report: SGL - Servizio Glaciologico Lombardo

01:22 – 24. 08. 2018

156 132

To potvrzuje i jeho kolega z Univerzity Karlovy. „V létě bývá teplota nad nulou normálně i v místech, kde ledovce jsou, takže odtávají. To je běžné. Ovšem na stav ledovců má vliv nejen teplota, ale i srážky, a to ve dvou významech. Jednak je důležité, aby se ledovce obnovovaly tím, že na ně sněží. To znamená, musí být v době, kdy jsou teploty pod nulou, dostatek srážek ve formě sněhu. A druhá věc, jak srážky ovlivňují ledovce, je, když na ně prší,“ doplňuje Huth.

Studie: Antarktida taje rychleji než před pěti roky. Za čtvrt století zmizely tři biliony tun ledu

Číst článek

Ledovec se podle klimatologa Ladislava Metelky z Českého hydrometeorologického ústavu tvoří většinou shora. „To znamená, že je potřeba, aby ve vrcholových partiích hor byl dostatek sněhových srážek. Ten sníh, jak je zasypáván dalšími a dalšími vrstvami sněhu, tak se zhutňuje až v podstatě na led. Ale to trvá spoustu roků,“ doplňuje Metelka.

Podle něj při tání ledovce hraje významnou roli ještě barva ledu. „Jde o to, že pokud jsou srážky často sněhové, tak zpravidla ten led je bílý. Ale pokud je tam sněhových srážek méně, tak se na povrch dostane starší tmavší zašpiněný led, který absorbuje daleko víc sluneční záření. A tím se také ohřívá,“ vysvětluje.

Problém pro zemědělství i energetiku

Roztání ledovců přitom může v oblasti způsobit značné komplikace. „V Alpách tání není tak velký existenční problém jako v Himálajích, protože tamní řeky sytí velké čínské a indické řeky. Je velká obava v Indii a Číně, že bude menší průtok řek a že to dlouhodobě způsobí málo vody pro zemědělství. V Číně už teď některé velké řeky nedotečou do moře,“ vysvětluje Cílek.

Podle Hutha jsou ledovce hlavním zdrojem pitné vody i v Jižní Americe. Navíc jejich ztráta může způsobit řadu problémů i při výrobě elektrické energie.

Od Antarktidy se odtrhla kra větší než Ústecký kraj a míří na volný oceán. Může ohrozit lodě

Číst článek

„V Alpách v Rakousku a ve Švýcarsku se velká část elektrické energie vyrábí ve vodních elektrárnách, které jsou napájeny řekami, které vytékají z hor a mají z velké části svůj zdroj v ledovcích. Čili když ty ledovce nebudou, tak zdroj vody bude daleko omezenější a v přehradách nebude voda a nebude z čeho vyrábět energii. A Rakušani ještě rádi budou kupovat elektrickou energii od nás z Temelína,“ připomíná vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobý odpor rakouských obyvatel k české jaderné elektrárně.

Ledovce podle Hutha a Cílka nelze prakticky nijak specificky chránit. „Musíme buď na ledovec nasněžit pravidelně, aby úbytek hmoty ledovce, který vzniká táním, byl kompenzován tím, že se na něm akumuluje voda v pevném skupenství. Anebo musíme klima přestat oteplovat či nejlépe pro ledovce klima ochladit. To znamená, že ledovce asi nejlépe ochráníme tím, když přijmeme opatření, která směřují proti změně klimatu působené lidskou činností,“ dodává Huth.

Metelka ale jeden způsob zná. „Jedna metoda, která se na některých ledovcích, tuším, používá, je přikrývat ledovec bílou fólií. To je snaha, aby povrch byl co nejsvětlejší, aby odrážel co nejvíc slunečního záření, aby se v ledovci pohlcovalo co nejméně energie. Tohle je asi jediný způsob, jak se to dá dělat, i když je to způsob velice drahý,“ řekl Metelka.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme