V Zooparku Zájezd se vylíhla mláďata leguána jedlého. Odchov se podařil teprve počtvrté na světě
Měří několik centimetrů, jsou světle zelení a také kriticky ohrožení. Řeč je asi o měsíčních mláďatech leguánů jedlých, které jsou v Zooparku Zájezd. Pro chovatele to je přitom historický úspěch. Odchov se jim podařil jako první zoologické zahradě v Česku a teprve čtvrté na světě. Úspěšné byly před nimi jen zoo v nizozemském Rotterdamu, v anglické Jersey a ve Vídni.
Se zoologem Danielem Koleškou vcházím dveřmi pouze pro personál do chovatelského zázemí. Okolo nás jsou terária s různými plazy. V jednom se vyhřívá krajta, jinde zase cvrliká potrava leguánů i chameleonů.
„Tady máme zvířata buď přímo v chovu, nebo mláďata v odchovu. Takže se tu připravují buď na to, že je dáme do expozice, nebo případně na transport do jiné zoo,“ popisuje mi Koleška.
V Zooparku Zájezd se podařilo rozmnožit leguány. Na místě natáčel Jaroslav Hroch
Naše dvě asi měsíční celebrity, za kterými jsem do malé zoologické zahrady kousek za Prahou přijel, jsou v teráriu úplně v rohu. Zpoza větve na nás kouká jedno zářivě zelené asi deseticentimetrové mládě.
„Poté, co se vylíhnou, tak hned utíkají do keře a do stromů. Tam je hodně listů a zelené barvy. Takže jejich zelená barva jim pomáhá splynout s prostředím a uniknout predátorům,“ vysvětluje zoolog, zatímco já v teráriu marně hledám druhé mládě.
Líní samci
Odchov těchto leguánů není vůbec jednoduchý. Dokazuje to i fakt, že ZooPark Zájezd je celosvětově teprve čtvrtou zahradou, které se to podařilo. Tím prvním krokem je vůbec přimět pár, aby se pářil. Potřebují dobré podmínky. Navíc u leguánů dochází i k tomu, že samec se prostě pářit nechce. Od chovatelů má vše zajištěné, vysvětluje Koleška, a navíc chybí konkurence jiných samců, takže nemají dost testosteronu.
„Myslím, že to není problém jako u leguánů modravých,“ říká Koleška a otáčí se za sebe. Tam nás zvědavě pozoruje Vašík – dospělý samec, který i s ocasem měří přes metr. I tento druh se zdejším chovatelům podařilo rozmnožit, a to dokonce poprvé v Evropě.
Na galapágský ostrov Santiago se vrací leguáni. Naposledy je tam viděl Darwin před 200 lety
Číst článek
„Žijí na otevřenějších prostranstvím u moře a samci na sebe vidí. Musí si tak vyjasňovat svoje postavení. Zatímco leguáni jedlí žijí na stromech a nejsou tolik vidět,“ dodává s tím, že to jsou zatím pouze odhady a není přesně jasné, proč se třeba jinde nedaří odchov.
V Zájezdě už měli leguáni několik snůšek. Ale vajíčka nebyla oplodněná. „Takže je u těch vajec hned znát, že jsou propadlá, nemají správný tvar a často se hned zkazí,“ dodává Koleška. K tomu došlo i nyní. Z osmi vajec se ujala jen dvě.
Vinotéka jako inkubátor
Jakmile vejce samice zahrabala do země, chovatelé je musí vyndat. Hrozí totiž, že by je dospělí jedinci poškodili. Ihned tak přijdou do inkubátoru a odborníci udržují potřebnou vlhkost a teplotu. Zoolog Koleška mezitím otevírá černou skříň a ukazuje na termostat a topný kabel. V inkubátoru jsou teď želví vejce, která vypadají jako malé žampióny. „Nebo jako noky z Pelíšků,“ směje se Koleška.
Pod černou skříní je vinotéka. S podivem se ptám, jestli to je taky inkubátor. A k mému překvapení tomu tak je. „U některých druhů chameleonů je potřeba chladnější perioda, aby ta vejce měla přirozenou fluktuaci teploty při inkubaci,“ vysvětluje Koleška.
Malí leguáni se vylíhli po 85 dnech. „Kolegové našli snůšku proříznutou. Mláďata mají vaječný zoubek, to je výrůstek na nose, kterým si proříznou kožovitý obal vejce,“ říká Koleška a dodává, že mláďata poté ještě chvíli ve vajíčku zůstanou. „Mají totiž žloutkový váček, který je sice ve vejci vyživuje, ale chvíli trvá, než se zatáhne do těla mláděte a ten otvor se zacelí.“
Mlsní rodiče
S Koleškou opouštíme chovatelské zázemí a přesouváme se k teráriím, která jsou běžně přístupná i návštěvníkům. V jednom z nich jsou sedmiletí rodiče mláďat, která zoologové získali v roce 2014 od chovatele z Rakouska.
„Jejich barva se v dospělosti mění na šedo-zelenou. V těle mají asi 40 centimetrů. A pak ten ocas. Takže k nějakým 120 centimetrům se dostaneme. Váží tak kilo, kilo a půl,“ ukazuje na rodiče zooložka Veronika Svobodová.
Vědci přečetli 96 procent genomu ptakopyska. Vědí, co má společného s ptáky a savci
Číst článek
Běžně se leguáni jedlí dožívají 25 let i více. Pochází z malých ostrůvků na Malých Antilách. Své jméno – iguana delicatissima – získali od francouzských kolonizátorů. „Osadníci je jedli a chutnali jim, tak podle toho se tak jmenují,“ říká Svobodová.
„Pro leguány z tohoto rodu se používá výraz stromové kuře. Samozřejmě tady nikdo leguány jíst nebude. Naopak je budeme chránit tělem, kdyby to někoho napadlo. Jsou to velmi vzácná zvířata,“ doplňuje se smíchem svou kolegyni Koleška.
Tito leguáni ale nemají standardizovaný český název, takže návštěvníci pražské zoologické zahrady se třeba můžou setkat s leguány chutnými.
„Nicméně na ty naše by sedělo leguáni mlsní, protože opravdu jí jenom to, co je hodně barevné a líbí se jim. Takže jim ty mističky musíme čančat, aby o ně vůbec měli zájem,“ směje se Svobodová.
Ohrožený druh
Leguáni jedlí jsou kriticky ohroženým druhem. Důvodů je několik a všechny souvisí s činností člověka. Leguánům tak ubývá přirozené prostředí. „Další rány nevelké populaci leguánů zasazují nepůvodní predátoři, jako jsou psi, kočky nebo potkani. Problémem je i křížení s blízce příbuzným leguánem zeleným, který na Malých Antilách rovněž není původním druhem,“ říká kurátor chovu zvířat Jiří Marek mladší.
Jejich přirozené prostředí je navíc velmi omezené na několik malých ostrovů. „Významným zásahem byl i hurikán Irma v roce 2017, který biotop leguánů poničil. U takto ohroženého druhu je důležité, aby vznikla záložní populace pro případ, že by z přírody úplně vymizel. Každý úspěšný odchov v zajetí nám také přináší hodnotné informace o biologii druhu. O leguánech jedlých se toho příliš mnoho neví a bude určitě ještě dlouho co objevovat,“ dodává Marek mladší.