Jak chránit lesy před požáry i kůrovcem? ,Přestaňme pěstovat stromy v monokulturách,‘ radí odborník
Rozsáhlý požár lesa v Českém Švýcarsku, ale taky desítky menších požárů - i to je bilance léta pro české lesy. Někde lesní dělníci navíc dál odstraňují dřevo po kůrovcové kalamitě, ale už taky vysazují nové stromky. Znovu se tak zelenají třeba i svahy vrchu Ondřejník v Beskydech. Jak vytvořit lesy, které podobné kalamity nezničí, popisoval Radiožurnálu Radek Pokorný, vedoucím ústavu zakládání a pěstění lesů na Mendelově univerzitě.
Je konec léta, ale vraťme se o pár měsíců zpátky k jarnímu období. Souhlasíte s tím, že to letošní jaro bylo pro lesníky relativně dobré?
Když se kouknu na letošní jaro a jara předchozí, tak vidím, že jara nejsou až tak dobrá. Letošní jaro bylo dobré až ke konci. Přes zimu jsme měli málo srážek, takže jaro bylo poměrně suché a chladné. Dešťové období začalo trošku později. Takže souhlasím, ale až s koncem jara.
Dětí se na ztrátu lesa nikdo neptá. Ale roli sucha a člověka si uvědomují, zjistila psycholožka Klocová
Číst článek
Jak lesy ovlivnilo to v některých týdnech extrémně suché a horké léto?
Sucho a horko je predispoziční faktor pro kůrovec, jeho šíření a gradaci. Sucho bylo letos extrémní a tím, že se opakuje, tak se prohlubuje. A sucho jsme měli vlastně až do 20. srpna. Až po 20. začalo pršet. Předtím jsme měli skoro čtvrtinu území v opravdu extrémním suchu, zvlášť v západní a severozápadní části České republiky.
Má vůbec smysl přes léto sázet stromy, obzvlášť když je takové teplo jako třeba letos?
Přes léto se mohou sázet stromy, ovšem pouze tzv. obalovaná sadba. Můžeme si to představit jako stromek v květináči, už má kořenový obal, takže má chvíli z čeho žít. Ale v tak extrémním suchu se sázet nedá. Stromek by takový stres prostě nevydržel.
Je vůbec dostatek sazenic všech druhů stromů nebo mají školkaři v některých případech vyprodáno?
Problémem školkařství je to, že tam vše má trochu zpoždění. Než nasbíráte semenný materiál a vyprodukuje sazenici, tak naberete zpoždění. Byť máme technologie, které jsou schopny vyprodukovat třeba buk za jednu vegetační sezonu, tak chybí široké spektrum dřevin. Pořád jsme orientovaní na klasické druhy, tedy smrky, borovice, buky a duby.
To jsou tedy stromy, které nejčastěji nahrazují ty, co padly za oběť kůrovci? Jsou tam ještě nějaké další druhy?
Jsou tam samozřejmě také další. Sazenic smrku máme nejvíce, jde jen o to, abychom smrk sázeli do vhodných ploch. To znamená tam, kde je vlhkost. Vláha bude spíš ve vyšších polohách, na severních svazích anebo v úžlabinách.
Smrky jsou nedostatkovým zbožím. Na zalesnění po kůrovcové kalamitě jsou třeba miliony sazenic
Číst článek
Smrk bych jako dřevinu nezatracoval, byť s ním máme problém a historicky víme, kam situace došla opakujícím se suchem. Ale šanci mají všechny dřeviny. My na to máme třeba projekty jako Řízení rizik v lesnictví nebo další, ve kterých se zabýváme tím, které dřeviny by tady potenciálně v roce 2100 měly růst.
Co dalšího můžeme udělat pro to, aby byly dřeviny vůči škůdcům, ale i povětrnostním vlivům odolnější?
Jde především o to dbát na minimalizaci rizika, to znamená starat se o větší druhovou skladbu. Jde o to, abychom přestali pěstovat smrky, borovice nebo jakékoliv dřeviny v monokulturách, které jsou náchylnější na velkoplošný rozpad, ať už jde o větrnou kalamitu, strádání suchem, výskyt patogenů nebo kalamitu brouka. Jde spíš o to vytvořit lesy bohaté co se týče struktury a vertikální skladby.
