Český les je poušť. Aplikujeme tam pesticidy, které v jiné krajině nechceme, říká biolog Hula

Jak pečovat o lesy? V tom se neshodnou ani různé instituce států, které ji realizují. „Naše lesy, tak jak je máme nastavené mimo chráněná území, jsou v podstatě pole na dřevo,“ říká Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Biologové mimo jiné upozorňují na to, že v lesích je tma. Vysoký les totiž místní lesníci vnímají jako krásný a chodíme do něj na houby. „Z pohledu biologa je to poušť – stejně jako pole,“ tvrdí Hula.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kůrovcem napadený smrkový les na Dačicku | Foto: Lucie Hochmanová

Na přírodu nejbohatší krajinou ve střední Evropě je oblast takzvané Moravské Amazonie na soutoku řek Moravy a Dyje, kde jsou lužní lesy. Biolog Vladimír Hula, který se v péči o ni angažuje, upozorňuje na to, že životu v tamním lese škodí intenzívní lesnictví - zvláště pak plošné frézování - ale i pesticidy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Les musí být různorodý a světlý, říkají experti v Souvislostech Martiny Maškové

„Zroundupovaná paseka, to není v pořádku v chráněném území. Chtě nechtě se snažíme akcentovat takový pohled na věc, že z krajiny, a to i z té zemědělské, chceme vyloučit pokud možno co nejvíce pesticidů. A přitom je aplikujeme v lese,“ vysvětlil expert na ochranu přírody.

Bývalý ředitel Lesního závodu Židlochovice a současný ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral řadí tamní lesy do takzvaně účelových. „Není pravda, že by tam byly lesy úplně bez ochrany. Vrstev, kterými jsou chráněny, je celá řada,“ popsal manažer.

Poukazuje na řadu přírodních rezervací v oblasti nebo na jejich zapojení do evropské sítě Natura. „Teď je velkou vzácností, aby se sehnali lidé na nejběžnější práce v pěstební činnost, v úklidu klestí, zájem o palivo poklesl,“ řekl Vybíral. Lidská práce se podle něj stává těžko dostupná a drahá.

Boj o CHKO

„Moc nerozumím tomu, proč to celé není chráněná krajinná oblast, protože kdyby byla, přibyly by peníze na ty typy hospodaření, které jsou jinak dražší, protože by to platil stát,” oponoval Hula.

Proto, aby území soutoku Moravy a Dyje bylo vyhlášeno jako celistvá chráněná oblast se vyslovilo i město Břeclav. Místostarosta Jakub Matuška (Mladí a neklidní) poukazuje na to, že přes tisíc lidí podepsalo petici na ochranu tamní přírody.

„Často se s setkávám s názorem, že se jezdí dívat právě na biodiverzitu,“ uvedl místní politik. „Snažíme se diskusi moderovat už dva roky. Chceme, aby lesy byly otevřeny lidem,“ dodal v reakci na rozdílné přístupy lesníků a ochrany přírody.

Změna v péči o les

Péče o les dnes vyžaduje odlišný přístup, než za dob Marie Terezie nebo od roku 1870, kdy se ve zdejších lesích začalo hospodařit intenzivně. Důvodem je mimo jiné klimatická změna.

Poničené mohyly jako důsledek těžby dřeva. Při boji s kůrovcem často prohrávají archeologické památky

Číst článek

Hula se obává, že stávající lesní zákon ji moc nebere v potaz a že vylučuje možnost přirozené obnovy lesa. „Zase se tam cpe smrk, protože prostě je to nejlevnější sazenička,“ doplnil biolog. Je přesvědčen, že podobný problém čeká generaci současných dětí a řešit se bude ještě za 100 let.

Podle místostarosty Břeclavi by pomohlo, kdyby se jednotlivé složky státu více sjednotily na přístupu k hospodaření v lesích. Ilustruje to opět na oblasti soutoku Moravy a Dyje. A to, co očekáváme od lesů, by mohlo být předmětem i celospolečenské diskuse.

„My jsme svědky toho, že ministerstva zemědělství a životního prostředí nejsou schopna dosáhnout konsenzu, nejsou schopna říct, jak se má v dané lokalitě hospodařit, jak to bude vypadat za dva roky, za pět a za deset let,“ říká komunální politik.

Krásný les

Pandemická doba nás podle odborníků na environmentální problematiku učinila citlivějšími na to, že les není jen zdroj dřeva. „Zachování lesa je věc přežití, už tady byly kultury, které se kvůli deforestaci dostaly ke kolapsu,“ připomněl estetik a kulturní historik Karel Stibral.

„Zachování lesa je věc přežití, už tady byly kultury, které se kvůli deforestaci dostaly ke kolapsu.“

Karel Stibral

V reakci na otázku, co je podle estetika krásný les, zdůrazňuje, že bychom měli pečovat nejen o vysoký, ale i o střední a nízký les. „Určitě bych dal přednost přírodě blízkému různorodému lesu, který nabízí celou řadu různých estetických kvalit,” vysvětlil Stibral.

Odkazuje na koncept přírodovědce z 19. století Alexandera von Humboldta, který ochranu lesa zdůvodňoval tím, že jde o památku na minulost. „Když hrabě Buquoy zakládal jednu z prvních přírodních rezervací na světě u nás, Žofín, byl to nejen zdroj zvěře a steliva, ale i památka na to, jak vypadá příroda a jaké má kvality,“ dodává estetik.

Lesy jsou podle něj zásobárny kyslíku, regulátory teploty a místa zásadní pro vodní režim. „Typy obhospodařování jsou různé, les by neměl být tmavý, ale prosvětlený, aby tam mohly žít různé druhy,“ říká odborník, který také na Masarykově univerzitě vede katedru environmentálních studií.

Poslechněte si celé Souvislosti Plus o lesu a hospodaření v něm. Jak především ho chceme využívat? Dokážeme zohlednit citlivým způsobem jeho kulturní i ekosystémovou funkci? A jak to vše proměnila covidová doba?

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme