Světový rekord: 10 927 metrů. Na dně Mariánského příkopu objevila ponorka nové druhy i plasty
What's it like at the bottom of #MarianaTrench, 35,853 ft below the waves? This habitat is home to an array of unique creatures incl Arrowtooth Eel, Grenadiers, Cusk Eel, Snailfish, and more... The @FiveDeeps team also found plastic waste on the ocean floor.😔🌊 #DeepPlanet pic.twitter.com/SKqZvYCec0
— Science Channel (@ScienceChannel) May 13, 2019
Nejhlubší zaznamenaný ponor. A zároveň nepříliš povzbudivý objev. Bývalý člen amerického námořnictva Victor Vescovo řídil ponorku, která se dostala do hloubky 10 927 metrů. Na dně, kromě možná dosud neobjevených čtyř tvorů, objevil i plasty. Igelitovou tašku a obal od cukrovinky. Smutné je, že to pro vědce není nic překvapivého. V mořích každoročně končí miliony tun plastu a zástupci OSN to přirovnávají k epidemii.
Victor Vescovo se tak člověkem, který se v batiskafu ponořil do největší hloubky. Dosavadní rekord Jacquesa Picarda, který tam byl v roce 1960, překonal o 16 metrů.
Do vysílačky mu hloubku oznámil tým z paluby doprovodné lodi. Ten se ale zmýlil a oproti původnímu odečtu byl Vesco o metr výš. Tedy 10 927 metrů pod hladinou. Na dně Mariánského příkopu strávil asi čtyři hodiny.
Jeho tým věří, že zaznamenal čtyři dosud neznámé tvory. Jakýsi druh podobný krevetám, pak jednu úhořovitou rybu anebo neznámý typ červa. Mise tím splnila jeden z hlavních cílů. Vescovo kromě toho odebral vzorky hornin.
Igelitová taška
Do Mariánského příkopu se před ním spustily jen dva batyskafy – ten Picardův, a před sedmi lety tam byl i režisér a nadšenec do potápění James Cameron.
Vescovo učinil i jedno smutné zjištění. Světla ponorky totiž na dně odhalila i věci, které by tam neměly být. V písku ležela igelitová taška a taky obal od cukrovinky.
Britský zpravodajský server BBC píše, že pro vědce to v poslední době není nic překvapivého. V ponorkách nachází umělou hmotu leckde. V mořích každoročně končí miliony tun plastu a zástupci OSN to přirovnávají k epidemii.
OSN minulý pátek oznámila, že skoro všechny členské státy souhlasily se změnou strategie. Doteď to fungovalo tak, že vyspělé země vyvážely svůj plastový odpad do těch chudších. Jde přitom o materiál, který se rozkládá v řádu stovek let, a třeba v Indonésii nebo Malajsii vyrostla obří smetiště.
Velká část tohoto odpadu pak končí v mořích a tam ohrožuje celý ekosystém. Členové OSN se skoro jednomyslně shodli, že vývoz odpadu do chudých zemí ukončí.
Jednorázové plasty
To ale zdaleka není jediný důvod, proč se plast do oceánů dostává. Výčet je nekonečný. Vyspělé země se momentálně zaměřují na jednotlivé problémy.
Moře na Sardinii vyplavilo mrtvou březí velrybu, v žaludku měla přes 20 kilo plastů
Číst článek
Evropská unie do dvou let zakáže všechny jednorázové plasty, jako jsou příbory, brčka nebo talíře.
Osmadvacítku k tomu vede hlavně situace ve Středozemním moři. To je ostatně jednou z nejvíc znečištěných oblastí na planetě.
Spojené státy se naopak netají skepsí - vidět je to na odstoupení od klimatické dohody a Washington původně nesouhlasil ani s ukončením vývozu svého odpadu.
Američané navíc nemají úplnou strategii, jak znečištění omezit. V Kongresu ale nedávno vznikl takzvaný New Green Deal. Jde o balíček úprav, které navrhují demokrati. Cílem je větší důraz na obnovitelné zdroje energie, inovace a taky menší spotřebu – a to ve všech ohledech.
