Meteorolog Žák: Extrémnější vlny veder můžeme čekat častěji. Příspěvek člověka je poměrně významný
Evropu sužují vedra. Mnoho zemí bojuje s požáry, padají teplotní rekordy a v souvislosti s teplem umírají lidé. Aktuální vlna veder je podle meteorologa a pedagoga z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michala Žáka způsobena vhodnou povětrnostní situací, ale také vlivem klimatické změny. Českému rozhlasu Plus řekl, že na vině je i stav tryskového proudění v atmosféře.
Co způsobilo současnou červencovou vlnu veder v Evropě?
Ono je to vždycky dosti podobné. To znamená, že na začátku je nějaká vhodná povětrnostní situace, která zajistí příliv velmi teplého vzduchu ze severozápadní Afriky do jihozápadní Evropy, do západního Středomoří.
A odtud se teplý vzduch zpravidla na přední straně nějaké tlakové níže nad východním Atlantikem dostává na sever a severovýchod, to znamená do západní, nebo i střední Evropy.
Tam samozřejmě potom záleží na tom, jaké jsou další konstelace uspořádání, poloha tlakových útvarů. Někde je vpád horkého vzduchu jen krátkodobý.
Jindy, když úřaduje tlaková výše, může velmi teplý vzduch setrvávat třeba nad střední a západní Evropou po řadu dní. A díky tomu, že máme vrchol léta a slunce je velmi silné, tak se nadále prohřívá nebo zůstává velmi teplý až horký.
Výstraha před požáry, teploty až 38 stupňů. Další vlny extrémních veder nelze vyloučit, říká meteoroložka
Číst článek
Na začátku července vyšla v časopisu Nature Communications studie, která upozornila na spojitost mezi vlnami veder a stavem tryskového proudění. Mohl byste to prosím vysvětlit?
Ano, samozřejmě, v atmosféře, jak se říká, všechno souvisí se vším. Tryskové proudění je záležitost zejména horní troposféry, to znamená té nejspodnější vrstvy atmosféry, která v našich podmínkách sahá do výše kolem deseti, jedenácti, v jižní Evropě dvanácti kilometrů. A právě to proudění, které tu máme, ovlivňuje postup tlakových níží a s nimi spojených frontálních systémů.
Obecně platí, že když je tryskové proudění více zonální, to znamená, že směřuje více ze západu k východu, což je takový spíše přirozený stav v našich zeměpisných šířkách, tak převažuje přesun vzduchu ze západu k východu.
To znamená z Atlantiku do Evropy, tedy relativně chladného v letním období nad prohřátou pevninu a díky tomu teploty nejsou potom nějak extrémně vysoké.
Česko čeká další vlna tropických veder. Ve středu by mělo být až 38 stupňů Celsia
Číst článek
Ale v případě, kdy dojde k rozvolnění tryskového proudění, jakémusi meandrování, tak v oblasti, kde se tryskové proudění stočí na sever, tak na jižní straně, tedy straně přilehlé k subtropům, směřujete velmi teplý vzduch ze subtropů na sever.
Potom může meandr existovat v dané oblasti po relativně dlouhou dobu a zajišťovat to, že teplý vzduch bude pronikat na sever a bude tam setrvávat. Také dlouhou dobu.
A právě o to jde, že tyto meandry se zřejmě budou vyskytovat častěji. To znamená, že tohle uspořádání tryskového proudění bude nahrávat právě těm déle trvajícím a i extrémnějším vlnám veder na jedné straně a také suchého počasí. A samozřejmě na té druhé straně zase může pronikat třeba chladný vzduch, ale to záleží, jaká je konkrétní konstelace tryskového proudění.
Teplotní rekordy
Dá se to přičítat důsledkům klimatické změny?
Podle studií, které jsou k dispozici, a podle modelování proudění v atmosféře opravdu ta vazba mezi nárůstem horkého počasí a deformací tryskového proudění, řekněme, opravdu je. To znamená, člověk opravdu přispívá k silnějším vlnám veder a ten příspěvek je poměrně významný.
Dva mrtví ve Španělsku, teplotní rekord v Británii. Západní Evropu sužují vedra, doprovází je lesní požáry
Číst článek
Vraťme se ještě k aktuální situaci. Kde má být v úterý v Evropě nejtepleji a kdy bude nejtepleji v Česku?
Nejtepleji by mělo být v úterý ještě v západní Evropě, maximální teploty se budou pohybovat hlavně na východě Velké Británie a v centrálních oblastech i kolem čtyřicítky, ojediněle i nad 40 stupni, takže opravdu bude pokořen britský rekord. Mimochodem, Británie má ale velmi dlouhé řady pozorování, vlastně jedny z nejdelších, takže toto překonání je docela významné.
Druhou oblastí toho řekněme pólu horka bude severovýchodní Francie a země Beneluxu. Domnívám se, že i Belgie a Nizozemsko si připíšou řadu rekordů. Možná třeba ne celostátních, ale minimálně na desítkách stanic by mohly být překonány absolutní rekordy.
A pokud jde o naše území, tak tady by nejvyšší teploty měly být dosaženy ve středu, kdy se dostanou na hodnoty většinou mezi 32 a 36 stupni, ale výjimečně by mohlo být až 38, a to hlavně v nižších polohách v severozápadní polovině Čech.
Na čtyřicítku to tady naštěstí nevypadá, ale myslím si, že i ty pětatřicítky a více jsou velmi vysoké teploty a zejména potom noc na čtvrtek může být na některých místech tropická, takže velmi nepříjemné pro spánek.
