Vědci poprvé objevili mikroplasty v lidské stolici. Odborná komunita ale varuje před unáhlenými závěry
Vědci v Rakousku informovali, že ve vzorcích lidské stolice poprvé objevili částečky plastu, takzvané mikroplasty. Nicméně jiní odborníci upozorňují, že jejich studie je příliš malá a málo pokročilá na to, aby z ní šlo vyvodit přesvědčivé závěry, napsala agentura AP.
Vědci z vídeňské Lékařské univerzity a rakouské agentury pro ochranu životního prostředí objevili mikroplasty ve vzorcích stolice osmi lidí ve věku od 33 do 65 let z Evropy, Ruska a Japonska.
Účastníci studie si týden vedli záznamy o tom, co snědli, a pak odevzdávali vzorky stolice. Jedli jídlo, které bylo zabalené v plastových obalech, a pili nápoje z umělohmotných láhví. Většina z nich jedla ryby nebo mořské plody, nikdo z nich nejedl výlučně vegetariánskou stravu.
Úpravny nezvládají odstraňovat mikroplasty, v litru pitné vody zůstává až 900 plastových částic
Číst článek
Vědci pak při zkoumání vzorků stolice zjistili, že v nich bylo obsaženo devět různých druhů plastů, některé částice byly až pět milimetrů velké. V průměru bylo v deseti gramech stolice obsaženo dvacet částic mikroplastů, uvádí agentura DPA.
Ty se do životního prostředí, především do vody, dostávají například opotřebováním pneumatik, drcením stavební suti nebo z kosmetických výrobků. Čističky odpadních vod tyto částice neumějí zadržet. Doposud byly nalezeny ve vodě, tělech zvířat a v jídle, nicméně výsledky různých studií zatím neprokázaly jejich škodlivost pro lidské zdraví, připomíná AP.
Pochyby o studii
Nicméně stále více lidí má obavy z všudypřítomnosti plastů v životním prostředí a předseda německých Zelených Robert Habeck výsledky rakouské studie označil za „další znepokojivý signál“. V německých médiích vyzval k drastickému omezení používání plastů. Jako první krok vidí zákaz mikroplastů v kosmetice a hygienických potřebách. „Nikdo nepotřebuje mikroplasty v zubní pastě,“ říká tento politik.
Nicméně odborníky zjištění kolegů v Rakousku nepřekvapilo a jejich studie prý vzbuzuje řadu otázek. „Je dělaná v malém měřítku a rozhodně není reprezentativní,“ tvrdí Martin Wagner, biolog z Norské univerzity vědy a technologie. Upozorňuje, že studii nerecenzovali nezávislí vědci a že její autoři neuvedli, jaká opatření podnikli, aby se vzorky nekontaminovaly.
„V nejhorším případě pocházejí všechny nalezené mikroplasty z laboratoře,“ řekl k tomu Weber. A dodal, že i když jsou mikroplasty obsažené ve stolici, neznamená to, že se částice dostaly i do organismu. Na rozdíl od jiných látek, které lidi přijmou s potravou, jsou prý mikroplasty příliš velké na to, aby je buňky dokázaly vstřebat, a jen projdou trávicím traktem.
Autoři rakouské studie uznávají, že je potřeba provést „další studie s cílem stanovit potenciální nebezpečí mikroplastů pro lidi“.
