Úspěch v ochraně přírody? V průměru 10 procent, já mám 11, nemůžu se tím trápit, říká ekolog Vlašín
Úspěšný je ten ochránce přírody, kterému se vydaří 10 procent jeho projektů, říká ekolog Mojmír Vlašín. On sám má úspěšnost o trochu vyšší, spokojenější by ale byl, kdyby se podařila realizovat většina jeho návrhů. „Člověk se nemůže nechat zdeptat tím, že je úspěšnost minimální. Tak to prostě je. Ale je potřeba to nevzdávat, jinak špatně dopadne všechno,“ říká v pořadu Apetýt Vlašín, který za rok 2021 získal Cenu Josefa Vavrouška.
„O malé úspěšnosti naší práce jsem slýchával už od svého pedagoga Karla Hudce na vysoké škole. Tehdy jsem si říkal, co je to za nesmysl? To je, jako kdyby pekař vyhodil 90 procent upečených housek,“ říká Vlašín v brněnském pořadu Apetýt.
Přesto se ochraně přírody věnuje celou svou profesní dráhu, ať už jako zoolog, politik, učitel nebo ochotnický herec.
„Sám mám úspěšnost asi 11 procent. To, že občas vstupuji i do předem prohraných kauz, může někdo hodnotit jako blbost, někdo jako statečnost,“ shrnuje a přidává své hodnocení: „Někdy je to blbost a někdy statečnost.“
Přiznává, že ačkoliv je mezi ochránci přírody považován za úspěšného, rád by měl za sebou dokončených projektů víc. „Vadí mi, že je to tak málo. Raději bych, aby to bylo 80 procent. Ale tak to nechodí,“ uznává.
Právo lidí a spolků mluvit do výstavby se dál omezuje, vyplývá to z novely, varuje ekologická expertka
Číst článek
„Člověk musí počítat s tím, že úspěšnost je v ochraně přírody minimální. Člověk se nesmí nechat zdeptat, je potřeba počítat s tím, že některé věci nevyjdou. Tak to prostě je. Ale je třeba to nevzdávat, protože jinak dopadne špatně všechno,“ zdůrazňuje Vlašín.
CHKO Soutok na dosah
V současnosti se zabývá vyhlášením chráněné krajiny Soutok, známé jako Moravská Amazonie.
„Je to území na soutoku řek Moravy a Dyje, protéká tam i řeka Kyjovka, na hranici Rakouska, Slovenska a Česka. Je tam velký komplex lužních lesů, luk, mrtvých i živých říčních ramen,“ přibližuje Vlašín a dodává:
„Dohromady to vytváří opravdu velmi zvláštní kombinaci, která se dá do určité míry opravdu přirovnat k Amazonii. Je to území protkané říčními toky s bohatým lesním porostem.“
Hmyzu dál ubývá. Ani čmelák nedokáže před klimatickou změnou utéct
Číst článek
„Dost mě překvapuje, že státní organizace, jako jsou Lesy České republiky, vyhlášení chráněné oblasti blokují. Musím tomu věnovat dost velké úsilí. Naštěstí teda současný ministr životního prostředí (Petr Hladík, KDU-ČSL) je z Brna a problematiku dobře zná. Takže se zdá, že v této době by se to mohlo podařit,“ věří Vlašín.
O vyhlášení ochrany nad Moravskou Amazonií se ekologové a další snaží už téměř 50 let, Vlašín připomíná dva zmařené pokusy: v roce 1976 s vyhlášením ochrany nesouhlasil komunistický starosta funkcionář Lednici, v roce 2008 ministr životního prostředí z ODS.
„Ve vládním prohlášení je dnes napsáno, že se tam vyhlásí národní park. Sice se to změnilo na chráněnou krajinnou oblast, je to realističtější,“ uznává Vlašín.
Desatero domácí ekologie
Už v 90. letech sestavil Vlašín Desatero domácí ekologie. „Například třízení odpadků je až to poslední. Napřed se člověk musí zamyslet nad tím, co kupuje, jak to používá. A teprve na závěr může přemýšlet, jak to vytřídí, ale to je až poslední kapka a měla by to být samozřejmost,“ přibližuje ekolog.
Součástí desatera je i péče o vlastní zdraví.
„V pandemii jsme se všichni přesvědčili, že když člověk nedbá o své zdraví, tak to může dopadnout špatně. Jako nemocný poškozuje životní prostředí, protože na jeho léčení musí být vynakládána spousta energie, plastů a léků,“ dodává Mojmír Vlašín.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
