Ornitologové zachraňují mokřady. Rezervace nabízí útočiště mizejícím ptákům a dalším živočichům

V posledních 40 letech zmizela z naší zemědělské krajiny třetina ptáků. Podle ornitologů je na vině intenzivní zemědělství, záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů. Dramatický úbytek ptáků se ornitologové snaží vyvážit chráněnými územími.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pod správou České společnosti ornitologické pečují o čtyři mokřadní ptačí rezervace v různých koutech Česka. A už vidí výsledky. Do obnovených mokřadů se postupně vracejí mizející nebo vymizelí ptáci i jiní živočichové.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč jsou mokřady v přírodě důležité? Poslechněte si reportáž Martiny Rasch

Vodouš rudonohý u nás patří ke kriticky ohroženým druhům ptáků. Ještě v 70. letech minulého století se na našem území objevovalo až 150 hnízdících párů, nyní je jich pětkrát méně.

Díky dlouhým rudým nohám a černočervenému zobáku je vodouš rudonohý nezaměnitelný. Letos ho ornitologové už potřetí zahlédli v mokřadním Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře, kde je cílovým ptačím druhem.

Mokřadům se ovšem čeští odborníci nevěnují jenom kvůli ptactvu, důležitá je pro ně druhová pestrost jako taková. „Považujeme se za progresivní organizaci a na přírodu koukáme jako na celek,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické (ČSO).

„Mokřady jsou pro nás nejenom místa, kde můžeme pozorovat krásné druhy ptáků, ale jsou pro nás také ekosystémem, který je nesmírně důležitý pro celou plejádu živočichů a rostlin,“ pokračuje.

Vodouše rudonohého zahlédli ornitologové kromě Josefovských luk také na jižní Moravě v mokřadním Ptačím parku Kosteliska. Toto chráněné území je výjimečné tím, že se na jeho území prolínají vodní plochy i suché písčiny.

Ornitologové o Kosteliska pečují něco málo přes rok a už teď sledují, že se do mokřadů ptáci i jiní živočichové vracejí. Využívá se tu tradiční péče o krajinu, jako je ruční sečení nebo pastva, říká Gašpar Čamlík z jihomoravské pobočky ČSO.

Stromem roku je Zpívající lípa. ‚Příběh je jedním z důležitějších momentů,‘ říká koordinátorka soutěže

Číst článek

„My jsme si záměrně vybrali území, které je značně poškozené velkým množstvím živin, které sem byly navezeny nahrnutím rybníku. A tím, že o to území dlouho nikdo nepečoval, takže do značné míry zarostlo. Víme, že oblast má právě díky střídání suchých a mokrých biotopů obří potenciál,“ těší se Čamlík.

V mokřadu škodí

Zlatobýl kanadský roste často v zahradách, oblíbený je jeho příjemně žlutý chocholatý květ. V Kosteliskách je rozšířený v obrovském množství a jako nepůvodní, invazní druh v rozsáhlých žlutých plochách zdejší přírodě příliš neprospívá. Právě zlatobýl sečou ornitologové ručně. Pomáhají jim také ovce, ke kterým se teď na podzim přidají i krávy.

„Tady to místo, kde se pasou ovce, je otevřené,“ ukazuje Čamlík. „Vyhovuje celé řadě ptáků. A díky tomu, že se zlatobýl vypásl a pokosil, se z plochy nedaleko Jarohněvického rybníku znovu stalo pastviště pro husy. Létají sem ale za potravou i jiné druhy ptáků, třeba ťuhýk obecný nebo dudek chocholatý.“

Do kolonie chráněných syslů v Mladé Boleslavi někdo navezl suť a zeminu. Případ řeší policie

Číst článek

Za ohradou je naopak nepropustná džungle, souvislý porost zlatobýlu, který je velmi hustý a nepustí k sobě žádné jiné druhy. „Redukce zlatobýlu způsobuje to, že je prostředí v Kosteliskách pestřejší a vhodnější jak pro vegetaci, tak i pro zvířata,“ dodává Gašpar Čamlík.

Mokřady, jaké jsou právě v Kosteliskách na Hodonínsku nebo v Josefovských loukách u Jaroměře, jsou kromě druhové pestrosti zásadní taky pro klima. „Všichni víme, že mokřady zadržují enormní množství vody a tím mimo jiné přispívají k vyrovnávání extrémů počasí. Je to jeden z hlavních důvodů, proč v ČSO vytváříme především mokřadní ptačí rezervace,“ uzavírá ornitolog Břeněk Michálek.

Dalšími mokřadními ptačími parky jsou u nás Mnišské louky u České Lípy a Malá Lipová u Přerova.

Vydejte se na mokřadní louky v reportáži Martiny Rasch.

Martina Rasch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme