Hrozí hromadné vymírání živočichů. V oceánech dramaticky přibývá mrtvých zón

Mořských oblastí, ve kterých je v nedostatek kyslíku a většina vodních živočichů tam nemá šanci přežít, stále přibývá. Podle nové analýzy publikované v prestižním časopise Science je jich dnes čtyřikrát víc než v roce 1950. Vědci varují, že to může vést k hromadnému vymírání různých druhů živočichů.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znečištěné moře (ilustrační foto) | Foto: Nils Ally | Zdroj: CC BY 3.0

Na jižním pobřeží Sicílie za chvíli začne příliv a Středozemní moře se vyplaví o pár metrů dál na oblázkovou pláž u rybářského města Sciacca. Na pobřeží tu žijí sardinky, krevety, místní je loví a pak prodávají na trzích. Na rybolovu jsou závislé stovky zdejších obyvatel.

Naproti přes moře u pobřeží Tuniska je ale mořský život mnohem chudší. Voda tam má méně než dva miligramy kyslíku na litr a oceánologové ji proto považují za takzvanou mrtvou zónu.

„Na otevřeném moři mrtvé zóny způsobuje globální oteplování a na pobřežích zase hnojiva a živiny,“ říká spoluautorka analýzy Lisa Levinová, profesorka Scrippsova oceánografického institutu v kalifornském San Diegu.

Teplé moře znamená smrt

Teplejší oceán udrží méně kyslíku, a navíc je více vrstvený, takže kyslík ve vodě hůř koluje. A lidé tomu pomáhají především v hustě zalidněných oblastech, kde je hodně průmyslových zón nebo zemědělských oblastí a kde do oceánu stékají odpadní vody.

Znečištění moří a oceánů je alarmující, varují oceánologové i ochránci přírody

Oceány jsou velmi znečištěné těžkými kovy, pesticidy, ropou z havárií tankerů nebo těžebních plošin. A pak také plasty. Už loni vědci na Světovém ekonomickém fóru varovali, že v roce 2050 může být v oceánech víc plastů než ryb.

Každoročně se podle organizace Greenpeace do vody dostane až 12 milion tun plastů. Už za sedm let by to mělo být dokonce dvakrát tolik.

Zbytky rybářského vybavení a slivy z pobřeží jsou dva největší zdroje plastového znečištění oceánů. Jak se plast postupem let rozpadá, jeho mikroplastové částice si někteří živočichové pletou s potravou, což je pro ně velmi nebezpečné.

„Až 90 procent mořských ptáků má v sobě kusy plastu,“ doplňuje alarmující fakta Jan Freidinger z organizace Greenpeace.

Do moře se tak dostanou dusičnany a ty pak hnojí sinice a řasy. „Tyto řasy se rychle přemnoží, mají krátký životní cyklus a spotřebují veškerý kyslík,“ vysvětluje klimatolog Václav Cílek. Také podle českého klimatologa způsobuje mrtvé zóny v oceánech v posledních desetiletích hlavně člověk.

„Na vině je především kanalizace,“ potvrzuje. „Dobrovolníci na Floridě obcházeli vily a zkoušeli vylít do záchodu radioizotopový značkovač. Pak měřili, za jak dlouho se to objeví v oceánu. Někdy to trvalo jenom čtyřicet minut.“

Budoucnost není růžová, ale temná

Právě okolí Floridy a vůbec celé východní pobřeží Spojených států je jedna dlouhá mrtvá zóna. Ale nejde jen o Atlantik, mrtvé zóny jsou i v Baltském nebo Severním moři v Evropě. Na dně se tu válí uhynulé ryby nebo krunýře mrtvých krabů.

„V mrtvých zónách žijí převážně organismy zvyklé na nedostatek kyslíku, nebo dokonce na redukční prostředí. Třeba metanogenní bakterie,“ dodává Václav Cílek.

Jestli se počet mrtvých zón v oceánech zvýšil za posledních téměř 70 let čtyřikrát, tak na pobřežích je podobných oblastí až desetkrát víc.

„Problém navíc je, že ne všude se množství kyslíku ve vodě měří, takže si myslím, že je na světě spousta mrtvých zón, o kterých ani nevíme,“ dodává Lisa Levinová.

Do budoucna bude podle ní života v oceánech čím dál méně, pokud do něj lidé budou dál vypouštět odpadní vody a znečišťováním ovzduší urychlovat globální oteplování. Jednou tak může život zmizet i z moře kolem vyhlášeného rybářského města Sciacca na Sicílii.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme