Na Šumavě roste přirozeně nový les, ukazují vědci. Bezzásahová zóna představuje riziko, tvrdí kraj

Zaplacením PR agentury a následnou mediální kampaní se Jihočeský kraj rozhodl chránit přírodu Národního parku Šumava. Na sociální síti zveřejnil příspěvky, ve kterých například tvrdí, že šumavská krajina doslova mizí a může se proměnit v mrtvé území. Správa národního parku i několik vědců ale tvrdí pravý opak. Reportér Českého rozhlasu České Budějovice se proto vypravil do jedné z nejpřísněji chráněných částí šumavské divočiny.

Tento článek je více než rok starý.

České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Snímek, který pořídil reportér Českého rozhlasu při cestě na vrchol hory Plechý v první zóně Národního parku Šumava

Snímek, který pořídil reportér Českého rozhlasu při cestě na vrchol hory Plechý v první zóně Národního parku Šumava | Foto: Matěj Vodička | Zdroj: Český rozhlas

„Procházíme lesem, který před patnácti nebo dvaceti lety prošel kůrovcovou gradací. Teď je tu mladý les, který vznikl po tom rozpadu, mladý les, který se tady spontánně, samovolně a přirozeně obnovil,“ ukazuje náměstek ředitele Národního parku Šumava Jan Kozel při cestě na vrchol hory Plechý.

„My teď právě jdeme lesem, který byl napadený kůrovcem někdy v roce 2005. Dnes je tu mladý les, který je vysoký šest až osm metrů, jsou tady jedle, smrky, buky a jeřáby,“ vyjmenovává.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vypadá šumavská krajina doopravdy? Do bezzásahové zóny se vypravil Matěj Vodička

Na vrcholu hory Plechý v nadmořské výšce 1378 metrů jsou dominantní smrky. „Desítky tisíc nově obnovených smrků, které mají výšku od půl metru do čtyř metrů, a mezi nimi jsou jejich souputníci v těchto polohách – jeřáby ptačí,“ dodává Jan Kozel.

Podle současné rétoriky Jihočeského kraje by zde měla být mrtvá krajina, měsíční krajina, to znamená místo, kde neexistuje žádný život. „Tady můžeme vidět, že skončila jedna generace stromů, které jsou různého věku, a nastupuje nová generace. Uznávám, že to může být pro někoho smutný pohled, ale rozhodně nelze tento obraz přirovnat k měsíční krajině,“ reaguje náměstek.

Současná kampaň

K diskuzi o Šumavě se připojili i vědci. Hydrobiolog Jiří Kopáček ukazuje v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích snímky z posledních 11 let, které zachycují postupný vývoj lesního ekosystému v okolí Plešného jezera.

„Během deseti let se ekosystém zcela zmladil, a to bez jakéhokoliv zásahu člověka. A toto zmlazení je podstatně rychlejší než třeba v o kus dál situovaných holosečných plochách, kde člověk musí uměle zasahovat a stojí to spoustu peněz,“ říká.

Kůrovec napadne nanejvýš 15 procent Šumavy, tvrdí odborníci. Zástupci kraje se ale bojí o polovinu lesů

Číst článek

„Veškerá biomasa, která se ze starých stromů rozpadá, se stává půdou a přináší živiny pro další nový les. Vlastně tyto dřeviny připravují půdu pro rychlejší růst nového lesa,“ doplňuje Jiří Kopáček.

Vedení Jihočeského kraje si přesto dál stojí za tím, že bezzásahové zóny Národního parku Šumava představují velké riziko. „První zóna je sežraná. A že tam pod tím rostou nějaké mladiny, to já přece nepopírám, ale říkám, že ten problém je v tom, že umřely masivně ve velkém množství velké stromy, které měly nějakou ekologickou funkci. To je ten problém,“ zdůrazňuje hejtmanka Ivana Stráská.

Hlavním cílem současné kampaně podle ní bylo a stále je nejen upozornit na kůrovcovou kalamitu, ale také otevřít diskuzi k tématu.

„Upozorňuji, že to není komunikace jenom o Šumavě, ta smlouva je na strategii pro boj s kůrovcem a suchem. Ten startovní výstřel byl asi hodně divoký, protože prvním tématem, které jsme otevřeli, byla Šumava,“ dodává.

Další části kampaně chce kraj uveřejnit v následujících dnech. Jde například o videospoty promítané na obrazovkách jihočeských nemocnic nebo speciální webové stránky.

Matěj Vodička Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme