Portugalsko 2:1 Česko

Potoky svedené do podzemních trubek vrací Národní park Šumava znovu na povrch

Kvůli vyšší produkci dřeva a tehdejší zemědělské politice narovnával minulý režim šumavské potoky. Sváděl je také do trubek pod zem. Odborníci teď i ve spolupráci s místními obyvateli vrací toky zpátky na povrch.

České Budějovice Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dva potůčky obnovil Národní park Šumava například u Teplé Vltavy. „Toto území bylo dramaticky odvodněno někdy v 80. letech minulého století. Spousta potoků zde byla svedená do trubek tři metry pod zem,“ líčí Ivana Bufková ze správy parku. 

Přehrát

00:00 / 00:00

U obnoveného potoka na Šumavě byl Petr Kubát

U osady Dobrá na Prachaticku teď už lidé zase mohou vidět zvlněný potůček. „Vlní se tou původní olšinou, která ještě zůstala zachovaná po povrchu. Zároveň je tady vidět rovný pás hnědé zeminy, to je ta trasa, kudy potok tekl v podzemí trubkou,“ ukazuje Ivana Bufková.

Potok tekl rourou přibližně půl kilometru a potom mířil hlubokým kanálem do Vltavy. „To je pro krajinu vlastně to nejhorší, co může být, protože ten potok nefunguje vůbec vodařsky, není v něm život. Návrat potoků do krajiny, zvláště těch zatrubněných, děláme kvůli vodnímu režimu, aby se zvýšilo zadržení vody v krajině, aby se zpomalily případné povodňové vlny, navíc jsou v nich úplně skvělé organismy,“ vysvětluje Ivana Bufková.

Rada Národního parku Šumava schválila novou zonaci parku na 15 let. Místo tří zón budou čtyři

Číst článek

Obnovený potok u osady Dobrá uvidí i návštěvníci Šumavy. „Je to normálně přístupná plocha, pouze v době toku tetřívků a na jaře kvůli ptákům je vstup omezený. Když ale potom vypukne cyklistická sezona, pohybuje se tu hodně lidí, kteří můžou nahlédnout do olšiny a podívat se na pěkný obnovený potok,“ potvrzuje Lukáš Linhart, koordinátor projektu Life For Mires.

Zásahy do přírody za minulého režimu podle něj mnohdy ani neměly očekávaný efekt. „V rašelinných lesích, které odvodňovali, to často dopadlo právě tak, že se tam lesník vůbec ničeho lepšího nedopěstoval. Na některých loukách to také nebylo úplně podle očekávání. Někde byl efekt odvodnění, dá se říct, dobrý, dalo se tam trošku lépe hospodařit, ale v dnešní době už zase řešíme něco jiného, protože se nám výrazně otepluje, krajina včetně vodního cyklu funguje úplně jinak,“ připomíná.

Do svých původních zvlněných tras se vrátilo už téměř dvacet kilometrů napřímených potoků. V letošním Roce mokřadů chce Správa Národního parku Šumava díky projektu Život pro mokřady obnovit dalších patnáct lokalit.

Petr Kubát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme