Vznikl Národní tým proti suchu. Úřady a experti chtějí v krajině zadržet víc vody, týká se to i polí

Rychlejší a jednodušší stavba rybníků, podpora zachytávání dešťové vody, přímé dotace. To všechno jsou plány státu na to, jak čelit extrémním suchům. Ve čtvrtek je představily resorty životního prostředí, zemědělství, místního rozvoje spolu s experty na vodárenství sdružené v Národním týmu proti suchu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rybník u Sudoměře (ilustrační foto). | Zdroj: Profimedia

„Stát musí jasně zavelet a říct: Máme takovéto priority v boji se suchem, nebo obecně nejenom boje se suchem, ale i s povodněmi, přírodními katastrofami, extrémy počasí. A my musíme být připraveni,“ řekl ministr životního prostřední Richard Brabec z hnutí ANO na první schůzce expertního týmu.

Sucho napáchalo škody až za 11 miliard. Chceme rychlé odškodnění, žádají zemědělci

Číst článek

Několikrát zdůraznil, že je potřeba, aby jednotlivé resorty a expertní týmy spolupracovaly. Zapojit by se měli klimatologové, meteorologové, půdní vědci, ale i zástupci samospráv. Ti všichni by měli říct, co je vlastně akutně potřeba udělat. Stát by měl podle Brabce zajistit, aby se navrhovaná opatření dařilo zavést.

Krajinu vnímejme jako celek

Na krajinu je navíc potřeba dívat se jako na celek, vysvětluje Radiožurnálu geolog a hydrolog Bohumír Janský. „Například na jednotlivá povodí a v těch uplatňovat opatření, která se navzájem doplňují. Není možné hovořit o boji se suchem jenom z hlediska výstavby nádrží, obnovy rybníků nebo úpravy v hospodaření na zemědělské půdě, ale všechno musí vytvářet celek,“ říká.

Opatření by se měla zaměřit hlavně na udržení vody v krajině, zajištění pitné vody či lepší využití srážkové vody.

Jedna z možností je také podpora státu ve výstavbě nádrží, která by měla být jednodušší. Tak, aby se nestávalo, že procedura povolování trvá několikanásobně déle, než například samotná stavba rybníka.

„Díky navrhovaným změnám stavebního zákona by tak například k úpravám na zahradě, které napomáhají zadržení vody, lidé už nepotřebovali stavební povolení,“ přibližuje ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). „Tak, aby si na vlastním pozemku mohl do dvou hektarů vybudovat zádržnou nádrž nebo rybník. Tedy terénní úpravy, které budou zadržovat vodu.“

Podobně to ministerstvo navrhuje v případě nádrží a rybníků do dvou hektarů. Ministerstvo zemědělství chce také navýšit zásobní prostor Novomlýnských nádrží o devět milionů metrů krychlových.

Maximální hladina ve střední a dolní nádrži by tak stoupla o 35 centimetrů. Díky tomu by na jihu Moravy vznikla závlahová soustava pro 5000 hektarů vinic a sadů.

Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog

Číst článek

Meliorace

Ministr Toman se chce zaměřit na inventuru melioračních - tedy odvodňovacích - systémů z polí. Zapracovat chce opatření taky do dotačních projektů. Na peníze by tak dosáhli jen ti zemědělci, kteří na polích například zbudují přerušovací pásy, které zamezí odtoku vody.

Právě zadržení vody v orné půdě je podle geologa Jakuba Hrušky pro hospodaření s vodou klíčové: „To je ta primární zásobárna vody. Na to pole, les, ten déšť spadne a tam ho musíme zadržet. Extrémně důležité je také hovořit o tom, že se na mnoha místech musí v uvozovkách zneškodnit meliorační systémy, které vznikly proto, abychom vodu z krajiny odvedli.“

Zadržování vody ve městech chce pak podporovat ministerstvo pro místní rozvoj. To by je chtělo zapracovat i do dotačních programů pro bytovou výstavbu.

Mnohem větší šanci na získání podpory budou mít ty projekty, které v sobě budou mít zapracovaný záchyt dešťové vody nebo budování vsakovacích pásů u silnic. Změnit by se měla taky pravidla pro územní plánování. Jejich součástí by mělo být i to, jak vodu v krajině udržet.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme