Data ze Žofínského pralesa v jižních Čechách využije NASA. Právě lesy nejstarší české přírodní rezervace jsou typově nejpodobnější těm ve střední Evropě. Vědci zkoumají lesy celé planety, aby zjistili, kolik uhlíku jsou schopné uložit a jak se v nich prvek pohybuje.

Praha 9:09 9. ledna 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Američtí vědci si prales na Novohradsku nevybrali náhodou. Rezervace, která vznikla přesně před 180 lety, byla první podobného charakteru v pevninské Evropě.

Polský 'šumavský spor' o kůrovce. V cenném pralese se kácí dál

Číst článek

Část pralesa navíc přírodovědci desítky let intenzivně mapují. V roce 1975 se tam zaměřili na stromové patro a vznikla taky stromová mapa. To dělá z Žofínského pralesa v celosvětovém měřítku jedinečnou plochu.

„Na základě těchto výzkumů víme, že právě Žofínský prales nejlépe reprezentuje lesy středních poloh kontinentální Evropy. I proto nás asi NASA oslovila a bude naše data porovnávat se svým detailním skenováním lesů na planetě,“ řekl Mladé frontě DNES, která na výzkum upozornila, Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.

Data teď porovnají výzkumníci z NASA se snímky z dronů a taky se skeny z mezinárodní vesmírné stanice. Na jejich základě pak sestaví rovnice. Díky těm bude možné propočítat, kolik je v jednotlivých lesích zhruba stromů, jakou mají strukturu i další parametry.

Kromě Žofínského pralesa se vědci zaměří ještě na tři další evropské lesy. Ty se od toho jihočeského typově i historicky liší.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít