NASA při výzkumu ukládání uhlíku využije i data ze Žofínského pralesa v jižních Čechách
Data ze Žofínského pralesa v jižních Čechách využije NASA. Právě lesy nejstarší české přírodní rezervace jsou typově nejpodobnější těm ve střední Evropě. Vědci zkoumají lesy celé planety, aby zjistili, kolik uhlíku jsou schopné uložit a jak se v nich prvek pohybuje.
Američtí vědci si prales na Novohradsku nevybrali náhodou. Rezervace, která vznikla přesně před 180 lety, byla první podobného charakteru v pevninské Evropě.
3:45
Polský 'šumavský spor' o kůrovce. V cenném pralese se kácí dál
Číst článek
Část pralesa navíc přírodovědci desítky let intenzivně mapují. V roce 1975 se tam zaměřili na stromové patro a vznikla taky stromová mapa. To dělá z Žofínského pralesa v celosvětovém měřítku jedinečnou plochu.
„Na základě těchto výzkumů víme, že právě Žofínský prales nejlépe reprezentuje lesy středních poloh kontinentální Evropy. I proto nás asi NASA oslovila a bude naše data porovnávat se svým detailním skenováním lesů na planetě,“ řekl Mladé frontě DNES, která na výzkum upozornila, Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví.
Data teď porovnají výzkumníci z NASA se snímky z dronů a taky se skeny z mezinárodní vesmírné stanice. Na jejich základě pak sestaví rovnice. Díky těm bude možné propočítat, kolik je v jednotlivých lesích zhruba stromů, jakou mají strukturu i další parametry.
Kromě Žofínského pralesa se vědci zaměří ještě na tři další evropské lesy. Ty se od toho jihočeského typově i historicky liší.
