Reakce deseti institucí na otázky Českého rozhlasu:

Ministerstvo životního prostředí

Jan Šíma - ředitel Odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků: „Od roku 2015 platí nové evropské nařízení o invazních druzích, o prevenci a šíření - nutrie říční a je také na unijním seznamu. Česká republika musí na tuto skutečnost reagovat. Je nutné problémy řešit, na některých místech dochází k poškození hrází, norování. Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu právních předpisů. Novela stanoví pravidla toho, jak by regulace měla vypadat. Budou zpracovány zásady regulace. Předpokládáme, že v případě nutrie to bude plošný extenzivní lov. Snahou bude celkově snížit velikost populace – hlavně tam, kde dochází k poškození přírody. Tam, kde vzniká problém, bude snaha tu velikost populace omezit nebo ji úplně odstranit. Rozšíření tohoto druhu je potřeba regulovat. Přístup by se měl zlepšit, měl by být koncepčnější. Je nezbytné ho nastavit obdobně pro celé území státu.“

Ministerstvo zemědělství

Vojtěch Bílý – mluvčí: „V první řadě je nutné podotknout, že nutrie říční není zvěří podle zákona o myslivosti, tudíž nespadá do gesce ministerstva zemědělství. Možným řešením by rozhodně byl zákaz krmení nutrií, jelikož není žádoucí tento druh živočicha podporovat v jeho expanzi. Zákaz by měly řešit obce dotčené tímto problémem. Ministerstvo zemědělství v uplynulé době neeviduje zvýšené množství podnětů od občanů, byly to pouze jednotky případů v úseku několika let. Nutrie říční může být v některých lokalitách problém, který se navíc ještě zvětšuje nezodpovědným přístupem lidí, kteří je chodí krmit. Je to invazivní druh, způsobující problémy nejen na vodních dílech a březích řek, ale jsou i případy (zvláště v okolí Labe) vzniklých škod na zemědělských plodinách pěstovaných v blízkosti kolonií nutrií.“

Český svaz ochránců přírody

Petr Stýblo - ředitel kanceláře: „Nutrie nejsou naše téma. Stejně, jako to nejsou třeba potkani ve městech. Problém nutrií by měla řešit státní veterinární správa, hygienici a orgány státní správy myslivosti a státní ochrana přírody. Není mi jasné, proč nutrie lidé krmí a potkanům docela drasticky ubližují. V obou případech jde o nepůvodní a invazivní druhy, které tu nemají co dělat a za určitých podmínek mohou být lidem nebezpeční.“

Lesy České republiky

Eva Jouklová – mluvčí: „S nutriemi ve volné přírodě se nesetkáváme, pokud by se tam objevily, sežere je liška nebo výr. Je to záležitost obcí a měst, kde se nutrie drží zejména proto, že je tam lidé krmí.“

Povodí Vltavy

Hugo Roldán – mluvčí: „Nutrie nepředstavují pro nás jako pro správce vodních toků problém. Byť je pravda, že si nutrie staví nory na březích řek a potoků, nedělají to v takové míře, že by nám tato jejich činnost působila problémy.“

Povodí Ohře

Jan Svejkovský – mluvčí: „Informace, že lidé nemají krmit nutrie, se setkaly poměrně s dobrým ohlasem. Nejpalčivější důvod, proč jsme rozmístili tyto cedulky, bylo to, že lidé nasypali hromady krmení pro nutrie, ale nechodily na ně jen nutrie, ale i potkani. To už je větší problém. Potkani roznášejí jiné nemoci. I nutrie nejsou původní druh. Není to úplně pozitivní. I kdyby se nutrie odchytily, neví se, co s nimi dál. Do přírody na jiné místo se nesmí vypustit.

Povodí Ohře ví o nutriích na několika místech, mimo jiné na Chomutovsku jsou v největším množství v obci Malkov. Další místa: vodní tok Hačka, už i části Ohře – například Kadaň.“

Státní veterinární správa

Petr Majer – mluvčí: „Nákaza specificky přenosná jen nutriemi neexistuje, přesto zde riziko spojené s řadou nákaz společných i pro jiné živočišné druhy je. Jedná se například o různá bakteriální onemocnění – například leptospiróza, salmonelóza. Nutrie jsou náchylné také k určitým cizopasníkům – například můžou mít svalovce, kterého přenášejí také divoká prasata.

 Je proto nutné dodržovat základní hygienická pravidla a dbát zásady chování podobně jako u jiných volně žijících zvířat. To znamená: Vyhnout se přímému kontaktu jak s živými, tak uhynulými zvířaty či kontaktu s jejich trusem. Pokud k němu přeci jen nedopatřením dojde, je třeba umýt se vodou a mýdlem, případně použít nějaký běžně dostupný desinfekční prostředek.

V případě teoretické situace, kdy by bylo třeba redukovat populaci nějakého druhu volně žijících zvířat z vážných důvodů souvisejících s výskytem nebezpečné nákazy zvířat nebo zoonózy, umožňuje veterinární zákon v rámci mimořádných veterinárních opatření uskutečnění určitých kroků k redukci jejich populace. Toto však rozhodně v současné době z pohledu SVS není případ nutrií.“

Hygienická stanice hlavního města Prahy

Zbyněk Boublík – mluvčí: „Z pohledu orgánu ochrany veřejného zdraví, kterým je také Hygienická stanice hlavního města Prahy lze v danou chvíli konstatovat, že HSHMP nemá hlášen žádný případ z Prahy o tom, že by nutrie pokousala či jinak poranila člověka.

V obecné rovině lze veřejnosti doporučit, aby se kontaktu se zvířaty typu nutrie vyhýbala a omezila tak jakékoli riziko, např. kousnutí či jiného poranění. Pokud by přes veškerá varování před kontaktem s hlodavci typu nutrie k pokousání či poranění došlo, doporučujeme vyhledat lékařské ošetření.“

Magistrát hlavního města Prahy

Vít Hofman – mluvčí: „Nutrie jsou v Praze bohužel k vidění například na Rokytce, Botiči, nebo Vinořském potoce. Na březích toků si budují rozsáhlé sítě nor, které měří až desítky metrů.

Za místní přemnožení nutrií mohou i lidé, kteří berou nutrie jako atrakci a přikrmují je výrobky z obilovin a další nutričně hodnotnou potravou. To urychluje pohlavní dospívání zvířat a zvyšuje počty mláďat v jednotlivých vrzích. Nutrie říční se rozmnožuje i několikrát do roka, kdy vrhne průměrně pět až šest mláďat. Nutrie v našich podmínkách nemají žádného přirozeného predátora, který by jejich populace udržoval v rovnováze.

Divoce žijící nutrie mohou být jako přenašeči i zdrojem nebezpečných chorob, například leptospirózy či tularemie. Větší množství jedinců způsobuje na vodních tocích a vodních dílech značné škody - podhrabávají břehy, kde pak nastává eroze a vznikají břehové nátrže, likvidují břehový doprovod a svými norami jsou schopné poškodit hráze rybníků.

S ohledem na výše uvedené doporučujeme nutrie nekrmit.

O vyhlášce neuvažujeme, neboť je to právně velmi problematické. Zmiňovaná vyhláška Hradce Králové je při nejmenším na hraně zákona. Krmení většího rozsahu by snad šlo postihovat podle vyhlášky o čistotě – tedy jako znečišťování veřejných prostranství.“

Městská policie Hradec Králové

Eva Kněžourová – mluvčí: „V roce 2014 město vydalo vyhlášku, která zakazuje krmení volně žijících zvířat. Při porušení vyhlášky lidem hrozí sankce až do deset tisíc korun. Hlídky strážníků na určená místa s nutriemi pravidelně docházejí. Snaží se spíš lidem objasnit ten důvod. Pokuty nedávají, je to preventivní opatření.

Největší problém byl soutoku Labe a Orlice, kde se zabydlelo velké množství kolonií. Stávaly se cílem návštěv rodičů a dětmi. Kolonie se rozmohly. Zvíře, které má dobrou výživu, tak velice rychle pohlavně dospívá a ty vrhy měly velký počet mláďat. S velkým počtem nutrií se nám stalo, že zvířata narušovaly břehy. Pak hrozí pád keřů a stromů.“