Objevy z pohodlí domova. Darwin prováděl většinu pozorování na své zahradě, chloubou mu byly skleníky
Britský přírodovědec Charles Darwin, autor evoluční teorie, patří k největším vědcům 19. století. Darwin se věnoval také studiu včel, rostlin i genetiky. Drtivá většina jeho pozorování a zkoumání se přitom neodehrávala v laboratořích a na univerzitách, ale na zahradě jeho domu, který leží na venkově nedaleko Londýna.
V trávníku, pod košatým stromem, je zapuštěn mlýnský kámen a z jeho středu trčí zbytky dávného mechanismu. Je to pozůstatek dávného Darwinova experimentu. Tady měřil, jak se kámen pomalu noří do země.
O nenahraditelnosti žížal
„Veškeré Darwinovy experimenty trvaly řadu let, tento celkem 17 let. Jeho syn Horác mu sestrojil měřicí přístroj, který byl osazen nahoře na kameni. Ten spočetl, že za rok se kámen propadl o 2 milimetry,“ vysvětluje Radiožurnálu průvodkyně Kristýna Slivová.
Darwin chtěl ukázat, jak tak podceňovaní tvorové, jako jsou žížaly, ovlivňují podobu planety. O žížalách dokonce mluvil jako o jednom z geologických faktorů. Rok před svojí smrtí vydal na toto téma knihu s názvem Tvorba ornice působením žížal.
„Bylo velmi praktické, že řadu svých výzkumů prováděl přímo na zahradě. Byl to nemocný člověk a mohl tak dělat pozorování přímo z postele,“ říká Sam Sam Baileyová z Darwinova muzea.
Darwinovy skleníky
Darwinovou chloubou, která se zachovala do dnešní doby, byly skleníky. Tady studoval orchideje a masožravé rostliny.
„Darwin experimentoval s oplodňováním orchidejí. Věřil tomu, že každý květ se vyvinul společně s hmyzem a že tedy každá rostlina má svého konkrétního opylovače,“ vysvětluje Kristýna Slivová.
„Před ním si toho lidé možná všimli, ale nepřemýšleli o tom. Věřilo se, že vše bylo stvořeno, a tím vše končilo. Nikdo si nekladl otázky, až Darwin se ptal proč a jak.“
Jako by se přiznával k vraždě
Závěry, ke kterým dospěl, byly tak převratné, že se je zdráhal vůbec publikovat. Na osm let zmizel koncept slavného díla O původu druhů ve vestavěné skříni v přízemí, než se jej Darwin rozhodl zveřejnit.
„Svému příteli Josephu Hookerovi, řediteli Kew Gradens v Londýně, se svěřil, že má pocit, jako by se publikováním své teorie přiznával k vraždě,“ dodává Kristýna Slivová.
Přístěnek, kde roky leželo převratné dílo, si dnes, po více než 150 letech, návštěvníci Darwinova domu zvědavě prohlížejí.
