Jak chránit nosorožce? Podle vědců to dokážou soukromí farmáři
Víc než polovina afrických nosorožců se aktuálně pohybuje na soukromých pozemcích, nikoli ve státem spravovaných národních parcích. Rostoucí náklady na ochranu zvířat před pytláky vedly vědce k doporučení, aby státy své farmáře v ochranářském úsilí podpořily.
Situaci nosorožců v Africe ilustrují vědci na příkladu jihoafrického Krugerova národního parku. Tam v uplynulé dekádě ubylo 76 procent bílých a 68 procent černých nosorožců. Článek o tom vyšel v časopise Frontiers in Ecology and the Environment.
Ekolog a ochránce fauny Ondřej Sedláček v Krugerově národním parku opakovaně bádal. Rozlohou ho přirovnává k velikosti Moravy.
„Ted si představte, jak takto velké území uhlídat před pytláky – to je téměř nemožné,“ vysvětluje. Průměrná rozloha soukromého parku bývá mnohem menší, kolem 100 kilometrů čtverečních.
Motivace farmářů
Rostoucí náklady majitelů soukromých farem v jižní Africe na bezpečnost zvířat vede autory studie k doporučení, aby státy majitele půdy, kde nosorožci žijí, víc motivovaly k ochraně přírody. Například finančním nebo daňovým zvýhodněním.
Vzácné mládě nosorožce černého dostalo ve dvorském safari parku jméno Mihindi podle jezera ve Rwandě
Číst článek
V chovech převažují bílí nosorožci. Styk s nimi totiž pro člověka není nebezpečný. „Jsou to takové kravičky, které chodí kolem vás v kempu,“ vypráví v mírné nadsázce Sedláček.
Naopak černý nosorožec je podle něj schopen při kontaktu s člověkem ublížit.
Čínská medicína
Od 70. let 20. století platí ve světě zákaz prodeje rohoviny. Nosorožci se přesto v Africe dál loví. Zájem o jejich rohy souvisí s hlavně s tradiční čínskou medicínou.
„Je po nich poptávka zvláště na asijském trhu, ve Vietnamu, v Číně a dalších zemích,“ upozorňuje Arthur Sniegon, terénní biolog a ochránce přírody, který v Africe dlouhodobě působí.
Slonovina, rohy nosorožců a šupiny luskounů. V Kongu zabavili pašerákům komodity za miliony dolarů
Číst článek
Dospělý nosorožec může mít podle něj na sobě až šest kilo rohoviny. Krugerův park tak z těchto důvodů láká pytláky ze sousedního chudšího Mosambiku. „V přepočtu jsou schopni dát za kilo rohoviny i přes milion korun,“ říká Sniegon.
Soukromé rezervace v jižní Africe patří většinou britským nebo búrským kolonistům, jejichž rodiny hospodaří na stejné půdě už několikátou generaci a mají k ní vztah.
Tamní majitelé pozemků dřív umožňovali nosorožce v omezené míře na svých územích lovit. Když se v 70. letech obchod s kly zakázal, někteří z nich se přeorientovali na ekoturismus.
To, že je kontrolovaný lov nosorožců živil, ale paradoxně přispívalo k ochraně zvířat. „V JAR a Namibii je ale ještě možnost si nosorožce legálně zastřelit,“ připomíná terénní biolog.
Omezený odstřel
To, že je chov nosorožců dnes velmi finančně náročný, vede k tomu, že se někteří farmáři snaží znovu otevírat mezinárodní debatu o obchodu s rohovinou.
Ochranáři připouštějí, že by tolerance k odstřelu omezeného počtu starších jedinců na jejich území byla dobrým kompromisem. „Není efektivnější ochrana přírody než půdu vlastnit,“ podotýká Sedláček.
Angalifu rozšířil naději. Projekt záchrany nosorožců severních bílých už má k dispozici 12 embryí
Číst článek
„Když nosorožce prodáte za milion, použijete to na novou ohradu,“ popisuje přírodovědec. Základním principem ochrany zvířat je totiž podle něj ochrana celých populací, ne jednotlivců.
Udržitelné safari
K ochraně nosorožců by také mohla přispět ekoturistika. Ta začíná být pro obyvatele bohatších částí světa čím dál oblíbenější zábavou. V Africe už dokonce existuje možnost takzvaného zeleného lovu (Green Rhino Hunt).
„Klient se k nosorožci přiblíží, riskuje, prožívá celé napětí ze safari, ale pak nosorožce skolí uspávací střelou,“ popisuje metodu Sniegon.
To, že zvíře spí, pak může využít veterinář k preventivní prohlídce. Někdy dokonce zvířeti odstraní roh, aby snížil motivaci pytláků zabít. Ochranáři ale připouštějí, že takový lov zatím není rozšířenou praxí.
Celou Laboratoř najdete v audiozáznamu pořadu na začátku článku, připravila Martina Mašková.
