‚Z továren unikají chemikálie.‘ Válka na Ukrajině poškozuje přírodu, monitorovat to pomáhají i Češi

Válka na Ukrajině těžce ničí životní prostředí. S důsledky konfliktu se bude ukrajinská příroda vyrovnávat desítky let a zasáhne tak několik generací lidí. Podle dat OSN se znečištění přitom týká nejen půdy, ale i vzduchu a vody a přesunout se tak může i do okolních zemí. Ukrajinští ekologové teď hlavně mapují škody. Pomáhá jim v tom řada mezinárodních ekologických organizací, jednou z nich je i česká Arnika.

Tento článek je více než rok starý.

Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinci prohlížení zničený ruský tank u obce Dmytrivka na severu země

Válka katastrofálně znečišťuje kromě vzduchu a půdy i podzemní vodu | Foto: Oleksandr Klymenko | Zdroj: Reuters

Válka katastrofálně znečišťuje kromě vzduchu a půdy i podzemní vodu. Problémem jsou i úniky škodlivých látek, shrnuje ekolog Maksim Soroka z organizace Clean Air for Ukraine.

„Není to jen znečištění a kontaminace. Vidíme také zkázu celé přírody a zdrojů – úhyn zvířat, ničení nejproduktivnějších a největších ekosystémů, zejména v jižní čísti země,“ popisuje Soroka.

Hrdinská řeka Irpiň. Protržení přehrady zastavilo ruský útok, ekologové chtějí nové mokřady zachovat

Číst článek

Satelitní snímky OSN kromě toho také ukázaly výrazný nárůst požárů v různých přírodních rezervacích a chráněných územích a také v zalesněných oblastech.

Chemikálie z továren

Před válkou se ekologové na Ukrajině soustředili hlavně na monitoring kvality ovzduší v zemi. Teď se jejich práce rozšířila i na ostatní problémy, které válka na Ukrajině vytváří, přibližuje další člen Clean Air for Ukraine Oleksej Angurets:

„Největší problémy jsou způsobené tím, že z různých industriálních zón a továren unikají chemikálie, které kontaminují vodu a vzduch. Je to třeba chlór, amoniak, ale i různá paliva a podobně. Další problémy jsou pak způsobené střelbou a explozemi. To všechno těžce znečišťujě půdu, vzduch, i vodu.“

Podle něj je dalším velkým problémem ohrožování jaderných elektráren. Teď ekologové na Ukrajině hlavně zjišťují, jak závažné poškození je. Výsledky monitoringu chtějí publikovat a vytvořit tak základ pro další výzkum a následné řešení těchto problémů – tedy co se musí udělat, kolik to bude stát a tak podobně.

Ukrajinská příroda se bude z války dostávat i desítky let. Rusko okupuje třetinu chráněných oblastí

Číst článek

Podle Olekseje Anguretse je současná situace svým způsobem i příležitostí, jak Ukrajinu po válce vybudovat na ekologických základech.

Česká pomoc

Ekologové na Ukrajině spolupracují se zahraničními organizacemi, mimo jiné s českou Arnikou. Ta už před válkou spolupracovala s ukrajinskými organizacemi na monitoringu kvality ovzduší. Ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu tam totiž situace se znečištěním vzduchu byla velmi špatná.

Se začátkem války ale musela organizace všechny aktivity výrazně změnit, vysvětluje Marcela Černochová z Arniky: „Primární starostí bylo, jak zabezpečit životy a zdraví našich kolegů na Ukrajině. Tak jsme přetransformovali naši činnost do jakési humanitární pomoci.“ 

Měření znečištění vzduchu se od začátku války zkomplikovalo, protože řada měřících stanic nestojí, nebo je odpojená. Data jsou ale zkreslená i z jiných důvodů.

„Co se týká kvality ovzduší, tak to je velmi diskutabilní, protože některé velké podniky, které byly zásadními průmyslovými znečišťovateli, přerušily činnost, nebo už neexistují. Toto analyzovat je teď náročné a předčasné,“ dodává Černochová.

Arnika se ve spolupráci s ukrajinskými ekology proto snaží monitorovat právě důsledky válečné invaze – havárie způsobené bombardováním a ostřelováním, úniky nebezpečných látek nebo odpadních vod.

Magdaléna Fajtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme