Fosilní paliva i skleníkové plyny. Za extrémní teploty a sucho může lidská činnost, říká klimatolog
Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v nich projevují klimatické změny? Jaké ponaučení si můžeme vzít z historie? Můžeme škodám způsobeným vedry nějak předcházet? „Nárůst je výrazný a je zjevné, že když takových dnů je v létě víc, mají tendenci se řetězit. Jeden horký den ještě moc neznamená, problém je, když jsou takové dny tři a více za sebou,“ říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Podle jedné vědecké studie jsou například vyšší teploty na západě USA způsobeny rychlejším táním sněhové pokrývky, zatímco sucha ve východní Africe zatím nebyla přímo spojena se změnou klimatu. Máte pro to vysvětlení?
Určitě, je to podobné i ve střední Evropě. I naše sucha jsou z velké části způsobená tím, že zimy už jsou bez sněhu. To znamená, že voda, která by se normálně v zimě shromažďovala do jara a potom by naráz dosytila půdní profil, je v zimě mobilní, vypařuje se, odtéká a v krajině pak chybí. Oproti tomu, co bývalo v minulosti.
Spalujeme příliš velké množství fosilních paliv, příliš mnoho odlesňujeme, příliš mnoho skleníkových plynů se uvolňuje z obdělávané půdy. V atmosféře se tak zvyšuje koncentrace skleníkových plynů a výsledkem je nárůst teplot, říká Miroslav Trnka
Naopak je velký rozdíl mezi tropy, kde se změna klimatu projevuje relativně nejméně. Je to teplá oblast z řady důvodů, spíš regionálně klimatických. Tam je oteplení menší, než je globální průměr.
Když se podíváme na střední Evropu nebo severozápad Spojených států, bavíme se o nárůstu alespoň o dva stupně Celsia. A půjdete-li do Finska nebo na sever Kanady, tam jsou nárůsty teplot ještě dvakrát větší než ve střední Evropě.
O kolik se u nás za poslední desetiletí zvětšila pravděpodobnost velkých veder?
Zvětšila se zásadně. U vysokých teplot jde nejen o to, že celkově roste teplota, ale že se blíží k magické hranici. Teplota 30 stupňů slouží jako hranice pro tropický den. V období 1961-1990 bývalo v Brně takových dnů v průměru okolo 12 za rok. V letech 2015 a 2018 bylo těch dnů 45, to znamená třikrát tolik, než je průměr. Klimatické modely takovou frekvenci tropických dnů odhadovaly mezi rokem 2040 nebo až po roce 2050.
Meteorolog Žák: Extrémnější vlny veder můžeme čekat častěji. Příspěvek člověka je poměrně významný
Číst článek
Nárůst je výrazný a je zjevné, že když takových dnů je v létě víc, mají tendenci se řetězit. Jeden horký den ještě nic moc neznamená, problém je, když jsou takové dny tři a více za sebou. Během těch tří dnů a zvláště během teplých nocí se vyčerpá teplotní kapacita budov, jejich možnost nás pasivně chladit. A začínáme mít problém.
Přívalové deště sucha neřeší
Zároveň vedra přináší přívalové deště, ale ta problémy se suchem neřeší. Proč?
Vysoké teploty často vedou ke vzniku podmínek pro silné intenzivní bouřky. Intenzivní srážky ale nepřispívají k doplnění vody v půdě. I zdravá půda s dobrým povrchem dokáže pojmout jednotky litrů srážky za hodinu, to znamená jednotky milimetrů na metr čtvereční srážek. To je takový silnější zahradní deštík. Při tom nevzniká velký povrchový odtok, voda se vsákne do půdy a prochází spíš tím profilem než že by odtékala.
Když přijde intenzivní liják, a to se bavíme o srážkách 40 litrů za hodinu a víc, někdy i 90, vsáknou se jednotky litrů a zbytek povrchově odtéká. Takže ano, prožene se to krajinou, zvýší to odtoky, možná to naplní některé nádrže, ale nezůstane to v půdě a nezůstane to distribuováno v krajině.
Snímek z vesmíru ukazuje rozžhavené Holešovice. ,Pomoci by mohly solární panely,‘ navrhuje odborník
Číst článek
Kde je situace nejhorší a proč?
Obecně je situace nejhorší na celém našem území ve vodních tocích. Zažíváme epizodu typického zeleného sucha. Na první pohled se neděje nic, ale podíváte-li se do vodních toků, zjistíte, že většina je na podnormálních stavech, některé dokonce na hranici sucha.
Co klimatickou změnu, globální oteplování, způsobuje především?
Největším a hlavním viníkem jsou emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, ale taky oxidu dusného a metanu. Tyhle plyny způsobují změnu radiační bilance. Skleníkový efekt je naprosto zásadní pro život na zemi, bez něho by naše planeta byla skoro o 33 stupňů chladnější, a stačí relativně malá změna v koncentraci skleníkových plynů, abychom několika stupni skleníkový efekt zesílili. To je hlavní příčina.
Spalujeme příliš velké množství fosilních paliv, příliš mnoho odlesňujeme, příliš mnoho skleníkových plynů se uvolňuje z obdělávané půdy. V atmosféře se tak zvyšuje koncentrace skleníkových plynů, to zesiluje přirozený skleníkový efekt a výsledkem je nárůst teploty a bohužel celá kaskáda dalších jevů.
Netýká se to jen změny teploty, mění se celý charakter obecné cirkulace. A to sebou nese změny i v extremitě počasí.
Jak můžeme proti změně klimatu bojovat? A jak se můžeme poučit z historie? Poslechněte si celý rozhovor.
