Oceánem pluje skvrna z odpadu třikrát větší než Francie. Oblíbili si ji pobřežní živočichové a rostliny

Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti. V oceánu plave vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Pro stále větší počet organismů je však velká tichomořská odpadková skvrna něčím jiným – jejich domovem, napsal britský deník The Times.

Tento článek je více než rok starý.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Krab (ilustrační foto)

Ilustrační foto | Foto: 12019 | Zdroj: Pixabay | Licence Pixabay,©

Nová studie popisuje, jak odpadky, které pokrývají přibližně 1 579 893 kilometrů čtverečních, osídlili živočichové a rostliny, které se normálně vyskytují na pobřeží. Mezi tyto vetřelce patří krabi, asijské sasanky, mořští červi, hvězdice a houby.

Nanoplasty objevili vědci i na vrcholcích Alp. Podle nich pocházejí z Paříže, Londýna a německých měst

Číst článek

Skutečnost, že se jim daří tisíce kilometrů od jejich obvyklých stanovišť, vyvrátila dlouhotrvající předpoklad, že otevřený oceán je v podstatě neprůchodná mořská poušť.

„Otevřený oceán byl dlouho považován za fyzickou a biologickou bariéru pro šíření většiny pobřežních mořských druhů. Zdá se, že tomu tak již není, protože v současnosti existují vhodná stanoviště v otevřeném oceánu. Pobřežní organismy mohou přežívat na moři po mnoho let a rozmnožovat se, což vede k vytvoření soběstačných pobřežních společenství na volném oceánu,“ uvedli vědci podle The Times v časopise Nature Communications.

Tato společenstva se vyskytují v tzv. gyrech odpadu, které vznikají, když povrchové proudy unášejí plastové znečištění od pobřeží do oceánu, kde ho zachycují rotující proudy.

Nejen přežívají, ale i prosperují

Existuje nejméně pět míst, kde se nahromadilo velké množství plastového odpadu, ale největším z nich je subtropický gyr v severním Pacifiku. Leží mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy a jeho hmotnost se odhaduje na 79 tisíc tun. Velkou část tvoří mikroplastové úlomky o šířce menší než pět milimetrů. Zahrnuje však i větší kusy plovoucího odpadu, jako jsou sítě, bóje a lahve.

Nebezpečné žraloky vystřídaly plasty. Na Maledivách se hromadí i kvůli oblibě ostrova u turistů

Číst článek

Schopnost pobřežních druhů přežít dlouhou dobu v otevřeném oceánu na plastech se ukázala v roce 2011, když Japonsko zasáhla tsunami. Přes Tichý oceán se k pobřeží Severní Ameriky dostalo téměř 300 druhů. Mnoho z nich přežilo na provizorních plavidlech i několik let. V roce 2013 se na pláži ve státě Washington vylodila dřevěná japonská loď pojmenovaná Sai-Šou Maru, ve které bylo pět živých ryb.

Na nejnovějším výzkumu se podíleli oceánografové, kteří vytvořili počítačové modely předpovídající místa, kde se v subtropickém gyru v severním Pacifiku nejčastěji hromadí plasty.

Na základě modelů se výzkumníkům podařilo nasbírat více než 100 tun plastů a dalšího odpadu. Tento odpad byl předán týmu biologů, kteří zjistili, že pobřežní druhy - včetně sasanek a obojživelníků podobajících se krevetám – nejen přežívají, ale i prosperují.

Výsledky vyvolaly další otázky: v neposlední řadě, čím se tato zvířata živí? „Otevřený oceán nebyl až dosud pro pobřežní organismy obyvatelný,“ řekl Greg Ruiz ze Smithsonianova centra pro environmentální výzkum. „Částečně kvůli omezení biotopů – v minulosti tam nebyly plasty – a částečně, jak jsme se domnívali, proto, že to byla potravní poušť,“ dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme