Nejvyšší hora Čech v obležení odpadků, na polské straně Sněžky se tvoří hromada smetí
Na nejvyšším bodě Česka se hromadí odpadky. Na vrcholu Sněžky přitom stejně jako na zbytku území krkonošského národního parku záměrně nejsou odpadkové koše. Lidé přesto odpadky v přírodě odhazují. Na polské straně Sněžky to minulý týden vedlo až k vytvoření hromady smetí u zídky Poštovny.
Odpadkové koše jsou na Sněžce pouze uvnitř Poštovny a budovy lanové dráhy.
„Důvod je jednoduchý. Když v minulosti někde instalovány koše byly, tak sloužily akorát jako zdroj odpadků do širokého okolí. Platí pravidlo, že co si do hor přinášíte, to si z hor máte taky odnést,“ říká pro server iROZHLAS.cz mluvčí krkonošského národního parku Radek Drahný.
„Nemluvě o tom, že odpadkové koše se stávají zdrojem potravy pro krkonošská zvířata, což taky není přirozené a v pořádku,“ dodává.
O odvoz odpadků z Poštovny se stará její obsluha, která je sváží v pytlích lanovou dráhou. Jedná se ale o odpad, který vytvoří její pracovníci, nebo o odpad, který posbírají po turistech v okolí Sněžky, nikoli o vývoz popelnic.
‚Nejsme popeláři‘
„Správa parku není od toho, aby svážela odpad, který si někdo přinese do hor a tam ho vyhodí. To prostě nedává smysl. Vrchol Sněžky je prakticky nedostupný. Dá se tam dostat jenom lehkým teréňákem. Kdybychom tam měli odpadkové koše, tak tam bude jezdit popelářský vůz? To dost dobře není reálné,“ uvádí mluvčí parku.
S Drahným souhlasí i Jan Štěpánek, vedoucí České Poštovny a autor fotografie odpadků na vrcholu Sněžky.
Skládka v keňské Dandoře je jedna z největších v Africe. Na dvanácti hektarech odpadu žije asi 5000 lidí
Číst článek
„Koše do přírody dát nelze. To by se těžko zabezpečovalo, když začne foukat nebo i kvůli zvěři. Když to srovnám s jinými národními parky nebo horami, tak také v Alpách a jinde odpadkové koše nenajdete. Lidi by se měli naučit to základní pravidlo, co si do hor přinesu, tak si i odnesu,“ říká.
Přestože situace na fotce z minulého týdne je extrémní případ, problém je to dlouhodobý a odpad se tam dá najít pravidelně i v zimě.
„Ono to pramení z toho, že k nám do Krkonoš přijíždí nějakých 13 milionů návštěv ročně, návštěvnost je enormní. Patříme do pětice nejnavštěvovanějších národních parků na světě,“ vysvětluje Drahný.
„Je to i díky tomu, že jsme v blízkosti plus minus sta kilometrů od několika velkých, statisícových až milionových aglomerací. Díky snadné dostupnosti hor, díky tomu, že se de facto ráno probudíte, dáte si snídani a za tři hodinky stojíte na Sněžce, přesto, že jste se ráno probudili třeba v Praze.“
Smetí se navaluje hlavně tam, kde je nejvyšší koncentrace turistů. „Problém je to více polské strany a polských návštěvníků. Obecně, i když se řešilo lezení za řetězy, tak také převažují návštěvníci z Polska. Ono to taky dělá to, že je jich tam mnohem víc než návštěvníků z Česka,“ říká Štěpánek.
Hromada odpadků u zídky na fotografii výše se sice nachází na polské straně hory, ale Sněžka je společnou hodnotou Čechů a Poláků. Jedná se navíc o první zónu národního parku, mělo by tedy jít o nejvíce chráněné a lidmi nedotčené území. O to více je fotografie odpadků pobuřující.
„Tuto konkrétní hromadu uklidili večer pracovníci polské meteostanice, kteří měli ten den službu,“ dodává Štěpánek.
Problém s odpadky je i ve zbytku parku
S poházenými odpadky se potýká i zbytek území krkonošského národního parku, nikoli pouze Sněžka.
„Stavební firma, která pracovala v minulých letech na cestě na Sněžku, používala velké transportní žoky. Firma si žok, který byl na tunu materiálu, položila podél cesty a během půl dne byl plný a přetékající odpadky od turistů, kteří procházeli kolem. Nikdo nejsme schopni převzít odpovědnost za v uvozovkách nesvéprávnost turistů v tom smyslu, že jakmile vidí koš, tak mají pocit, že do něho musí něco odložit,“ popisuje Drahný.
Velkou část směsného odpadu stále tvoří recyklovatelné materiály, říká antropolog Sosna
Číst článek
Mnozí lidé podle něj využijí jakoukoli nabídku vyhodit odpadky.
„Když máme službu na Sněžce a já tam mám pytel s odpadky, do kterého odpad sbírám, jen ten pytel položím vedle lavičky, tak do půl hodiny, když u něho nebudu stát, kolem toho pytle bude poházeno strašně moc odpadků,“ doplňuje vlastní zkušenost.
„Lidé mají prostě pocit, že v okamžiku, kdy je někde nějaký pytel s odpadem, pak u toho můžou nechat svoje odpadky. A to, že to nedají dovnitř a že to potom vítr rozfouká, jim vůbec nedochází.“
„Bohužel Sněžka je taková hora, která na sebe láká lidi, kteří nemají s turistikou a s přírodou mnoho zkušeností a působí svým způsobem komplikace toho druhu, který je vidět na fotce,“ zakončuje.
KRNAP má přesto i bohaté zkušenosti s turisty, kteří jsou uvědomělí. Nejenom že co si do hor přinesou, to si také odnesou, ale dokonce sbírají odpadky i po ostatních. Odnášejí toho z hor tak mnohem víc, než tam ve výsledku sami přinesli.
Správa národního parku dále pořádá pravidelné akce úklidu lesa, kterých se mohou zúčastnit dobrovolníci. Zároveň poslední dva roky organizovala osvětovou kampaň, díky které podle Drahného stouplo povědomí o problému odpadků v parku a zvýšil se počet lidí, kteří po sobě odpad odnášejí.
