Novoroční ohňostroje přinesly i přes zákazy rekordní hodnoty znečištění ovzduší. Městům ‚vévodí‘ Tábor
Příchod nového roku lidé v České republice již tradičně slavili za přítomnosti pyrotechniky i přes to, že některé obce její odpalování zakázaly. Například v pražských Vysočanech byla hodnota částic PM10 naměřená mezi jednou a druhou hodinou ranní 1. ledna pátou nejvyšší za téměř dvacet let monitoringu. Jak se to promítlo do kvality ovzduší, vysvětluje Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
Jak se vlastně znečištění měří? Jsou tyto mapy, které jste zveřejnil na twitteru relevantní, nebo můžou být zkreslené například povětrnostními podmínkami, rozmístěním stanic?
Mapy se tvoří pomocí algoritmu, který vychází z hodnot, které jsou naměřené na stanicích.
Ty jsou rozmístěny tak, aby reprezentovaly Českou republiku, máme stanice venkovské, městské a v rámci města máme potom stanice dopravní, které jsou rozmístěny podél komunikací.
Velkou roli samozřejmě hrají rozptylové podmínky nebo výchozí stav, na kterém se „začíná“. Takže mapy i hodnoty koncentrací nikdy nemůžeme brát jako reprezentativní k tomu, kolik pyrotechniky se odpálilo, protože vlivů je tam víc.
Při novoročních oslavách v Berlíně se zranilo 33 policistů a záchranářů. Lidé na ně útočili cíleně
Číst článek
Například i výška, v níž se odpaluje. Naše stanice standardně měří zhruba ve dvou až třech metrech nad zemí, aby co nejvíce odpovídaly tomu, co dýchá dospělý člověk. Velké profesionální ohňostroje však explodují až v 300 metrech. A v neposlední řadě výsledky výrazně ovlivňují srážky nebo síla a směr větru.
Problém je v tom, že stanice v některých městech mohou být umístěny tak, že jsou blízko nějakého tradičního epicentra odpalů.
Věřím tomu, že kdyby byla stanice na Václavském náměstí, mohla by naměřit nejvyšší koncentraci. A ještě horší to bývá v malých městech nebo na sídlištích, kde je vysoká intenzita odpalů na malé ploše a kvůli malé možnosti provětrávání se tam znečištění kumuluje.
Proto je sporné jakékoliv srovnávání jednotlivých měst. Nejhorší situace letos byla v Táboře, na druhém místě je Znojmo. Ale nemyslím si, že zrovna toto jsou města, kde by se odpálilo nejvíc pyrotechniky.
Spíše mám za to, že v těchto městech někdo odpálil rachejtle poblíž stanic, což způsobilo extrémní koncentrace. Takže spíše než srovnávání měst, je na mapách lepší pozorovat, jak vyčnívají velká města.
To, že na mapě vyčnívají právě velká města, je tím, že se mimo městské konglomerace střílí ohňostroje výrazně méně, nebo spíše nerovnoměrným rozmístěním měřících stanic?
Je to dáno tím, že v malých obcích je stanic míň a na mapě nejsou tolik vidět. Laicky se dá říct, že každé místo, kde k nějakým odpalům dochází, tak bude v tu chvíli znečištěné.
Klidně to může být hotel v horách, kde se udělá velký ohňostroj, a kdybychom tam měli vzorkovač, naměříme velmi vysoké koncentrace, ale o kousek dál v lesích už by být nemusely.
Odpaluje se samozřejmě i na venkově, výhoda je, že tamní zástavba většinou není tak vysoká a hustá, takže se látky více rozptylují a koncentrace rychleji klesají dolů.
Na mapě je vidět, že situace byla na Silvestra mezi jednou na druhou hodinou ranní nejhorší v oblasti Prahy 9, kde byla naměřená hodnota nejvyšší od roku 2010. Čím si vysvětlujete, že jsou v rámci jednoho města tak markantní rozdíly?
Myslím si, že jde o stejný princip, o kterém už jsem mluvil. V Praze není zase tolik stanic a určitě by se našla i místa, kde to bylo ještě horší.
Zjednodušeně se dá říct, že odpaly ve Vysočanech nebyly nejintenzivnější v Praze, ale spíše nejintenzivnější v okolí stanic, které v Praze jsou.
Čas mezi jednou a druhou hodinou ranní lze vysvětlit tím, že nějakou dobu trvá, než ta kouřová vlečka doputuje ke stanici. I podle toho se dá indikovat, zda k odpalům došlo v blízkosti stanice – například letos v Táboře vyletěly hodnoty už o půlnoci, tudíž zdroj zřejmě nebyl daleko.
Jaké jsou rozdíly ve složení? Pyrotechnik Pavel Smotlacha mluvil nedávno ve vysílání Radiožurnálu o tom, že do Evropy stále častěji proudí nebezpečné produkty ze zahraničí, které by mezi lidmi ani neměly být. Jsou nebezpečnější i v tom, co způsobují v ovzduší?
Chemikálie většinou bývají velmi podobné, používají se soli různých kovů, které ovlivňují zbarvení.
Třeba baryum nám barví zeleně, měď dělá modrou barvu, sodík oranžovou, dál se používá i síra či draslík. Ale na koncentraci částic se kvalita pyrotechniky neprojevuje, jde o množství, které exploduje.
Co přesně se s pyrotechnikou stane poté, co exploduje?
Rozptyluje se, záleží však na větru, výšce i hustotě zástavby. Část následně sedimentuje.
Rachejtle v kategorii F4 jsou jako malý ruční granát, upozorňuje pyrotechnik. Nabádá k opatrnosti
Číst článek
Tím pádem se to může dostávat i do půd nebo do vody, což je samozřejmě další problém, který se ale projevuje s výrazně větším zpožděním, takže je výrazně složitější říct, že za to mohly ohňostroje. V ovzduší se však znečištění projevuje víceméně okamžitě.
Hraje roli i znečištění ovzduší, které je ve městech celoročně?
V celkovém součtu ani ne. Celoročně samozřejmě budeme mít horší situaci v Moravskoslezském kraji, ale nakonec bude záležet na situaci v daný den. Může se vytvořit třeba teplotní inverze, která má obrovský vliv na kvalitu ovzduší.
Navíc paradoxně v zimním období máme v malých obcích horší kvalitu ovzduší než ve velkoměstech. Největším problémem znečišťování ovzduší v České republice je totiž s přehledem lokální vytápění domácností, to znamená vytápění na tuhá paliva, dřevo, uhlí apod.
V centru Prahy moc lidí dřevem a uhlím netopí, naopak v malých obcích je to poměrně běžné a jeden starý kotel, v němž se topí nevhodným způsobem, dokáže víceméně zamořit celou obec. Takže v malé obci mohou být výchozí hodnoty vyšší než ve velkoměstě.
Jaké nebezpečí znečištění přináší? Má na zdravého člověka nějaký zásadní vliv?
Zvýšené koncentrace samozřejmě nejsou pro lidské zdraví žádoucí, a to ani krátkodobě. Byť pravdou je, že jde-li třeba o dvě hodiny, tak pokud se člověk vyloženě nepohybuje přímo v tom dýmu, tak nepředstavuje bezprostřední ohrožení zdraví.
Pozor si ale musí dávat náchylné skupiny obyvatel, to znamená starší občané, malé děti, lidé s různými dýchacími potížemi a v neposlední řadě také lidé, kteří jsou zrovna oslabení například po prodělaném onemocnění. Tito lidé mohou mít nějaké bezprostřední dýchací potíže, protože koncentrace bývají často extrémní.
Znečištění ovzduší
- PM10 jsou částice o velikosti menší než 10 mikrometrů
- Množství suspendovaných částic v ovzduší a jak dlouho se v něm udrží, závisí na několika faktorech. Mezi ně patří rozptylové podmínky, roční období s ním spojené topení, a lidská činnost
- Jejich přítomnost v ovzduší je alarmující především kvůli jejich negativním vlivům na lidské zdraví. Částice PM10 se mohou usazovat v průduškách, ty menší pak mohou vstupovat přímo do plicních sklípků
- Kromě lidského organismu zatěžují také životní prostředí - negativně působí na klima, způsobují smog, okyselování půdy a vodních zdrojů a způsobují destrukci stratosférického ozónu
Za jak dlouho se situace „normalizuje“? Na mapách můžeme vidět, že v následujících hodinách už je míra znečištění výrazně nižší.
Tam hrají roli téměř výhradně rozptylové podmínky, tedy aktuální povětrnostní situace, teplotní inverze. Ta je pro kvalitu ovzduší nepříznivým faktorem.
Naopak velice pomáhá déšť nebo sníh, který ty látky smývá. Podmínky klidně mohou být natolik příznivé, že k nárůstu koncentrace částic na některých místech téměř vůbec nedojde, nebo se může v uvozovkách rozfoukat smýt. Obecně je důležité, jak rychle extrémní znečištění zmizí.
To se stalo 1. ledna v Praze, zásluhu na tom mělo i teplé počasí, díky němuž se méně topilo. Ve Vysočanech jsme sice zaznamenali extrémní hodinovou koncentraci, ale denní imisní limit tam překročen nebyl. V Uherském Hradišti ale ano, ačkoliv tam ta půlnoční koncentrace byla nižší, ale držela se déle na nadprůměrných hodnotách.
Takže odpověď na vaši otázku je, že rychlost návratu do původního stavu je variabilní - může to být klidně během pár hodin, může to být až do rána.
Některá města ohňostroje zakázala. Pozorujete díky tomu nějaké zlepšení situace?
Ani v nejmenším. Navíc třeba v Brně je situace složitější – pokud se nepletu, tak zde jsou ohňostroje zakázané kromě oslav Silvestra, což je z mého pohledu naprosto zbytečné opatření.
Z analýz, které jsme prováděli, jsme totiž zjistili, že pokud je v průběhu roku někde odpálen jeden velký ohňostroj, s ovzduším to téměř nic neudělá. Více se na ovzduší podepsala třeba zvýšená doprava.
Jedinou změnu jsme pozorovali v roce 2020, kdy na Silvestra platil zákaz vycházení. A ta změna se projevila tak, že zatímco běžně pozorujeme špičku v odpalování a koncentraci částic kolem půlnoci, tehdy začaly hodnoty znečištění narůstat už kolem osmé hodiny večer a držely se vysoko až do jedné ráno.
Takže dle mé interpretace lidé odpálili plus minus stejné množství, ale začali dřív a rovnoměrněji to rozložili do celého večera. Ovšem že by se hodnoty znečištění ovzduší nějak snižovaly, to se opravdu říct nedá. I v Praze už jsem zažil „čistší“ Silvestry.
