Policejní eskorta dovezla do muzea v Olomouci vzácný soubor meteoritů. Jsou staré přes 18 000 let
Za přísných bezpečnostních opatření přivezla ve čtvrtek do Olomouce ozbrojená policejní eskorta unikátní soubor meteoritů vážících dohromady téměř osm kilogramů. Stáří fragmentů meteoritů, které našli dělníci v Lundwallově cihelně v Opavě-Kylešovicích v červenci 1925, je odhadováno na více než 18 000 let.
Meteority jsou po Věstonické venuši a Keltské kamenné hlavě poslední z trojice skvostů českých muzejních sbírek, které byly dosud v olomouckém muzeu k vidění. Výstava s názvem Meteorit bude otevřena v pátek, potrvá do 14. listopadu.
„Unikát těchto meteoritů spočívá v kontextu, ve kterém byly nalezeny. Tyto byly nalezeny v kontextu paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovicích, které bývá datováno zhruba do doby před 18 000 lety. Meteority byly objeveny v červenci 1925, stejně jako Věstonická venuše, a byly předány do Slezského zemského muzea archeologovi Gustavu Stumpfovi, který je zařadil do sbírky. Meteority měly původně na sobě rezavou kůru, která vzniká při průletu atmosférou, která byla bohužel během výzkumu odstraněna,“ řekla ve čtvrtek kurátorka geologické sbírky Slezského zemského muzea Lenka Jarošová.
Na olomoucké výstavě lze vidět osm z devíti kusů. „Pro paleolitické lovce bylo klíčové získávání surovin, které využívali. Tohle bylo pro ně mimořádně atraktivní, surovinu si určitě vzali, musela je zaujmout a dnes už se nedozvíme, zda je viděli spadnout nebo je jen našli ve svém okolí,“ podotkla kurátorka.
Co se před 45 lety stalo v Ostravě? Podle svědků tam spadl meteorit, odborníci to ale odmítají
Číst článek
Kolekce je podle ní unikátní i ze světového měřítka. „Nález v takovém kontextu, jako byl v Opavě-Kylešovicích, není na světě znám,“ doplnila.
Železné meteority byly objeveny při těžbě hlíny na severním svahu kylešovického kopce dělníky, kteří zde pracovali na odkopávce materiálu pro cihelnu. Rezavé a nápadně těžké kameny se našly zhruba pod metrovou vrstvou sprašové hlíny. Všechny meteority byly nalezeny v okruhu nepřesahujícím průměr 20 metrů.
Tak malý rozptyl byl pro vědce důkazem, že předměty sem byly přemístěny. Podle nich jednotlivé kusy meteoritů sesbíral pravěký lovec, který snad byl i svědkem jejich pádu a přenesl je do svého sídliště. Tuto teorii potvrdil i nález pazourkového nožíku na stejném místě.
Meteority v roce 1964 prošly podrobným mikroskopickým výzkumem a od té doby se staly předmětem zájmu mnoha badatelů.
Opavské meteority se staly součástí výstavy, kterou doplňují vzorky ze sbírek Vlastivědného muzea představující meteority z celého světa. Vystaveny jsou zde také české vltavíny, nechybějí ani vzorky, se kterými si lidé meteority nejčastěji pletou.
Olomouc zažila podobné manévry kvůli vzácným muzejním sbírkám už potřetí, loni v únoru byl do muzea za přísných bezpečnostních opatření přivezen originál opukové keltské hlavy, jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů na území České republiky. Na konci listopadu 2019 sem byla pod dohledem policistů přivezena Věstonická venuše.
