Olténskou Saharu proslavilo pěstování melounů, teď ji ohrožuje poušť. Lékem je obnova lesů

Rozsáhlé oblasti na jihu Rumunska se postupně proměňují v poušť. Kácení lesů vedlo k erozi půdy a obnažilo vrstvu písku, která se pomalu rozpíná. Zemědělci si stěžují na nedostatek vláhy a nízké zisky z polí. Ochránci přírody volají po opětovném vysázení lesních porostů, které by zpátky mohlo přivést rozmanitost živočichů a přispět k obnově ekosystému. Oblast, kterou proslavily melouny sladké díky písčitým půdám, má problém s desertifikací.

Dăbuleni (Rumunsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Naše melouny jsou slavné po celém Rumunsku. Loni naši úrodu zasáhly kroupy, lidé ale raději kupovali potlučené melouny z Dăbuleni, než ty krásné třeba z Řecka,“ říká pro Radiožurnál farmář Marcel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Olténskou Saharu proslavenou pěstováním melounů ohrožuje rozšiřující se poušť. Více si poslechněte v reportáži Ladislava Nováka

Na poli za městem Dăbuleni na jihu rumunské Olténie má vysázené mladé melouny. Rostliny v dlouhých řadách jsou zakryté plastovými fóliemi. Ty mají udržovat teplotu, ale i vlhkost, kterou po jednotlivých kapkách přivádí gumové hadičky. Vlhkost se v písčité půdě rychle ztrácí.

Melouny pěstované v písku jsou podle Marcela sladší, s každým rokem je ale těžší předvídat úspěch sklizně. A pěstovat v této oblasti jiné plodiny, je složité. Snaží se o to paní Ramona. U Dunaje chová krávy a kozy a poli pak pěstuje pšenici a kukuřici.

Mladé rostliny budou plodit už od června. Díky písku rostou rychle | Foto: Ladislav Novák | Zdroj: Český rozhlas

Stěžuje si hlavně na vysoké teploty a málo vláhy v půdě. Pro zvířata je prý v posledních letech méně trávy, která ve vysokých teplotách přesahujících i 50 °C rychle usychá. Snižuje se i výnosnost na Ramoniných polích: „Dřív jsme měli zisk čtyři, pět tisíc kilogramů pšenice na hektaru, teď je to o polovinu méně.“

‚Víme, že na nás budeš hrdý.‘ Obyvatelé rumunské vsi znovuzvolili starostu, i když už nežije

Číst článek

Na jihu Rumunska se dřív rozkládaly lesy. Tehdejší komunistický režim je v 70. letech vykácel a vystavěl obrovský zavlažovací systém. Čerpadla odváděla vodu z Dunaje na pole i stovky kilometrů daleko od břehů řeky.

Infrastruktura podle Cipriana Galusci z rumunské pobočky organizace Greenpeace obsluhovala až třetinu veškeré zemědělské půdy v Rumunsku a uměle zvyšovala vlhkost i v písčitých oblastech kolem Dăbuleni.

Později se ale ukázalo, že zavlažovací systém je drahý a vysoce neefektivní. Po převratu ho úřady z většiny přestaly využívat a zastavily údržbu. Lidé brzy začali rezavějící systém po kusech odvážet do sběrných dvorů.

Stromy a keře

Sucho v Dabuleni řeší i místní specializovaný výzkumný institut. Hledá a testuje plodiny, které jsou do sucha a horké půdy vhodné. Osvědčily se například batáty. Podle odborníků to ale situaci s rozšiřující se pouští nevyřeší. Někteří místní doufají v obnovení zavlažovacího systému.

Melouny z okolí města Dăbuleni jsou značkou známou po celém Rumunsku | Foto: Ladislav Novák | Zdroj: Český rozhlas

To ale k zastavení šířící se pouště nestačí, myslí si státní tajemník ministerstva životního prostředí Octavian Berceanu: „Potřebujeme půdu zakrýt keři, stromy, jakoukoli vegetací, která v ní udrží vlhkost. S tím přijde i tlení listů, objeví se různé houby, živočichové a obnoví se tenhle malý ekosystém. Teď všechno zmizelo - nejsou tam motýli, včely, brouci, hadi ani zajíci. Je to jako na Sahaře.“

Do Německa míří navzdory koronaviru tisíce pracovníků z Rumunska. Pomůžou hlavně v zemědělství

Číst článek

Octavian Berceanu se kdysi pozastavil nad tím, kde se bere všudypřítomný větrem roznášený písek. A dopátral se až k problému v Oltenii. Od té doby s aktivisty sází stromy. „Potřeba jsou celé pásy zeleně a květin - biodiverzita je nejsilnější zbraní proti rozšiřování písku a pouště,“ tvrdí Berceanu.

Podle Cipriana Galusci z Greenpeace se vědci shodují, že k úspěšnému zadržení vody v krajině, je třeba, aby dané území bylo pokryté lesy alespoň z 15 procent.

Greenpeace vytvořila ve spolupráci s klimatology tři možné modely vývoje v Rumunsku. Odvíjejí se od schopnosti globální společnosti omezit produkci CO2.

Podle středního scénáře bude za 30 let suchem a desertifikací ohrožený celý jihozápad země, včetně hlavního města. „Týká se to 11 milionů Rumunů. Žijí v oblasti, která bude vážně zasažená nedostatkem vody,“ říká Galusca.

Ladislav Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme