V Česku dochází odpadní dřevo. A další kácení je v rozporu s plány Zelené dohody, varují vědci
Česká republika může mít problém s naplněním jednoho z cílů evropského Green Dealu, Zelené dohody. V tuzemských lesích totiž dochází odpadní dřevo, které je vhodné k energetickému využití. Další zvyšování těžby je tak v rozporu s udržitelným hospodařením v lesích. Pokud Česko bude chtít zvýšit podíl biomasy na produkci energie, bude se podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně muset poohlédnout jinde.
Česko usiluje o to, aby se z obnovitelných zdrojů vyrábělo 22 procent hrubé konečné spotřeby energie. Jedním z těch zdrojů je spalování lesní odpadní biomasy, tedy větve, shnilé části kmenů a další dřevo, které po pokácení lesa nemá technologické využití třeba k výrobě nábytku.
Vědci ale spočítali, že české lesy teď jsou, co se odpadního dřeva týká, na hranici produkce a biomasy vhodné ke spálení bude v dalších letech méně.
„Lesní biomasa je sice obnovitelný zdroj, ale omezený, co se týče rozsahu. A vzhledem k tomu, že jsme zažili obrovskou kůrovcovou kalamitu, která je už, jak se zdá, za svou kulminací, tak pochopitelně zásoby surového dříví v lesích se výrazně ztenčily. Včetně toho, že poklesl přírůst dřeva,“ vysvětluje Dalibor Šafařík, vedoucí Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
„Lesní biomasa je sice obnovitelný zdroj, ale omezený, co se týče rozsahu. “
Dalibor Šafařík
Lesníci totiž v minulých letech těžili hodně dřeva, aby zabránili šíření kůrovce, a zároveň v lesích bylo hodně uschlých stromů a odpadních částí.
V roce 2018 byl roční objem lesní biomasy pro energetické účely takřka 7,9 milionů tun. Do roku 2036 ale bude maximální roční objem lesní biomasy 7,6 milionů tun. Lesy si po kůrovcové kalamitě podle Šafaříka potřebují odpočinout a zregenerovat.
„Potřebují to nejen k vlastní obnově, tedy k umělému zalesnění nebo přirozené obnově. Ale i proto, aby se dostaly do kondice z hlediska produkce dřeva, a to v principech trvale udržitelného hospodaření. Tedy neodnímat z lesa víc, než tam přiroste,“ přibližuje.
Odpad z papíren a pil
Z hlediska ochrany klimatu a biodiverzity není vhodné víc kácet přímo na spalování. Ze dřeva je totiž výhodnější vyrobit produkty s vyšší přidanou hodnotou, tedy i s vyšší životností.
„Nábytek nebo stavební prvky mohou existovat desítky let a tím v sobě vázat uhlík, který by se spálením vrátil do atmosféry.“
Dalibor Šafařík
Třeba nábytek nebo stavební prvky, které mohou existovat desítky let a tím v sobě vázat uhlík, který by se spálením vrátil do atmosféry.
Pokud by se upřednostnilo kácení dřeva na spalování, poškodilo by to podle vědců celý trh se dřevem. Hrozil by pak nedostatek dřeva právě pro technologické zpracování v dřevařském nebo papírenském průmyslu.
Podle výzkumníků by se stát měl víc zaměřit na odpady z papíren, pil nebo ze stavebnictví. Tam vzniká spousta nezpracovaného dřevního odpadu, který by se dal využít.
Také je možné získat biomasu pro energetické využití i mimo les, jsou to zejména takzvané energetické plodiny jako řepka nebo kukuřice.
Jejich pěstování je ale častým terčem kritiky ekologů, protože plodiny určené ke spálení zabírají rozsáhlé plochy zemědělské půdy. Často také tvoří monokultury, které mají nepříznivé dopady na biodiverzitu.
Kvůli řepce navíc trpí srnčí zvěř. Spásání zelených listů mladé řepky totiž mohou srnkám způsobit trávící a neurologické potíže, dokonce i slepotu.
Poslechněte si celou čtvrteční Vědu Plus s Lucií Vopálenskou. Co všechno se dá vyjádřit dotekem? A jak může člověka poznamenat dlouhodobě chybějící fyzický kontakt a jeho nahrazení kontakty na sociálních sítích? Uslyšíte také, že v roce 2025 vstoupí v platnost nová evropská pravidla pro společné hodnocení zdravotnických technologií. A dozvíte se, jak pojmenovali největší přístavní zdymadlo na světě.
