Na jihu Čech a Moravy začalo jaro dřív než obvykle, sever se drží průměru, říká klimatolog Trnka

Šance na zajištění udržitelného života na zemi se uzavírá, varuje šestá hodnotící zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Vyplývá z ní, že naše planeta už v příštím desetiletí dosáhne úrovně kritického oteplení o 1,5 °C proti hodnotám před průmyslovou revolucí. „I v naší přírodě vidíme příznaky oteplování,“ říká profesor Miroslav Trnka, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a koordinátor projektu InterSucho.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Trnka

Miroslav Trnka | Foto: Michaela Doubravová | Zdroj: Český rozhlas

Začíná astronomické jaro. Ovlivňují už stávající klimatické změny citelně nástup tohoto ročního období, jeho teplotní nebo srážkové průměry v české krajině?
Na začátek bych v nadsázce řekl, že klimatologové začínají jaro už prvního března a podobně naše příroda letos začala jaro o něco dříve. I v naší přírodě vidíme příznaky postupného oteplování, třeba na stránkách fenofaze.cz ukazujeme, jak se změnily za posledních téměř 70 let nástupy klíčových fenologických fází v lužním lese na jižní Moravě a tam je vidět, že posun je mezi 10 a 14 dny.

OSN: Země překročí kritickou úroveň oteplení v příštím desetiletí. Změna bude stát miliardy dolarů

Číst článek

Letos jižní Čechy a jižní Morava už téměř naplno začínají jaro a začaly ho dřív než obvykle, zatímco severozápadní Čechy stále se drží průměrného data nástupu a v tuto chvíli jsou proti Moravě opožděny skoro o tři týdny.

Jak se s tím vyrovnává ekosystém v Česku a jaké podmínky se dají očekávat letos v Česku na jaře po poměrně mírné zimě?  
Ekosystémy se vyrovnávají s řadou věcí dobře, třeba kolísání fenologických fází je poměrně značné i bez změny klimatu. A to, co způsobuje problémy, je čím dál větší extremita a extremita, následující krátce po sobě, kdy ekosystémy nemají příležitost se vzpamatovat.

Teď jsme měli poměrně dlouhé sucho mezi lety 2015 a 2019 a s každým dalším suchým rokem se s tím ekosystémy, například říční nebo vodní, vyrovnávaly hůře. Podobně na tom byly lesy, až to došlo do stavu, kdy jsme ztratili velkou část smrkových porostů pod 500 metrů.

Při zavádění plánu zelené ekonomiky budou muset platit limity, aby velké státy neměly výhodu

Číst článek

A v budoucnu můžeme očekávat podobný trend vývoje, to znamená že, na první pohled nebudeme vidět žádné dramatické změny, ale ekosystémy se budou zásadně proměňovat. Dobrou ukázkou toho, jak se ekosystém proměňuje, jsou kulturní smrkové lesy, ale my bohužel vidíme podobné procesy i třeba v rozšiřování chorob listnatých dřevin v lužních lesích, které se nepodobají lužním lesům, kde jsme pozorovali fenologické fáze před 20 lety.

Odumírají nám dokonce dominantní stromy jasany na choroby, které jsme tady dříve neměli. A bohužel s koncem tohoto druhu v konkrétních lokalitách přichází docela zásadní proměna ekosystému, mění se druhová skladba a ubývá nám ptačích populací, zeslabují se. Takže vidíme, že ty dopady jsou široké.

V rámci lidského života se ale tyto dopady nepozorují úplně snadno, pokud si je pozorně nezaznamenáváme, protože se odehrávají v horizontu několika let.

Globální otřesy

Šance na zajištění udržitelného života na zemi se uzavírá, varuje šestá hodnotící zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Můžete krátce přiblížit, z jakých dat a prognóz varující zpráva vychází?
Mezivládní panel pro změnu klimatu shromažďuje vždycky v konkrétním cyklu, tentokrát to bylo zhruba šest let, údaje z veškeré dostupné vědecké literatury. Berou se samozřejmě ty články a ta periodika, která mají největší renomé, a z nich potom skládá dohromady příběh podle předem dané osnovy, který schvalují jednotliví členové panelu, což jsou primárně vlády jednotlivých států.

Arktida se otepluje, teď už roztává i v zimě. Mohli by ji osídlit lidé, odhaduje polární ekolog Elster

Číst článek

Takže je to podle schválené osnovy zpracovaná impozantní analýza veškerých vědeckých poznatků, řádově desítek tisíc vědeckých prací, které vznikají po celém světě primárně v období posledních 10 až 15 let.

K závazku udržet planetu pod kritickou hladinu oteplování se přihlásily prakticky všechny státy světa v Pařížské klimatické dohodě z roku 2015, ale vědci klimatického panelu ve zprávě odhadují, že se zmíněný globální cíl nemusí podařit naplnit. Je to oprávněná skepse?
Myslím si, že ta skepse je docela oprávněná, vychází i z aktuální geopolitické situace. Samozřejmě v ideálním světě, kde bychom se zabývali právě problémy životního prostředí a jeho zkvalitňování, tak bychom měli velmi dobrou šanci kýžených hodnot snížení emisí dosáhnout.

Ale pokud to celé bude doprovázeno otřesy, které vidíme teď v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, tak ta naděje poměrně rychle klesá.

Tomáš Pancíř, bko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme